Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Jak to, že ruská ekonomika roste a jak dlouho jí to vydrží?

Lidé občas mívají tendenci brát některé budoucí události jako hotovou věc, jako téměř osudově danou jistotu. Obvykle to nedělá žádné velké škody. Problém je, když jde o ekonomiku. Pak může být předpojatost problém.

Za pozornost stojí, že to není specialita ekonomických laiků, ale jde o něco, co se běžně děje i profesionálům z akademického i podnikatelského prostředí. Tady je několik příkladů předpokladů postavených na zcela chybných premisách.

Asi si to pamatujeme všichni, že během uvalování sankcí na Ruskou federaci mnoho lidí očekávalo téměř okamžitý výsledek včetně zhroucení ruského hospodářství. Podobně znělo, snad jen o trochu později, že Ruskem se povalí hyperinflace a smete celé generace obyvatel do chudoby. Či třeba mnohdy opakovaná „jistota“, že ruská ekonomika bude s pokračující válkou relativně brzy stále více klesat a ztrácet výkonost.

Občas se objevil hlas rozumu a uváděl tato skutečně naprosto přehnaná čekávání na pravou míru. Například kolegyně Kislingerová zde na blogu publikovala k této problematice několik textů (namátkou ZDE a ZDE).

Absurdní závěry vyvozené z detailu jsou ale běžné i s opačným „znaménkem“. To jsou zase tvrzení, že měnou budoucnosti je zlatý rubl nebo že Rusko přebírá otěže světové ekonomiky buď samo nebo společně s BRICS. I o tom by se na iDnes našly texty (za mne třeba ZDE a ZDE).

To celé je problém s indukcí, tedy s vědeckým postupem, kdy jsou z detailu vyvozovány obecnější závěry. Klasický příběh jsou ony slavné bílé labutě zpopularizované Talebem. Dokud Evropané nedorazili do Austrálie a nad hlavami jim nelétaly labutě černé, byli naprosto neochvějně a jistě přesvědčeni, že existují pouze bílé labutě. Potíž indukce prostě je, že snadno vede na scestí.

Pak zde máme princip kyvadla. To vyrovnává výkyv na jednu stranu v podstatě shodným (co do délky a rozsahu) výkyvem na stranu druhou. Takže trošku nadneseně po období „masáže“ ve stylu „ruská ekonomika se do roka a do dne zhroutí“, což je tvrzení stojící na vetchých základech, nutně následuje období „ruská ekonomika je silnější než kdykoliv dříve“, což má ještě absurdnější základ. Jenže po „zklamání“ z nesplnění předchozích predikcí se snadněji prosazuje i úplný nesmysl negující dřívější tvrzení.

Poslední zprávou, která vyvolala nemalý ohlas a dalekosáhlé teorie, byly vcelku optimistické odhady růstu průmyslu a celkově ekonomiky v Rusku. A také informace, že ruská inflace je meziročně 7,5 procenta, takže formálně nižší než v České republice.

Inflaci nechme stranou. Těm datům nikdo nevěří. Umírněné nezávislé odhady mluví o dvojnásobku, jiné o 30 nebo i více procentech. Oficiálním výstupům statistiků asi nevěří ani centrální banka, protože jak jinak chápat prosincové zvýšení klíčové sazby na 16 procent. Abychom to viděli v souvislostech. Od července 2023 se klíčová sazba dostala na více než dvojnásobnou úroveň. Oficiálně ve stejném období vzrostla inflace z 5,4 na 7,5 procenta. Nepoměr je zřejmý. Šéfka centrální banky Elvira Nibiullina na tiskové konferenci k poslednímu růstu pouze na okraj „utrousila“ mimořádně zajímavou informaci: Uvnitř banky i od externích poradců zazněly hlasy na velmi razantní až šokový růst sazeb. Ta zmínka se nemusela vůbec objevit a určitě nebyla vyslovena bez nějakého úmyslu.

Ale ještě zajímavější je otázka růstu průmyslu a celkově ekonomiky. Poslední odhady pro rok 2023 mluví o růstu možná až kolem 2,5 či dokonce tří procent a pro rok 2024 jsou obvykle predikovány výsledky mezi jedním a dvěma procenty plus. To jsou pěkná čísla, určitě lepší, než na jaká pomýšlí například eurozóna.

Ale to celé za situace, kdy vojenské výdaje spotřebovávají snad až třetinu či dokonce 40 procent rozpočtu. Oficiálně má být letos schodek federálního rozpočtu pod plánovanými dvěma procenty HDP, a dokonce nižší než jedno procento. Příští rok by i přes naprosto mimořádný plánovaný růst výdajů měl schodek zůstat v dvouprocentním pásmu. A však řada ekonomů poukazuje na nesoulad v datech a číslech s tím, že část federálního schodku je pravděpodobně přesouvána do rozpočtů regionů a do specializovaných fondů, čímž se vydávaná čísla dostávají do relativně nemalého rozporu s fakty. A pak je tady problém s deflátorem HDP, tedy s tím, jak se nominální HDP přepočítává do stálých cen. Pokud je používán deflátor uměle snížený oproti skutečnosti, pak vychází reálný HDP vyšší, než ve skutečnosti je. Nutně ovšem také platí, že v tom případě je podíl schodku na HDP vyšší než oficiální údaj.

To by také vysvětlovalo, proč při ochabující poptávce a dynamické inflaci roste ekonomika. Přechod na válečnou produkci je finančně náročný. Válečné výdaje podporují produkci, především průmyslu, ale jelikož produkční kapacity jsou omezené (Rusko je jediná země daleko široko, která má nižší nezaměstnanost než ČR), tak se nutně musí nedostávat zboží na domácím trhu (zvláště, když importy jsou složitější kvůli sankcím). To pak akceleruje inflaci.

Prostě válečná ekonomika je vždycky inflační. Vyznačuje se tiskem peněz na krytí dluhu a nedostatkem zboží. To může znamenat relativně krátkodobý růst, ten ale není udržitelný nekonečně dlouho. Naprosto vždycky musí nakonec dojít k tomu, že jsou tržní mechanismy nahrazeny direktivním řízením a plánovacím systémem.

Jednoduše shrnuto tedy platí: Jen opravdu nadšení a věci neznalí lidé mohli a mohou věštit pád ruské ekonomiky v řadu měsíců. To, co se děje a bude dále dít, má ale jinou podstatu. Je to postupné, nikoliv skokové, zato neustálé zvyšování nerovnováh v celém hospodářském systému země.

Ilustrace: Když při předposlední krizi rublu omezila centrální moc směnitelnost měny a nařídila povinné odvody a další kroky, kurz rublu posílil z devadesáti pod padesát za dolar. Když stejná opatření zavedla banka při poslední kurzové krizi, rubl se ze sto za dolar vzpamatoval pouze na úroveň kolem 90 až 95 za dolar.

Vysvětlení: V mezidobí se nerovnováhy zvýšily a stejně razantní opatření již mají pouze velmi omezené výsledky.

Problémy ruské ekonomiky se budou zvyšovat tak dlouho, dokud potrvá válka a vyčerpávání produkčních kapacit země. Tak dlouho se také bude snižovat reálná životní úroveň v zemi. Ale každý realistický ekonom vám potvrdí, že ten proces může trvat roky a roky. Vlastně tak dlouho, jak dlouho to obyvatelé budou ochotni akceptovat.

Autor: Luboš Smrčka | středa 3.1.2024 9:58 | karma článku: 38,04 | přečteno: 5391x
  • Další články autora

Luboš Smrčka

Skutečný problém tří těles

Každý, kdo trochu sleduje čínskou ekonomiku, musí ta tři období naprosto jasně vidět. První začíná roku 1978, druhé je zjevné mezi lety 2005 až 2012. A to třetí trvá dosud.

1.7.2024 v 7:45 | Karma: 19,95 | Přečteno: 503x | Diskuse | Ekonomika

Luboš Smrčka

Státní finance nezachrání zázrak, ekonomické zázraky totiž neexistují

Tisíce nových dětí díky prudce zvýšené porodnosti, znovu zavedená elektronická evidence tržeb, mimořádná daň z mimořádných výnosů, sektorová daň, lithium... Velmi dílčí seznam zázraků, které měly nebo mají zachránit státní finance.

24.5.2024 v 9:37 | Karma: 22,42 | Přečteno: 427x | Diskuse | Ekonomika

Luboš Smrčka

U Pekingu se bojuje o Pensylvánii

Dost možná rozhodne Pensylvánie podzimní prezidentské volby ve Spojených státech. Na oltář volebních hlasů dělníků bude proto slavnostně položena i nová americko – čínská obchodní válka.

23.4.2024 v 8:00 | Karma: 14,58 | Přečteno: 368x | Diskuse | Ekonomika

Luboš Smrčka

Zemřel demýtizátor racionality

Než se do toho se svým kolegou Amosem Tverskym pořádně pustili, ekonomie byla přesvědčena, že v podstatě bohatě vystačí s matematickým aparátem, sofistikovanými vzorci a důvěrou v lidskou racionalitu.

29.3.2024 v 14:05 | Karma: 17,21 | Přečteno: 474x | Diskuse | Ekonomika

Luboš Smrčka

Jak se to má s tou naší hlubokou krizí

Obecně panuje přesvědčení, že procházíme ekonomickou krizí. Dokonce i mnozí studenti na VŠE o tom často hovoří. Na to musím říct jediné: Krize vypadá skutečně jinak. Nemáme dobré časy. Ano. Ale krizi?

28.2.2024 v 7:36 | Karma: 31,18 | Přečteno: 3324x | Diskuse | Ekonomika
  • Nejčtenější

Novinky na iDNES Premium: Kompletní OH 2024 v Paříži díky televizi Telly

15. července 2024,  aktualizováno  22.7 8:34

Získejte 100 televizních kanálů na 30 dní zcela zdarma díky internetové televizi Telly. Součástí...

„Nakonec na mě plivnul.“ Nizozemec loví Češky a prodává je na gangbang

18. července 2024

Premium Stovky českých žen k natáčení tvrdého porna v Nizozemsku naverboval v uplynulých letech Daniël van...

IT problémy způsobily kolaps bank i letišť. V Evropě i jinde ve světě

19. července 2024  9:25,  aktualizováno  22:33

Řadu zemí v pátek zasáhly problémy s počítačovými systémy. Letiště kvůli výpadku čelila potížím s...

„Katastrofa pro Ukrajinu.“ Trumpův výběr viceprezidenta rozklepal Evropu

16. července 2024  10:28,  aktualizováno  12:04

Jméno J.D. Vance naznačuje, kam by se mohla ubírat zahraniční politika Spojených států v případě...

Vláda schvaluje „český“ Green Deal. Prudce zdraží benzin, uhlí i stavby

17. července 2024

Premium Benzin a nafta podraží od roku 2027 až o deset korun, stavět nové domy bude složitější kvůli...

Vytlačení Ruska a sblížení s Putinem. Johnson radí, jak má Trump zajistit mír

22. července 2024  18:55

Republikánský kandidát na amerického prezidenta Donald Trump by mohl ukončit válku na Ukrajině „za...

Bidenovy úspěchy jsou v moderní historii nevídané, uvedla Harrisová

22. července 2024  17:16,  aktualizováno  18:24

Americká viceprezidentka Kamala Harrisová uvedla, že úspěchy prezidenta Joe Bidena nemají v moderní...

Požár kamionu s bateriemi zastavil na D1 provoz ve směru na Prahu

22. července 2024  16:41,  aktualizováno  18:19

Kvůli požáru kamionu ve Vražném na Novojičínsku je neprůjezdná dálnice D1 ve směru na Prahu. Na...

Při nehodě tří aut se zranilo šest lidí. Pro dospělého a dítě letěly vrtulníky

22. července 2024  18:06,  aktualizováno  18:19

Při nehodě tří osobních aut u Rané na Lounsku se zranilo šest lidí. Do ústeckého traumacentra...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

  • Počet článků 364
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1383x
Jsem původním povoláním biolog, ale od roku 1990 se zabývám ekonomikou, především podnikovou. Specializuji se na problematiku sanací a restrukturalizací. Profesor podnikové ekonomiky na Vysoké škole ekonomické v Praze.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky