Milan Štěch - hrdý nástupce Marie Antoinetty
Milan Štěch ale svoje slova o osobách samostatně výdělečně činných před pár dny skutečně pronesl. Možná je nemyslel tak dramaticky, jak byla interpretována. Ale je známo, že co jednou opustí pusu, to žije svým vlastním životem. Autor výroku už na něj nemá vliv. Tak to na světě prostě chodí.
Nechci se pitvat v politických souvislostech onoho prohlášení – ostatně se na to vrhli komentátoři, analytici, politologové, opoziční i koaliční politikové a samozřejmě humoristé. Zvláště ti poslední si situaci s gustem užili.
Zajímavé jsou ale spíše a hlavně některé ekonomické souvislosti výroku.
Předseda Senátu Milan Štěch prohlásil, že by bylo možné vytlačit část živnostníků do takové situace, že by pověsili svoje podnikání na hřebíček a nabídli svou práci průmyslovým podnikům. Jak známo – těm se nedostává poměrně zoufale kvalifikovaných (a dokonce i nekvalifikovaných) pracovníků. Oním způsobem, jak dosáhnout nápravy, by mělo být zvýšení minimálních odvodů sociálního a zdravotního pojištění pro živnostníky. Aby je to podnikání přestalo bavit.
V podstatě současně přišel jiný člen sociální demokracie – Vladimír Špidla – s tvrzením, že automatizace a robotizace v příštích relativně nedlouhých letech povede v průmyslu ke zrušení asi poloviny pracovních míst.
Jde o zajímavý střet dvou konstruktů. První říká, že stát by měl provozovat jakousi specifickou politiku směřující k zajištění pracovních sil pro průmysl. Druhý říká, že stát nemůže nečinně přihlížet zničení poloviny pracovních míst v průmyslu. Samozřejmě platí, že obě tyto konstrukce se pohybují v rozličných časových rovinách. Jedna je „teď právě“ a druhá v nějaké „budoucnosti“. Ale to zase tolik nevadí, ten rozdíl mezi nimi není žádná historická epocha nebo půl století, jde o sotva nějaký ten rok.
Podstatnější je však princip „Paradoxu Štěch-Špidla“. Protože ten je skutečně zábavný – jak možnost nahnat živnostníky do náruče korporací, tak i děs z robotizace nejsou racionální. Jakkoliv mohou vypadat velmi sofistikovaně.
Stát má samozřejmě právo zvýšit platby sociálního a zdravotního pojištění pro živnostníky, ale je-li takové rozhodnutí vedeno snahou uvolnit pracovní sílu pro průmysl, pak je to naprosto zrůdné. Navíc platí, že jestli je skutečně racionálním cílem levice podpořit růst mezd (jak všechny strany z této části spektra zdůrazňují), pak situace nedostatku pracovních sil je k tomu vhodná. Zabývat se představou, jak chybějící pracovní silu vytvořit, je z tohoto pohledu kontraproduktivní.
Co se ďábelského dopadu robotizace a automatizace týká, skutečně je velmi pravděpodobné, že již během příštích deseti let zanikne v průmyslu významné procento současných míst a během dvaceti až třiceti let opravdu zmizí desítky procent těch postů, které známe nyní. Ale není jasné, proč by to měl být tak nutně problém. Z historického pohledu to není zase tak dávno, co na uživení podstatně menšího počtu lidí na naší planetě muselo pracovat šedesát a více procent populace. Proti množství lidí přímo v prvovýrobě byl počet pracovníků ve zpracování potravin a v distribuci velmi nízký. Nyní se zemědělstvím a souvisejícími obory (jako třeba rybářství) zabývají asi dvě procenta obyvatel planety. Zato potravinářský průmysl, velkoobchod a maloobchod, to jsou oblasti s obrovským množstvím pracovníků, řádově násobným oproti přímým zemědělcům. Lze předpokládat, že i v průmyslu dojde k určitým změnám v rozložení pracovních sil a nepůjde jenom o zánik zaměstnaneckých míst. Minimálně částečně to bude spíše restrukturalizace než likvidace.
Pokud by stát měl nějak své občany připravovat na robotizaci a automatizaci a s tím související změnu pracovního trhu, pak nejlepší, co se dá dělat, je investovat do školství a co nejkvalitnějšího všeobecného vzdělání. My dnes nemáme tušení, zda za dvacet let bude v průmyslu existovat poptávka po jeřábnících, soustružnících nebo valcířích. Dost možná, že ne. Ale určitě bude poptávka po všeobecně vzdělaných lidech se schopností řešit samostatně úkoly a především se schopností vnímat, analyzovat a následně také racionálně používat informace a dovednosti.
Milan Štěch projevil svým výrokem o nahnání živnostníků do zaměstnaneckých poměrů sociální schopnost na úrovni onoho bonmotu o chlebu a koláčích, který je připisován francouzské královně. Ani boj s robotizací (obrazně řečeno) a pokusy o složité únikové manévry před automatizací nepůsobí příliš jistě. Stejně jako znechucování těch, kteří se iniciativně živí na vlastní triko, tak i plánování řešení dopadů robotizace v příštích třiceti nebo padesáti letech na počet pracovních míst je nonsens.
Přesně toto si ekonomika umí vyřešit. Pokud se jí budeme do práce plést pouze velmi sporadicky, pak bych se o nová pracovní místa skutečně nebál. Hlavně, aby absolventi škol neměli úzkou specializaci, ale aby byli především celkově schopní řešit problémy, reagovat na situace a zvládat je.
Luboš Smrčka
Skutečný problém tří těles
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/18/12/13011/w230/Bf370697.jpeg)
Každý, kdo trochu sleduje čínskou ekonomiku, musí ta tři období naprosto jasně vidět. První začíná roku 1978, druhé je zjevné mezi lety 2005 až 2012. A to třetí trvá dosud.
Luboš Smrčka
Státní finance nezachrání zázrak, ekonomické zázraky totiž neexistují
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/18/12/13011/w230/Bf370697.jpeg)
Tisíce nových dětí díky prudce zvýšené porodnosti, znovu zavedená elektronická evidence tržeb, mimořádná daň z mimořádných výnosů, sektorová daň, lithium... Velmi dílčí seznam zázraků, které měly nebo mají zachránit státní finance.
Luboš Smrčka
U Pekingu se bojuje o Pensylvánii
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/18/12/13011/w230/Bf370697.jpeg)
Dost možná rozhodne Pensylvánie podzimní prezidentské volby ve Spojených státech. Na oltář volebních hlasů dělníků bude proto slavnostně položena i nová americko – čínská obchodní válka.
Luboš Smrčka
Zemřel demýtizátor racionality
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/18/12/13011/w230/Bf370697.jpeg)
Než se do toho se svým kolegou Amosem Tverskym pořádně pustili, ekonomie byla přesvědčena, že v podstatě bohatě vystačí s matematickým aparátem, sofistikovanými vzorci a důvěrou v lidskou racionalitu.
Luboš Smrčka
Jak se to má s tou naší hlubokou krizí
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/18/12/13011/w230/Bf370697.jpeg)
Obecně panuje přesvědčení, že procházíme ekonomickou krizí. Dokonce i mnozí studenti na VŠE o tom často hovoří. Na to musím říct jediné: Krize vypadá skutečně jinak. Nemáme dobré časy. Ano. Ale krizi?
Další články autora |
Novinky na iDNES Premium: Každý den rozdáváme bazény za 100 tisíc Kč
Léto je v plném proudu, teploty pravidelně stoupají nad 30 stupňů a schladit se ve vodě je jistě...
Můj syn Xavier zemřel, říká Musk o transgender dceři. A chce zničit „virus woke“
Miliardář Elon Musk tvrdí, že byl podveden, když dovolil svému synovi stát se transgender ženou. V...
IT problémy způsobily kolaps bank i letišť. V Evropě i jinde ve světě
Řadu zemí v pátek zasáhly problémy s počítačovými systémy. Letiště kvůli výpadku čelila potížím s...
Sto tun obilí za hodinu. Na Hané mají výjimečný kombajn, jeden z patnácti na světě
Až sto tun obilí dokáže za hodinu sklidit nový kombajn CR11 firmy New Holland, který vyjel do...
VIDEO: Kapitán výletní lodi v Řecku spláchl vlnou turisty na pláži. Vyšetřují ho
Nevyžádané dobrodružství na jinak poklidné dovolené zažili v sobotu turisté na pláži Agios Stefanos...
Zahájení na lodích a v kapkách deště. Olympiádu zažehli Riner a Pérecová
Zahájení, které nemá obdoby. Poprvé v historii se slavnostní ceremoniál přesunul mimo stadion....
Rozvojové země se topí v rekordních dluzích, odnášejí to nejchudší, říká studie
Většina států po celém světě dlouhodobě bojuje s vysokými dluhy. V případě rozvojových států ale...
Pověst jejich zmrzliny překročila hranice. Vsadili na řemeslnou výrobu
Za tři dekády se z malé cukrárny na konci světa stalo zmrzlinářské impérium Adria Gold. Vyrábí...
Prsty už slábnou, hlásí Petr Janda. Na pódiu chce ale zůstat až do konce
Letošní červencová party na zahradě Petra Jandy se nesla v havajském duchu. A její nejzářivější...
![Jak vyzrát na citlivou pokožku miminek?](//1gr.cz/u/free.gif)
Jak vyzrát na citlivou pokožku miminek?
40 testerek vyzkoušelo intenzivní zklidňující balzám pro velmi suchou, citlivou i atopickou pokožku Atoderm Intensive baume od Biodermy. Jak balzám...
- Počet článků 364
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1383x