Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Měli bychom s eurem nižší inflaci?

Podle informace Eurostatu poklesla inflace v říjnu v eurozóně na úroveň 2,9 procenta v meziročním vyjádření. Což je tedy o hodně lepší číslo, než v jaké jsme mohli doufat při stejném srovnání my (bylo to 9,5 procenta).

Vraťme se kousek v čase. V září byla inflace v české ekonomice podle metodiky Eurostatu 8,3 procenta. Říjen byl trochu více divoký, protože se reverzně projevila loňská mimořádná opatření v oblasti cen energií, což snížilo základ výpočtu a opticky to poslalo inflaci o něco výše (na těch zmíněných 9,5 % v metodice Eurostatu). I když je to naprostý paradox, tak je tvrzení, že i přes vyšší říjnové číslo inflace u nás ve skutečnosti klesala, vlastně pravdivé. Ale tak či onak, s tímto zkreslením nebo bez něj, inflace byla v každém případě oproti celé Unii a zvláště oproti eurozóně (4,3 % v září, 2,9 procenta v říjnu) podstatně vyšší.

V inflaci nejsme premianti, ale s eurem bychom nebyli o mnoho lepší. Problém je ve struktuře ekonomických aktivit, nikoliv ve měně.

 

Což nutně vzbuzuje otázku, jestli by nám s tím eurem přece jenom nebylo lépe, a tak nějak i cenově bezpečněji.

A vskutku: Kdybychom brali do úvahy jen ta jediná dvě čísla, tedy inflaci podle Eurostatu za eurozónu a za Českou republiku, tak by to tak jednoduše i mohlo vypadat.

Jenže pravda je taková, že i s eurem bychom asi měli inflaci úplně stejnou nebo tak silně podobnou, že by v tom nebyl velký rozdíl.

Číslo za eurozónu je průměr. Ve skutečnosti neexistuje příliš statistických dat, která by byla tak matoucí, jako je matoucí průměr. Pojďme nahlédnout do „střev“ toho údaje 2.9 procenta.

A tam najdeme třeba 7,8 procenta meziroční inflace na Slovensku, podobně 6,7 procenta v Chorvatsku či případně 6,6 procenta ve Slovinsku. A na druhé straně inflaci 1,8 procenta v Itálii či dokonce jednoprocentní deflaci v Nizozemsku či deflaci 1,7 procenta v Belgii. To znamená, že země s eurem mají rozpětí inflace 9,5 procentního bodu. Tomu se lidově říká rozpětí jako kondor.

Takže v euru to není. Všechny tyto země platí eurem, některé déle (všimněme si, že především ty s nízkou inflací či s deflací), jiné kratší dobu. Jenže ani pravidlo „kdo déle, ten lépe“ zdaleka neplatí. Třeba Litva a Lotyšsko, které nemají euro nekonečně dlouho, hlásí v říjnu meziroční inflaci pod třemi či těsně nad třemi procenty, tedy oproti nám velmi nízkou. Obraz tradičních zemí jako protiinflačních bašt pro změnu kazí třeba Rakousko (+4,9 procenta) či Francie (+4,5 procenta).

Musí v tom být něco jiného, co v jednotlivých zemích vytváří tyto rozdíly.

Teoreticky by to měla být předchozí fiskální expanze. To by odpovídalo kvantitativní teorii peněz.

Takže by mělo platit, že čím větší byla emise peněz v jednotlivých zemích z titulu růstu státního dluhu, tím vyšší by pak měla být inflace. Emisi peněz ovlivňuje řada faktorů, my si vybereme dva. Prvním je klíčová sazba národní banky (případně ECB), druhým schodek rozpočtu.

V eurozóně je sazba z principu věci společná a jakkoliv jsou již delší dobu příznaky poklesu inflace, ECB sazby zvýšila v červnu a znovu v září (4 procenta) s cílem dosáhnout rychlejšího vývoje. Pro zajímavost je aktuální sazba amerického FED 5,5 procenta. My máme už od července 2022 sedm procent. Což by mělo znamenat, že máme nejvíce „jestřábí“ politiku (vždyť sedm je jistě více než 4 nebo 5,5), jenže sazbu je dobré porovnávat s aktuální inflací. A tady to už vypadá trochu jinak: ČR inflace 8,3/sazba 7, stejná data euro 2,9/4 a dolar 3,7/5,5. V takovém srovnání totiž představa o tvrdém protiinflačním postupu slábne. Hodně zjednodušeně řečeno (vliv má totiž řada dalších věcí): Pokud bychom chtěli postupovat podobně jako ECB a FED, sazba by musela být někde na úrovni 9,5 procenta. Nicméně zmíněné rozpětí inflace uvnitř eurozóny ukazuje, že specifika jednotlivých zemí si „jestřábí“ politiku ohýbají ku obrazu svému. (Mimochodem: I uvnitř USA jsou značné rozdíly ve vývoji inflace mezi jednotlivými státy, jakkoliv to může vypadat divně.)

Že by tedy vysvětlení přinesly schodky rozpočtů? Ani ty nedávají úplné vysvětlení. Podívejme na data. Třeba Itálie staví věc trochu na hlavu. V letech 2020 až 2022 dosáhl vládní deficit neuvěřitelných 26,8 procenta HDP, což je s přehledem nejvyšší údaj za eurozónu. A přesto je inflace aktuálně jen 1,8 procenta, tedy dost hluboko pod průměrem eurozóny. Když se podíváme na premianta Belgii, vidíme souhrnný deficit 13,7 procenta HDP a u Nizozemska s jednoprocentní deflací dokonce pouhých 9 procent HDP. To je v pořádku, to odpovídá představě, jaký vztah by měl existovat, ale jak mohla Itálie dosáhnout tak nízkého výsledku s tak obřím deficitem? Protože když si vedle postavíme Slovensko s nejvyšší inflací v eurozóně (7,8), tak souhrnný deficit byl 13 procent HDP. Ještě hůře to „odnesli“ spořiví Chorvati s deficitem 9,5 procenta HDP, ale s inflací 6,7 procenta.

Samozřejmě nějaké racionální vysvětlení existuje a dokonce i ta kvantitativní teorie peněz platí, jakkoliv v krátkých časových úsecích nikoliv vždy evidentně. Výše jsou vybrány příklady, které ji zpochybňují, kdybychom si ale postavili vedle sebe všechny země, vztahy mezi sazbou, deficitem a inflací budou zhruba platit. Zvláště, pokud bychom do úvahy vzali ještě rychlost obratu peněz a řadu dalších vlivů. Namátkou: Itálie je charakteristická silným vztahem mezi místní produkcí a místním prodejem, který poměrně výrazně snižuje vliv prodejních řetězců. Česká ekonomika je v tomto směru pravý opak – vliv velkoprodukcí i řetězců je až mimořádně vysoký, což snižuje tlak trhu na ceny zvláště potravin, ale i řady dalších produktů.

Co z toho plyne pro základní otázku, zda bychom s eurem měli nižší inflaci? Neměli, a pokud, tak jen málo. V delším výhledu bychom možná měli šanci na její rychlejší pokles, ale i to je diskutabilní – uvidíme, jak se věc bude vyvíjet na Slovensku, pro které je aktuální politika ECB příliš volná (zatímco v deflační Belgii by jistě ocenili sazby nižší).

Tak či onak: Naše situace v inflaci je jistě specifická, už jen proto, že v rámci Evropské unie patříme k menšině s vlastní měnou, ale o mnoho lépe bychom na tom určitě nebyli. Co je ale zajímavé, to je ojedinělý experiment uvnitř eurozóny, který nyní můžeme s nemalým napětím sledovat. Obrovská rozpětí schodků vládních financí v posledních letech a mimořádná rozpětí ve vývoji inflace v jednotlivých zemích nutně musí vytvářet nerovnováhy – pokud je euro dokáže zvládnout, tak to už nebude maturita, jako v době dluhové krize (Řecko, Irsko a další), ale rovnou doktorát.

Autor: Luboš Smrčka | středa 22.11.2023 8:27 | karma článku: 17,70 | přečteno: 511x
  • Další články autora

Luboš Smrčka

Státní finance nezachrání zázrak, ekonomické zázraky totiž neexistují

Tisíce nových dětí díky prudce zvýšené porodnosti, znovu zavedená elektronická evidence tržeb, mimořádná daň z mimořádných výnosů, sektorová daň, lithium... Velmi dílčí seznam zázraků, které měly nebo mají zachránit státní finance.

24.5.2024 v 9:37 | Karma: 21,22 | Přečteno: 405x | Diskuse| Ekonomika

Luboš Smrčka

U Pekingu se bojuje o Pensylvánii

Dost možná rozhodne Pensylvánie podzimní prezidentské volby ve Spojených státech. Na oltář volebních hlasů dělníků bude proto slavnostně položena i nová americko – čínská obchodní válka.

23.4.2024 v 8:00 | Karma: 13,48 | Přečteno: 360x | Diskuse| Ekonomika

Luboš Smrčka

Zemřel demýtizátor racionality

Než se do toho se svým kolegou Amosem Tverskym pořádně pustili, ekonomie byla přesvědčena, že v podstatě bohatě vystačí s matematickým aparátem, sofistikovanými vzorci a důvěrou v lidskou racionalitu.

29.3.2024 v 14:05 | Karma: 16,74 | Přečteno: 470x | Diskuse| Ekonomika

Luboš Smrčka

Jak se to má s tou naší hlubokou krizí

Obecně panuje přesvědčení, že procházíme ekonomickou krizí. Dokonce i mnozí studenti na VŠE o tom často hovoří. Na to musím říct jediné: Krize vypadá skutečně jinak. Nemáme dobré časy. Ano. Ale krizi?

28.2.2024 v 7:36 | Karma: 31,10 | Přečteno: 3316x | Diskuse| Ekonomika

Luboš Smrčka

Je (nebo bude) čínská ekonomika větší než americká?

Studenti mi na pražské VŠE občas kladou vcelku záludné dotazy. Často jsou inspirované denním tiskem nebo úvahami na internetu. Jedním z oblíbených je: Kdy čínská ekonomika překoná svou velikostí americkou?

26.2.2024 v 13:02 | Karma: 19,12 | Přečteno: 471x | Diskuse| Ekonomika
  • Nejčtenější

Policie v pohotovosti kvůli hrozbě terorismu. Zadržela podezřelého cizince

8. června 2024  23:01,  aktualizováno  9.6 12:41

Policie dopadla cizince podezřelého ze zvlášť závažného zločinu, po kterém vyhlásila pátrání v...

V Turecku zemřela česká zpěvačka Victoria. Zavraždil ji její vlastní manžel

14. června 2024  8:59,  aktualizováno  11:23

Česká zpěvačka Victoria byla zavražděna v Ankaře. Podle tureckého portálu Hürriyet ji zabil její...

„Ukrajinská sebevražda“. Intriky v Kyjevě čím dál víc frustrují Západ

11. června 2024  19:21

Kádrové změny nezmítají jen ruským ministerstvem obrany, rostoucí pozornost vzbuzují i rošády v...

Dar pro Ukrajinu prostřednictvím Čechů vyvolal na Tchaj-wanu bouři

10. června 2024

Premium Dar, který má pomoci Ukrajině s obnovou tamního zdravotnictví, způsobil na Tchaj-wanu politický...

Volby vyhrálo ANO před SPOLU. Stačilo! i Přísaha mají dvě křesla, propadli Piráti

9. června 2024  20:29,  aktualizováno  10.6

Volby do Evropského parlamentu vyhrálo v Česku hnutí ANO. Od voličů získalo 26,14 procenta hlasů,...

Střelec na předměstí Detroitu zranil devět lidí, poté spáchal sebevraždu

16. června 2024  7:11,  aktualizováno  7:21

Devět lidí, včetně nejméně dvou dětí, utrpělo zranění při střelbě na předměstí Detroitu Rochester...

Velké požáry ve středních Čechách: vzplála výroba pyrotechniky a sklad

14. června 2024  15:28,  aktualizováno  16.6 5:41

Středočeští hasiči zasahují u dvou velkých požárů. V obci Praskolesy poblíž Hořovic na Berounsku...

Převrat v britské politice? Nacionalisté v průzkumech poráží vládní stranu

16. června 2024

Premium Do britských parlamentních voleb zbývají ani ne tři týdny a vypadá to na velký propadák vládních...

Past na mobil v ruce. Chorvatské radary řidiče vyfotí a rovnou mu pošlou pokutu

16. června 2024

Premium Řidiči cestující v létě na dovolenou do Chorvatska mohou být nemile překvapeni, když jim do Česka...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

  • Počet článků 363
  • Celková karma 17,15
  • Průměrná čtenost 1385x
Jsem původním povoláním biolog, ale od roku 1990 se zabývám ekonomikou, především podnikovou. Specializuji se na problematiku sanací a restrukturalizací. Profesor podnikové ekonomiky na Vysoké škole ekonomické v Praze.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky