Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Plíživá, nenápadná a soustavná euroizace

Sleduji diskuse o euru s jistým pobavením. Bavíme se (s mimořádnou vášní) o přijetí eura v zemi, kde přesně ten proces (přijímá eura) průběžně a dosti dynamicky probíhá bez ohledu na to, co si kdo myslí a k čemu se kdo upíná.

Je to hodně zmatená i zajímavá situace. Jak by totiž měla znít ve skutečnosti otázka? Chceme euro versus nechceme euro? Ne tak úplně. Opravdu podstatná otázka je jiná: Je možné, abychom se zcela euroizovali bez přijetí eura a hlavně bez příslušných politických rozhodnutí?

Vysvětlím, co ten pojem euroizace vlastně znamená. Jsou země (Německo, Francie, Slovensko a tak dále), které jsou součástí eurozóny, přijaly politickým rozhodnutím společnou měnu, a tedy se podílejí na jejím fungování. Například na měnově politických rozhodnutích. Mají zástupce v Evropské centrální bance (ECB) a v dalších orgánech, patří do integračního jádra.

A pak jsou země, které (a pozor, to je důležité, také politickým rozhodnutím) sice nejsou členy eurozóny, ale euro používají jako svoji národní měnu. Jde o dvě skupiny. Do první patří velmi malé státy, pro které by vlastní měna byla zbytečně nákladným mechanismem (Andorra, San Marino, Vatikán, Monako). Do druhé pak státy, které se chtějí integrovat, ale jejich situace to neumožňuje, protože ekonomicky jsou velmi slabé. Jde o Kosovo či Černou Horu. Ty u eura hledají, v podstatě úspěšně, makroekonomickou a měnovou stabilitu.

Pro dolar je zrcadlovým pojmem dolarizace a výčet států, kde se dolar používá jako národní měna, by byl o něco delší.

Ovšem dolarizace i euroizace probíhají v mnoha zemích i bez toho, že by šlo o politické rozhodnutí vedení těch států. Silné (a povětšinou stabilní, jakkoliv to slovo může mít v různých dobách odlišný obsah) měny jsou ze strany obyvatel, a ještě více ze strany ekonomických subjektů zemí méně silných a méně stabilních brány jako ekvivalent měny vlastní. To má různé důvody.

Mimořádně silný bývá takový tlak v dobách, kdy vlastní měna strádá a podléhá vysoké inflaci, nebo kdy je země politicky nestabilní. Hromadění měny cizí je pak ochranou před touto nestabilitou a nejistotou.

U nás sledujeme něco jiného.

Politická vůle přijmout oficiálně euro není, což neudiví, protože euro má podporu pouze 22 procent obyvatel země (jednoznačně nejnižší v rámci Evropské unie). To je mimořádně zajímavé vzhledem k tomu, kolik reálných plateb, převodů, ekonomických transakcí a celkových hospodářských dějů v euru probíhá. Protože ve skutečnosti je naše ekonomika euroizovaná daleko více než odpovídá náladám obyvatel. A hlavně, přechod hospodářství na euro probíhá především v posledních letech velmi dynamicky naprosto bez ohledu na to, co si kdo myslí. Skoro by se dalo prohlásit, že na euroizaci České republiky se podílí i mnoho těch, kteří přijetí eura nepodporují či dokonce odmítají.

Že je to poněkud absurdní? Nesporně.

Zatímco tedy někteří ekonomové, politologové a další „- logové“ vášnivě mávají národní vlajkou na barikádě suverenity a koruny, za zády se jim česká kotlina i s Moravou a Slezském pomalu mění na eurozónu.

Úplně slyším, že k takovému tvrzení je třeba mít důkazy.

Nechme stranou fakt, že opravdu mimořádně rychle roste objem faktur vystavovaných mezi českými podniky (daňovými rezidenty) navzájem v eurech, že komerční nájmy ve větších projektech se počítají a účtují v eurech v podstatě kompletně, nechme stranou zvyšování objemu úspor v eurech na účtech českých spotřebitelů.

O tom všem se píše v novinách a debatuje na vědeckých konferencích. Důkazy si může každý sám najít pomocí vyhledávače.

Podívejme se ale na opačnou stranu, tedy na úvěry. Podle statistiky centrální banky z loňského listopadu byl objem úvěrů přijatých domácími podniky v eurech vyšší než objem úvěrů přijatých v korunách.

To je velmi důležitý fakt. Vysvětlím proč.

Za jednu z výhod koruny je označována vlastní měnová politika, tedy možnost České národní banky ovlivňovat pomocí inflace a v jistém směru i pomocí kurzu domácí inflaci. Velmi zjednodušeně to má fungovat (a normálně i funguje) tak, že při vysoké inflaci koruny zvýší národní banka svoje sazby, tedy „přiškrtí“ úvěrování (je dražší), sníží objem peněz v ekonomice a tím inflaci tlačí dolů. Jenže ve chvíli, kdy se bance pod rukama hospodářství euroizuje, tak ten postup přestává (do jisté míry) působit. Protože podnik si nepůjčí koruny (sazba ČNB aktuálně 6,75 procenta), půjčí si eura za sazby obvyklé u eura (sazba ECB 4 procenta). Ano, takto jednoduché to je a funguje to vcelku bezpečně u těch firem, které mají významný podíl svých tržeb z exportu. U ostatních jde o rizikové chování (protože podniky bez eurových příjmů z exportu podstupují kurzové riziko).

Poznámka: Ty sazby nejsou sazby úvěrů, ale klíčové sazby příslušných centrálních bank. Od nich se ale komerční sazby do značné míry odvozují.

Pojďme v úvaze dál. Protože česká ekonomika je velmi silně zaměřená na mezinárodní obchod (objemy exportu a importu jsou ve srovnání s HDP vskutku obrovské), tak to znamená otevřenou bránu euroizace. Podniků, které mohou bez větších rizik jít pro úvěr na eurotrhy, je prostě skutečně hodně. Český export je (dejme tomu a pro představu) někde na hladině 4,6 bilionu korun, dovoz vychází plus mínus stejně. HDP máme (zase pro ilustraci) kolem 7 bilionů korun. To asi mluví jasně samo za sebe.

Jistě, bylo by možné tomu zabránit a nějakými více nebo méně sofistikovanými mechanismy euroizaci bránit. Ale za jakou cenu? Nutně za cenu restrikcí a regulací, které by výrazně snižovaly svobodu podnikání a v důsledku i omezily směnitelnost koruny. Vliv koruny by byl možná na nějakou dobu zachráněn. Ale užitečný dopad na životní úroveň by byl marginální, negativní dopady obrovské. Vážení přátelé, to nechcete, věřte mi.

Ekonomové jsou zvyklí některé věci a děje přijímat s pokrčením ramen, protože vědí, že se dějí na základě ekonomických zákonitostí a že tak to prostě je. Ideologicky se to někomu nemusí líbit, jiný může dokonce vymýšlet složité mechanismy, jak dějům bránit, ale k užitku to nikdy nebude.

To je i případ této plíživé nicméně velmi dynamické euroizace. Samozřejmě je možné bojovat za korunu a držet se ji jako klíště. Jenže reálný svět si bude dělat svoje rozhodnutí bez ohledu na sentiment. A ve světě reálných rozhodnutí bude význam koruny již jenom a pouze klesat. Může to zpomalit nějaký mimořádný otřes nebo finanční či dlužnická krize, ale i to by bylo jenom odložení nevyhnutelného.

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Luboš Smrčka | neděle 21.1.2024 9:02 | karma článku: 19,89 | přečteno: 624x
  • Další články autora

Luboš Smrčka

U Pekingu se bojuje o Pensylvánii

Dost možná rozhodne Pensylvánie podzimní prezidentské volby ve Spojených státech. Na oltář volebních hlasů dělníků bude proto slavnostně položena i nová americko – čínská obchodní válka.

23.4.2024 v 8:00 | Karma: 12,27 | Přečteno: 349x | Diskuse| Ekonomika

Luboš Smrčka

Zemřel demýtizátor racionality

Než se do toho se svým kolegou Amosem Tverskym pořádně pustili, ekonomie byla přesvědčena, že v podstatě bohatě vystačí s matematickým aparátem, sofistikovanými vzorci a důvěrou v lidskou racionalitu.

29.3.2024 v 14:05 | Karma: 16,00 | Přečteno: 458x | Diskuse| Ekonomika

Luboš Smrčka

Jak se to má s tou naší hlubokou krizí

Obecně panuje přesvědčení, že procházíme ekonomickou krizí. Dokonce i mnozí studenti na VŠE o tom často hovoří. Na to musím říct jediné: Krize vypadá skutečně jinak. Nemáme dobré časy. Ano. Ale krizi?

28.2.2024 v 7:36 | Karma: 31,02 | Přečteno: 3308x | Diskuse| Ekonomika

Luboš Smrčka

Je (nebo bude) čínská ekonomika větší než americká?

Studenti mi na pražské VŠE občas kladou vcelku záludné dotazy. Často jsou inspirované denním tiskem nebo úvahami na internetu. Jedním z oblíbených je: Kdy čínská ekonomika překoná svou velikostí americkou?

26.2.2024 v 13:02 | Karma: 19,12 | Přečteno: 470x | Diskuse| Ekonomika

Luboš Smrčka

Čína už není motor, sotva setrvačník

Samozřejmě to na Západě mnoho lidí nechce příliš slyšet, ale Čína byla v posledních dvou či dokonce třech dekádách jedním z motorů světové ekonomiky. Teď je z ní snad setrvačník. A málo stačí, aby byla brzdou.

9.1.2024 v 8:12 | Karma: 21,95 | Přečteno: 551x | Diskuse| Ekonomika
  • Nejčtenější

Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili

15. května 2024  14:56,  aktualizováno  17:56

Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...

Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce

15. května 2024  19:25,  aktualizováno  23:12

Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...

Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma

18. května 2024  12:02

Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...

Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini

16. května 2024  8:42,  aktualizováno  15:38

Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...

Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru

13. května 2024  18:48,  aktualizováno  14.5 22:25

Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...

„Z platu za práci pro stát nevyžiju.“ Soudní zaměstnanci míří do stávky

20. května 2024

Premium Vláda má další problém. Po učitelích a zemědělcích budou stávkovat i zaměstnanci soudů....

Prokurátor soudu v Haagu požádal o zatykače na Netanjahua a lídry Hamásu

20. května 2024  13:31,  aktualizováno  19:38

Hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karim Khan v pondělí požádal o vydání...

Slovenská koalice po atentátu brojí proti satiře na Zomri, prý šíří nenávist

20. května 2024  19:32

Od chvíle, kdy útočník v Handlové postřelil slovenského premiéra Roberta Fica, se jeho koaliční...

Vadná krev zabila v Británii tisíce lidí, vlády to chtěly utajit, tvrdí vyšetřování

20. května 2024  18:40,  aktualizováno  19:08

Kvůli kontaminované krvi se v Británii mezi lety 1970 a 1991 infikovalo HIV či žloutenkou přes 30...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

  • Počet článků 362
  • Celková karma 19,60
  • Průměrná čtenost 1388x
Jsem původním povoláním biolog, ale od roku 1990 se zabývám ekonomikou, především podnikovou. Specializuji se na problematiku sanací a restrukturalizací. Profesor podnikové ekonomiky na Vysoké škole ekonomické v Praze.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky