Premium

Získejte všechny články
jen za 49  Kč / 1. měsíc

Ještě že středověk neznal motorovou pilu

Občas slýchávám, o kolik blíže měli naši předkové k přírodě, jak s ní žili v symbióze a především – jak tu přírodu NENIČILI. Obávám se, že jde o jeden z velkých romantizujících omylů, který utváří naše přemýšlení o světě.

Je to klam blízký především asi těm lidem, jimž leží ochrana přírody nejvíce na srdci. To je logické. Představa, že tím navazují na odkaz předků, dává jejich snaze vyšší význam, oporu v tradici a určitý „konzervativní“ rozměr. Ale i většina z těch, kterým ekologie zase neleží tak moc na srdci, by asi řekla, že středověký člověk chápal své přírodní okolí podstatně více než my.

Tak to ale skutečně nebylo.

Naši předkové, a celkem se nebojím tvrdit, že už od pradávných časů, brali přírodu jako zdroj, jako něco, co si lze vzít, přetvořit a využít na věci, které jsou potřeba. Nic více. Ani nic méně. Nějaká odpovědnost k budoucnosti? To je popravdě ve vztahu k přírodě ve smyslu našeho okolí a prostředí skutečně až výmysl posledních desetiletí.

Proč složitě vysvětlovat, když postačí celkem jednoduché příklady – a vlastně si všichni vzpomeneme, že je známe, že jsme ty příběhy už slyšeli.

Proč třeba v Libanonu (kromě státní vlajky a pár rezervací) v podstatě nenarazíte na libanonský cedr? Protože všechny skončily přetvořené na hrdé loďstvo Féničanů, přinejmenším obchodních vládců Středozemního moře.

Podobné je to v rozsáhlých oblastech Španělska, které doplatily na mohutný rozvoj obchodu, a tedy divokou stavbu lodí v pokolumbovské éře, renesanční Anglie byla prakticky naprosto odlesněna – zase kvůli loďstvu. Východní Krkonoše byly absolutně vytěženy a dřevo z nich skončilo především v kutnohorských stříbrných dolech a v milířích jako dřevěné uhlí, které pak dodávalo teplo prvním sklárnám a dalším výrobnám počínajícího průmyslu. Ve skutečnosti by se takových příkladů daly posbírat stovky, a to včetně menších či větších regionálních ekologických katastrof.

Třeba mohutné záplavy časté i nyní na dolních tocích Missouri a Mississippi začaly poté, co byly na jejich březích vykáceny všechny lesy – dřevo skončilo v kotlích nového vynálezu, kolesového parníku. Řeka se částečně zanesla, stala se mělčí a na řadě míst se posunulo koryto.

A tak dále. Shrnuto: Naši předci brali přírodu především jako objekt exploatace. Tečka.

Jak si ale vysvětlit celé generace zemědělců, kteří bránili erozi svých polí často velmi jednoduchými, ale nesmírně pracnými postupy? Třeba tím, že na svažitých polích jednou za čas „sebrali“ dolní pás a vyvezli ho naopak na horní konec? To přece dokazuje velmi úzké sepjetí s přírodou.

Jistě. Ale především to ukazuje sepjetí s majetkem a zodpovědné vlastnictví. Pole bylo investice, základ všeho ostatního zajištění rodu. Líný soused, který o své podobně svažité pole nepečoval, měl daleko nižší úrodu, protože nejlepší zem mu odplavala s dešti. Prostě se vyplatilo vynaložit to skutečně obrovské úsilí a pole udržovat v nejlepším dosažitelném stavu. Není v tom ekologie a láska k přírodě (nijak je nisnižuji). Je v tom ekonomika.

K nezřízené a ničivé exploataci přírodních zdrojů docházelo a dochází (třeba v rybolovu, jak ukazují nájezdy čínských rybářských flotil) tehdy, pokud není jasně definován vlastník nebo v těch případech, kdy zisk z rychlé a devastující akce výrazně převýšil potenciál dlouhodobého využívání zdroje. Láska k pitoreskním výjevům idealizované minulosti je absurdní a je to upínání se k něčemu, co nikdy nebylo a nikdy nefungovalo.

Ochrana přírody je z hlediska historie vlastně horká novinka posledních desetiletí a v nějakých náznacích posledních sto, maximálně 150 let – ale to saháme už k prvním vlaštovkám. Jinak platí věta, kterou jsem nedávno zaslechl v rádiu: Jediné naše štěstí je, že se naši dávní předkové nedostali k motorové pile. To bychom strom znali jen z učebnic biologie.

Autor: Luboš Smrčka | středa 26.5.2021 8:12 | karma článku: 28,41 | přečteno: 658x
  • Další články autora

Luboš Smrčka

Skutečný problém tří těles

Každý, kdo trochu sleduje čínskou ekonomiku, musí ta tři období naprosto jasně vidět. První začíná roku 1978, druhé je zjevné mezi lety 2005 až 2012. A to třetí trvá dosud.

1.7.2024 v 7:45 | Karma: 19,96 | Přečteno: 507x | Diskuse | Ekonomika

Luboš Smrčka

Státní finance nezachrání zázrak, ekonomické zázraky totiž neexistují

Tisíce nových dětí díky prudce zvýšené porodnosti, znovu zavedená elektronická evidence tržeb, mimořádná daň z mimořádných výnosů, sektorová daň, lithium... Velmi dílčí seznam zázraků, které měly nebo mají zachránit státní finance.

24.5.2024 v 9:37 | Karma: 22,43 | Přečteno: 431x | Diskuse | Ekonomika

Luboš Smrčka

U Pekingu se bojuje o Pensylvánii

Dost možná rozhodne Pensylvánie podzimní prezidentské volby ve Spojených státech. Na oltář volebních hlasů dělníků bude proto slavnostně položena i nová americko – čínská obchodní válka.

23.4.2024 v 8:00 | Karma: 14,59 | Přečteno: 372x | Diskuse | Ekonomika

Luboš Smrčka

Zemřel demýtizátor racionality

Než se do toho se svým kolegou Amosem Tverskym pořádně pustili, ekonomie byla přesvědčena, že v podstatě bohatě vystačí s matematickým aparátem, sofistikovanými vzorci a důvěrou v lidskou racionalitu.

29.3.2024 v 14:05 | Karma: 17,21 | Přečteno: 474x | Diskuse | Ekonomika

Luboš Smrčka

Jak se to má s tou naší hlubokou krizí

Obecně panuje přesvědčení, že procházíme ekonomickou krizí. Dokonce i mnozí studenti na VŠE o tom často hovoří. Na to musím říct jediné: Krize vypadá skutečně jinak. Nemáme dobré časy. Ano. Ale krizi?

28.2.2024 v 7:36 | Karma: 31,18 | Přečteno: 3324x | Diskuse | Ekonomika
  • Nejčtenější

Novinky na iDNES Premium: Každý den rozdáváme bazény za 100 tisíc Kč

15. července 2024,  aktualizováno  22.7 8:34

Léto je v plném proudu, teploty pravidelně stoupají nad 30 stupňů a schladit se ve vodě je jistě...

Můj syn Xavier zemřel, říká Musk o transgender dceři. A chce zničit „virus woke“

24. července 2024  11:37

Miliardář Elon Musk tvrdí, že byl podveden, když dovolil svému synovi stát se transgender ženou. V...

IT problémy způsobily kolaps bank i letišť. V Evropě i jinde ve světě

19. července 2024  9:25,  aktualizováno  22:33

Řadu zemí v pátek zasáhly problémy s počítačovými systémy. Letiště kvůli výpadku čelila potížím s...

Sto tun obilí za hodinu. Na Hané mají výjimečný kombajn, jeden z patnácti na světě

22. července 2024  14:31

Až sto tun obilí dokáže za hodinu sklidit nový kombajn CR11 firmy New Holland, který vyjel do...

VIDEO: Kapitán výletní lodi v Řecku spláchl vlnou turisty na pláži. Vyšetřují ho

23. července 2024  9:29

Nevyžádané dobrodružství na jinak poklidné dovolené zažili v sobotu turisté na pláži Agios Stefanos...

Zahájení na lodích a v kapkách deště. Olympiádu zažehli Riner a Pérecová

26. července 2024  18:35,  aktualizováno  27.7

Zahájení, které nemá obdoby. Poprvé v historii se slavnostní ceremoniál přesunul mimo stadion....

Rozvojové země se topí v rekordních dluzích, odnášejí to nejchudší, říká studie

27. července 2024

Většina států po celém světě dlouhodobě bojuje s vysokými dluhy. V případě rozvojových států ale...

Pověst jejich zmrzliny překročila hranice. Vsadili na řemeslnou výrobu

27. července 2024

Za tři dekády se z malé cukrárny na konci světa stalo zmrzlinářské impérium Adria Gold. Vyrábí...

Prsty už slábnou, hlásí Petr Janda. Na pódiu chce ale zůstat až do konce

27. července 2024

Letošní červencová party na zahradě Petra Jandy se nesla v havajském duchu. A její nejzářivější...

  • Počet článků 364
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1383x
Jsem původním povoláním biolog, ale od roku 1990 se zabývám ekonomikou, především podnikovou. Specializuji se na problematiku sanací a restrukturalizací. Profesor podnikové ekonomiky na Vysoké škole ekonomické v Praze.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky