Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Kde končí rozum, tam začíná politika, aneb o exekucích a vysavačích

V politických kruzích probíhá již delší dobu diskuse o teritorialitě v exekučních řízeních. Na první pohled poměrně rozumná myšlenka v sobě skrývá několik opravdu nebezpečných nášlapných min, které ekonoma musí vyděsit.

Princip teritoriality má v jednoduchosti znamenat, že by jednotlivé exekuce dostávali místně příslušní exekutoři „přidělené" a to nejspíše podle krajů (přitom není jasné, zda krajů soudních nebo správních, v čemž je značný rozdíl), nebo podle okresů. Klíčovým prvkem na tomto systému z pohledu ekonoma je, že by vůle věřitele byla nulitní.

Jednoduše formulováno současný stav znamená, že pokud se jako věřitel domohu exekučního titulu (například pravomocného rozsudku), pak podám návrh na nařízení exekuce a vyberu si exekutorský úřad podle svého uvážení. Mnoho věřitelů nemá s exekucemi příliš zkušeností, takže si vybere úřad ad hoc, často asi teritoriálně.  Avšak věřitelé s mnoha dlužníky (například banky, telekomunikační společnosti, dodavatelé energií a mnozí další) mají poměrně přesný přehled o kvalitě práce exekutorských úřadů, takže povětšinou zadávají vymáhání svých pohledávek pouze jednomu nebo několika málo exekutorům.

Všimněme si základní premisy, totiž že exekutora si vybírá věřitel, nikoliv dlužník. Primitivní příklad: když přijdete pro vysavač do elektra, také nemáte povinnost koupit Rowentu, ale vybíráte si z většího množství značek.

Teritorialita by do tohoto nesporně spravedlivého principu významným způsobem zasáhla. Principiálně by byl exekutor zvolen dlužníkem. Totiž situace je ta, že soudem příslušným v případě dluhu je soud v místě trvalého bydliště dlužníka. Takže exekutor by se přiděloval podle toho, kde by měl dlužník hlášené své trvalé bydliště.

To je však vlastně jenom zjevné okleštění práv věřitele. Pokud pohledávku chápeme jako určitý soubor práv, pak jedním z těchto práv nutně je i právo volby způsobu vymáhání. Výběr exekutora (tedy sice privátního subjektu, ale vykonatele vůle soudu) k nim naprosto zjevně patří. Pokud je mi státem uzmuto, jde o nespornou újmu, za kterou nedostávám jako majitel práv adekvátní náhradu.

Tento závěr ještě bude dosti podstatný.

A nyní si vezměme příklad z minulosti. Před privatizací exekutorské agendy, tedy před rokem 2001, byla vymahatelnost pohledávek uváděna ve výši tří procent z jejich objemu. Tehdejší soudní vykonavatelé (dodnes ostatně existující a pracující jako alternativa systému soukromých exekutorů) byli vlastně tím systémem, ke kterému by vedla teritorialita. Vykonavatelé jsou zaměstnanci soudu do jisté míry, ale pouze nepřímo, zainteresovaní na svém úspěchu. V případě zavedení teritoriality soukromých exekutorů by tito zůstali soukromými osobami, ale s jistým přílivem zakázek (v rámci teritoria se totiž mají případy přidělovat „poměrně", což znamená, že pokud by v teritoriu bylo deset exekutorů na 80 000 exekucí, každý by měl osm tisíc případů bez ohledu na svoji výkonnost).

Došlo by k velmi zvláštní situaci. Exekutor by byl i nadále vykonavatelem vůle soudu, dokonce oproti dnešku by měl zaručený příliv případů, stal by se však v podstatě zcela nezávislý na jakémkoliv přání věřitele, tedy sklutečného majitele pohledávek, které by vykonával. Došlo by k nejhorší možné kombinaci - soukromník by se stal monopolistou ve "svém dílu pohledávek". Vlastně moc dobře víme, jak se chovají monopoly.

Každý člověk se chová nějakým tržním způsobem, určitým způsobem se začleňuje do dělby práce a vztahů s jinými lidmi a s jinými ekonomickými subjekty. Co se stane, pokud exekutor (podnikatelský subjekt) vstopupí do monopolistické situace zajištěného přísunu exekučních případů? Ekonomická logika pak velí pracovat s minimem zaměstnanců a soustředit se na případy, kde zcela zjevně majetek nebo příjem u dlužníka existuje, protože vymožení je pak levné a pro exekutora vysoce ziskové. Všechny složitější případy by exekutor nechal být, protože by bylo třeba vynaložit na vymáhání nemalé náklady s vidinou nejistého výnosu. Jediné, co by ekonomicky přemýšlející exekutor činil, by byly nejlevnější kroky, které by ho uchránili před výtkou nečinnosti. Rozesílal by tedy dopisy se žádostmi o součinnost. Po několika letech poštovních tanečků by oznámil nevymahatelnost pohledávky a poslal věřiteli (ano, tak to je!) účet za svopje náklady a "služby". Exekutorovi v monopolistickém postavení se totiž nevyplatí velké množství pohledávek vymáhat.

Nynější systém soukromých exekutorů přináší věřitelům obvykle 30 až 40 procent dluhu, v případě teritoriality by ale došlo k drastickému poklesu. Pravděpodobně nikoliv na zmíněná tři procenta, ale jistě daleko blíže k nim než k současnému stavu.

Rozdíl mezi nynějšími dejme tomu 40ti procenty a budoucími teoretickými třeba deseti procenty je finančně vyjádřenou újmou věřitelů, ke které by došlo zavedením principu teritoriality. Můžeme se pouze dohadovat o tom, o jak velkou sumu jde - Exekutorská komora totiž zveřejňuje jenom hanebné minimum statistických údajů, ve skutečnosti bychom to mohli nazvat spíše hanebnou nulou. Možná by bylo nejlepší donutit před nějakými zmatenými pokusy o novelizaci Exekučního řádu tajnůstkářskou komoru zákonem nejprve k úplnému zveřejnění statistik za celou dobu její činnosti a pak teprve debatovat o změnách. Neboť legislativa nemá být o dojmech, ale o pojmech a těžko si představit novelizaci ekonomicky důležitéhjo zákona před tím, než vůbec víme, jak tento zákon funguje ve stávající podobě.

Pracujme nicméně s tím, že nyní vymožená částka je 17 až 20 miliard korun ročně. Suma vymožená po případné teritorialitě by pak mohla být asi 5 miliard korun. Rozdíl je dramatický. A těžko si představit, že by se věřitelé jenom tak vzdali částky někde mezi dvanácti až patnácti miliardami korun. To je vyčíslení oné újmy, kterou by stát způsobil změnou legislativy.

Ve skutečnosti tedy platí: Proti teritorialitě stojí všechny ekonomická argumenty. Neexistuje jakýkoliv hospodářský důvod, proč teritorialitu zavádět.

Na závěr by se slušela ještě jedna poznámka. V této souvislosti se často mluví o teritorialitě notářů a teritorialitě insolvenčních správců. V obou případech reálně teritorialita vůbec neexistuje. U notářů se vyskytuje pouze ve věci dědických řízení. U insolvenčních správců zase jenom u části insolvenčních řízení (těch menších, zvláštní správci mají celorepublikovou působnost) a navíc si věřitelé mohou soudem přiděleného správce poměrně snadno převolit a vybrat si podle svého uvážení jiného.

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Luboš Smrčka | středa 30.4.2014 7:16 | karma článku: 16,89 | přečteno: 888x
  • Další články autora

Luboš Smrčka

U Pekingu se bojuje o Pensylvánii

Dost možná rozhodne Pensylvánie podzimní prezidentské volby ve Spojených státech. Na oltář volebních hlasů dělníků bude proto slavnostně položena i nová americko – čínská obchodní válka.

23.4.2024 v 8:00 | Karma: 12,27 | Přečteno: 351x | Diskuse| Ekonomika

Luboš Smrčka

Zemřel demýtizátor racionality

Než se do toho se svým kolegou Amosem Tverskym pořádně pustili, ekonomie byla přesvědčena, že v podstatě bohatě vystačí s matematickým aparátem, sofistikovanými vzorci a důvěrou v lidskou racionalitu.

29.3.2024 v 14:05 | Karma: 16,00 | Přečteno: 458x | Diskuse| Ekonomika

Luboš Smrčka

Jak se to má s tou naší hlubokou krizí

Obecně panuje přesvědčení, že procházíme ekonomickou krizí. Dokonce i mnozí studenti na VŠE o tom často hovoří. Na to musím říct jediné: Krize vypadá skutečně jinak. Nemáme dobré časy. Ano. Ale krizi?

28.2.2024 v 7:36 | Karma: 31,02 | Přečteno: 3308x | Diskuse| Ekonomika

Luboš Smrčka

Je (nebo bude) čínská ekonomika větší než americká?

Studenti mi na pražské VŠE občas kladou vcelku záludné dotazy. Často jsou inspirované denním tiskem nebo úvahami na internetu. Jedním z oblíbených je: Kdy čínská ekonomika překoná svou velikostí americkou?

26.2.2024 v 13:02 | Karma: 19,12 | Přečteno: 470x | Diskuse| Ekonomika

Luboš Smrčka

Plíživá, nenápadná a soustavná euroizace

Sleduji diskuse o euru s jistým pobavením. Bavíme se (s mimořádnou vášní) o přijetí eura v zemi, kde přesně ten proces (přijímá eura) průběžně a dosti dynamicky probíhá bez ohledu na to, co si kdo myslí a k čemu se kdo upíná.

21.1.2024 v 9:02 | Karma: 19,89 | Přečteno: 624x | Diskuse| Ekonomika
  • Nejčtenější

Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma

18. května 2024  12:02

Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...

Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini

16. května 2024  8:42,  aktualizováno  15:38

Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...

Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny

17. května 2024  14:16

Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...

Turisté si zajeli do Afghánistánu. Střelci část Evropanů povraždili i s průvodci

18. května 2024  17:57

Neznámí ozbrojenci v pátek večer v provincii Bámján v centrální části Afghánistánu zabili tři...

Královna fetiše rozdráždila Ameriku. Její fotografce se klaní i feministky

22. května 2024

Seriál „Nejkrásnější fotografka“ či „nejlepší pin-up fotografka na světě“. Taková čestná přízviska si...

ANALÝZA: Terorismus se vyplácí, vzkázali Palestincům. Gesto ve špatnou dobu

24. května 2024

Premium Od spolupracovnice MF DNES v Izraeli Je to vzácnost, když Izraelci od rána vědí, co je ten den čeká. Ve středu to tak bylo. Od rána byly...

Turek: Z Nerudové mi bývá špatně, o hlasy komoušů a progresivistů nestojím

24. května 2024

Bývalý automobilový závodník a lídr Přísahy s Motoristy Filip Turek patří mezi černé koně...

Rozhodněte o vítězi ankety Bloger roku 2023, hlasujte do konce května

24. května 2024

Anketa Bloger roku 2023 je ve finále a o vítězi se rozhodne do konce května. Právě do posledního...

Na Mallorce se zřítila restaurace. Nejméně čtyři lidé zemřeli, desítky zraněných

23. května 2024  22:48

Po pádu části budovy přímořské restaurace ve městě Palma na španělském ostrově Mallorca večer...

  • Počet článků 362
  • Celková karma 19,60
  • Průměrná čtenost 1388x
Jsem původním povoláním biolog, ale od roku 1990 se zabývám ekonomikou, především podnikovou. Specializuji se na problematiku sanací a restrukturalizací. Profesor podnikové ekonomiky na Vysoké škole ekonomické v Praze.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky