Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Povodně zrychlí krok, nikoliv ekonomiku

Existuje jakási představa, která se traduje mnoho století, totiž že náprava následků nějaké přírodní katastrofy (nebo jiného neštěstí, třeba rozsáhlého požáru městské čtvrti) představuje ekonomický impuls. Je to naivní víra v naplnění přísloví, že „všechno zlé je k něčemu dobré“.

Jako obvykle po povodních se toto doufání houfně objevuje a připojují se k němu i mnozí ekonomové zvučných jmen. Přitom jde o omyl vyvrácený nad veškerou pochybnost, přesto žije svým vlastním životem a je dokonce občas „potvrzován“ podivuhodnými propočty akademiků. Stal se součástí moderních mýtů.

Dobrá, připusťme na několik málo okamžiků, že pokud zničíme majetek za pět miliard korun a tento majetek obnovíme, znamená to růst. Takže pokud bychom zničili majetek za 50 miliard a obnovili ho, rostli bychom desetkrát rychleji? A v případě 500 miliard dokonce stokrát? Tak tedy proč, k čertu, nevezmeme dynamit, sirky, krumpáč a co má kdo po ruce a nejdeme si užít pořádné destrukce? Rozkopejme dálnice, rozbijme přehrady, zapalme domy a růst se dostaví.

Nedostaví. Pouze nahradíme to, co jsme již měli, k čemuž vynaložíme prostředky, které bychom vynaložili jinde na vytvoření hodnot nových. Jednoduše řečeno vezmeme (třeba) pět miliard ze zdrojů státu a soukromých osob. Vláda utratí tři miliardy za obnovu silnic a infrastruktury, přičemž tyto tři miliardy vezme z peněz na opravu jiných silnic a vybudování jiné infrastruktury. Soukromníci si pořídí nový nábytek, podlahy či zahraní techniku za peníze, které by utratili za oblečení, knížky nebo návštěvu kina. Stavební firma A, která bude dělat zakázky v rámci obnovy, nabere nové lidí. Možná ty stejné, které propustí firma B – její látání děr na silnicích se totiž odloží. Tento mechanismus popsal na jiném případě již francouzský génius Frédéric Bastiat před více než 150 lety.

Samozřejmě náš svět je dosti složitý, čemuž s oblibou říkáme sofistikovaný, což znamená mimo jiné pokroucený. Ironií osudu tak můžeme spekulovat o tom, zda ony tři miliardy (nechytejte mne za slovo, třeba sedm nebo deset - jde o příklad) vynaložené státem na nápravu škod po povodních, nebudou utraceny “lépe“, než jak bylo původně plánováno. I to je lichá úvaha, protože efektivita státu se nemění se situací, ale s jeho vnitřním uspořádáním a především s mírou přerozdělování. Zde budou tři miliardy přerozděleny tak nebo onak, což značí, že jejich využití bude stejně efektivní, jako by bylo využití v případě jiném. Snad pouze tehdy, kdyby stát tyto peníze ušetřil na svém vlastním provozu, by mohla změna způsobutracení přinést jistý užitek. Avšak v důsledku vždy nepatrný. To platí i oblíbené tezi, že třeba obnovené výrobní kapacity jsou efektivnější a vedou k růstu produktivity práce. Určitě existuje spousta takových případů. Stejně jako je jich spousta opačných - totiž takových, kdy podnik poskládá všechno, co je rychle po ruce, jen aby obnovil výrobu. Což jistě neznamená růst produktivity práce.

Pak můžeme také argumentovat tím, že miliardy vynaložené soukromými osobami by jinak tito lidé ponechali v bankách, protože celkově občané nemají chuť utrácet. Takže je k tomu povodně donutí, což podpoří růst. Vedle cyničnosti takové představy je tu i aspekt časový. I kdyby ony miliardy ještě měly zůstávat v bankách (na čemž prostě není nic špatného, i když si to mnozí ekonomové zvráceně myslí a dokonce to i veřejně hlásají), jejich nynější utracení stejně znamená jenom to, že nebudou utraceny za nové věci jindy – za měsíc, za půl roku, za rok. Princip zůstane vždy stejný.

Růstu by pomohlo jediné, pokud bychom si oněch pět (padesát., pět set) miliard vypůjčili a to pokud možno v cizině. Jenže jak známo, půjčené peníze se také musí vracet, nynější dluhem placený růst znamená splátkami vyvolaný pokles v budoucnu.

Celá tato hra na růstový podnět spojený s katastrofou byla, je a bude vždy hra s nulovým součtem. Co se na jedné straně vezme, to na druhé chybí. Mate nás to, že ono braní vidět je, ale to, co chybí, to vidět není. Ne nadarmo se Bastiatův text na toto téma jmenuje „Co je a co není vidět“. Ze zničení majetku (hodnot) nikdy nemůže vzejít ekonomický růst, tedy zvýšení blahobytu. Myšleno obecného blahobytu. Ten může růst pouze díky práci a kapitálu, přičemž povodně nepřinášejí ani jedno, ani druhé. O některých jednotlivcích to – samozřejmě – neplatí, pro ně se katastrofy stávají pravým požehnáním. Ale to je už jiná pohádka.

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Luboš Smrčka | pondělí 17.6.2013 7:04 | karma článku: 10,27 | přečteno: 213x
  • Další články autora

Luboš Smrčka

U Pekingu se bojuje o Pensylvánii

Dost možná rozhodne Pensylvánie podzimní prezidentské volby ve Spojených státech. Na oltář volebních hlasů dělníků bude proto slavnostně položena i nová americko – čínská obchodní válka.

23.4.2024 v 8:00 | Karma: 12,27 | Přečteno: 349x | Diskuse| Ekonomika

Luboš Smrčka

Zemřel demýtizátor racionality

Než se do toho se svým kolegou Amosem Tverskym pořádně pustili, ekonomie byla přesvědčena, že v podstatě bohatě vystačí s matematickým aparátem, sofistikovanými vzorci a důvěrou v lidskou racionalitu.

29.3.2024 v 14:05 | Karma: 16,00 | Přečteno: 458x | Diskuse| Ekonomika

Luboš Smrčka

Jak se to má s tou naší hlubokou krizí

Obecně panuje přesvědčení, že procházíme ekonomickou krizí. Dokonce i mnozí studenti na VŠE o tom často hovoří. Na to musím říct jediné: Krize vypadá skutečně jinak. Nemáme dobré časy. Ano. Ale krizi?

28.2.2024 v 7:36 | Karma: 31,02 | Přečteno: 3308x | Diskuse| Ekonomika

Luboš Smrčka

Je (nebo bude) čínská ekonomika větší než americká?

Studenti mi na pražské VŠE občas kladou vcelku záludné dotazy. Často jsou inspirované denním tiskem nebo úvahami na internetu. Jedním z oblíbených je: Kdy čínská ekonomika překoná svou velikostí americkou?

26.2.2024 v 13:02 | Karma: 19,12 | Přečteno: 470x | Diskuse| Ekonomika

Luboš Smrčka

Plíživá, nenápadná a soustavná euroizace

Sleduji diskuse o euru s jistým pobavením. Bavíme se (s mimořádnou vášní) o přijetí eura v zemi, kde přesně ten proces (přijímá eura) průběžně a dosti dynamicky probíhá bez ohledu na to, co si kdo myslí a k čemu se kdo upíná.

21.1.2024 v 9:02 | Karma: 19,89 | Přečteno: 624x | Diskuse| Ekonomika
  • Nejčtenější

Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili

15. května 2024  14:56,  aktualizováno  17:56

Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...

Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce

15. května 2024  19:25,  aktualizováno  23:12

Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...

Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma

18. května 2024  12:02

Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...

Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini

16. května 2024  8:42,  aktualizováno  15:38

Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...

Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru

13. května 2024  18:48,  aktualizováno  14.5 22:25

Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...

Po zásahu blesku museli v Drážďanech dva lidi oživovat, zraněných je deset

20. května 2024  20:57

Zásah blesku si v pondělí večer v Drážďanech vyžádal deset zraněných, z nichž dva záchranáři museli...

Za jeden krok vpřed dva vzad. Západní rozhodnutí jsou pomalá, říká Zelenskyj

20. května 2024  20:46,  aktualizováno  20:53

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si v interview s agenturou Reuters postěžoval na pomalá...

Absurdní! Nehorázné! Izrael a USA odmítají zatykač z Haagu na Netanjahua

20. května 2024  20:32

Izrael má jasno: zatykač z Haagu je absurdní, ostudný a útok proti celé zemi. Tak se vyjádřil...

„Z platu za práci pro stát nevyžiju.“ Zaměstnanci soudů míří do stávky

20. května 2024

Premium Vláda má další problém. Po učitelích a zemědělcích budou stávkovat i zaměstnanci soudů....

  • Počet článků 362
  • Celková karma 19,60
  • Průměrná čtenost 1388x
Jsem původním povoláním biolog, ale od roku 1990 se zabývám ekonomikou, především podnikovou. Specializuji se na problematiku sanací a restrukturalizací. Profesor podnikové ekonomiky na Vysoké škole ekonomické v Praze.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky