Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

BRICS? Jako opravdu?

Summit BRICS v Johannesburgu vyvolal novou lavinu úvah o konci západní moci a nástupu nových zemí na světové kolbiště. Přesně to stejné poslouchám již 22 let od chvíle, kdy Jim O´Neill z Goldman Sachs s tím názvem přišel.

Tehdy to byl BRIC: Brazílie, Ruská federace, Indie a Čína. V mezidobí přibyla ještě Jihoafrická republika. Za tu dobu měly tyto státy a ekonomiky mít speciální zónu volného obchodu, speciální vlastní měnu, speciální vlastní internet, měly být nejvýznamnějším hráčem světové politiky a také nejrychleji rostoucími ekonomikami světa. A k tomu ještě asi tak pět dalších nej.

Splnilo se z toho jediné. Mají dohromady nejvíce obyvatel (ale to platilo už na začátku století). O efektivitě jejich hospodářské síly vypovídá ale lépe něco jiného: Přes to, že představují prakticky něco mezi 43 až 48 procenty světové populace (územím 30 procent), jejich podíl na globálním HDP je sotva 26 procent. V oblasti integrace a společného postupu v hospodářských či ekonomicko-politických otázkách neudělalo uskupení v podstatě žádný pokrok. A co je pro občany těchto států nejpodstatnější: BRICS neučinil, kromě Číny a částečně Indie, za ty roky téměř žádný pokrok ani v řešení životní úrovně, chudoby a celkové struktury ekonomiky.

BRICS se rozšiřuje. Politicky nabírá možná na síle, hospodářsky je to stále "každý pes, jiná ves".

 

Summit BRICS je nicméně dobrou příležitostí podívat se na výhledy toho sdružení pečlivěji.

Technický a vědecký vývoj: Jasný lídr BRICS je Čína, v řadě oblastí je dnes jedinou zemí schopnou konkurence Spojeným státům, Japonsku, Jižní Koreji a Evropské unii, přičemž nesporně je zde řada oblastí, ve kterých je Čína napřed. Elektromobilita je dobrým příkladem. Indie vstupuje postupně mezi technologicky zdatné země, ostatně přistání sondy na Měsíci to ukázalo jasně. Jakkoliv je třeba poznamenat, že z podstatných součástek a komponentů rakety a modulu pocházela více než polovina z patentových zdrojů Západu, další podíl měla Čína a Jižní Korea, o Japonsku nemluvě. Ale to snižuje indický úspěch jenom dílčím způsobem. Rusko, Brazílie a Jihoafrický republika jsou v oblasti výzkumu a vědy na tom přinejlepším stejně, jako před těmi více než dvaceti lety. Spíše o něco hůře.

Ekonomická síla: Samozřejmě čínská ekonomika je gigant. Ale její dynamika (zdá se) nebude v příštích desetiletích nijak ohromující, a i věční optimisté, kteří předpokládali, že již brzy předežene v objemu HDP Spojené státy, jsou nyní velmi skeptičtí. Indický růst je zajímavý, ale v oblasti zboží je extenzivní a exportně ho táhnou služby. Ruská ekonomika neprošla žádnou restrukturalizací, je stále plně závislá na surovinách a technologicky zůstává daleko pozadu. Brazílie je (s trochou nadsázky) stát putující od jedné finanční a hospodářské krize k druhé a jelikož je tomu tak už od dvacátých let minulého století (s několika výjimkami, mezi kterými ční česká stopa prezidenta Juscelina Kubitscheka), těžko říct, co by se na tom mělo změnit.  Jihoafrická republika má v současnosti zřejmě nejvyšší nezaměstnanost mladých (přes 40 procent), což je údaj, se kterým nemá smysl snít o světových výšinách. Ostatní hospodářské výsledky JAR jsou totiž spíše tristní a země postupně vyčerpává poslední zbytky polštáře náskoku a vysoké efektivity z minulého století.

Investice: BRICS staví svou existenci na přitažlivosti pro investory a tím na dynamice růstu. Jenže v roce 2022 při již zmíněném podílu na globálním HDP 26 procent dosáhnul export těchto zemí 20 procent celosvětového objemu a čisté investice 16 procent.

Rozšiřování BRICS: Zájemci by byli. Írán se hlásí, Venezuela se hlásí, také Kuba, Argentina, Nigérie, Etiopie. Jejich vstupem by sdružení získalo skutečně jedno nej: BRICS by se mohl pochlubit nejvyšším součtem počtu státních bankrotů za posledních sto let. Což tedy není úplně to prvenství, o které stojíte. Daleko zajímavější je zájem Saúdské Arábie či Sjednocených arabských emirátů, jenže všichni tuší, že jejich cílem je spíše získat hlasovací sílu v OSN a globálních organizacích než skutečně rozvíjet nějakou ekonomickou integraci. Faktem je, že vstup těchto těžkých vah a případně Nigérie by z BRICS udělal téměř vládce světových surovin. Ale to v podstatě platilo již před těmi více než dvaceti lety a v jistém smyslu tehdy dokonce možná více než nyní. Navíc otázka surovin je složitá. Jejich reálný význam je jistě obrovský, nicméně v předpovědích budoucnosti vždy vysoce přeceňovaný. Nakonec pozvánku BRICS pošle Argentině, Egyptu, Íránu, Etiopii, Saúdské Arábii a Spojeným arabským emirátům. Což je zjevně politické, nikoliv ekonomické rozhodnutí.

Dedolarizace: Podíl dolaru na světových transakcích je po čtvrtstoletí soustavného předpovídání pádu této měny do bezvýznamnosti a nástupu jüanu, rupie, zlatého rublu a dalších novot vyšší než v devadesátých letech minulého století. To je asi všechno, co o tomto tématu člověk potřebuje vědět.

Jednoho dne bude samozřejmě čínská ekonomika svým objemem největší na světě. Pochopitelně. Není do nekonečna možné, aby 1,45 miliardy Číňanů pracovalo s tak nízkou přidanou hodnotou, že nevytvoří vyšší HDP než 340 milionů Američanů. Samozřejmě stejně tak platí, že jednou bude Indie technologický gigant. Protože v populaci 1,5 miliardy lidí nutně musí existovat obrovské množství talentů, potencionálních vědců a výjimečných inovátorů. Samozřejmě někdy v jakési vzdálené budoucnosti nebude dolar to, co je teď a jeho podíl na mezinárodních transakcích bude daleko nižší. Ale určitě ho nenahradí zlatý rubl a vsadil bych se, že ani nějaká společná měna BRICS. Protože ta nikdy nevznikne. Není Boha, který by umožnil společnou měnu mezi Argentinou, Saúdskou Arábií a Jihoafrickou republikou. Prostě není.

Jihoafrický summit BRICS doplnila třešnička na dortu a trochu trapná skutečnost, že jeden z klíčových vůdců Vladimír Putin na něj nemohl přijet osobně, protože by ho orgány JAR musely zatknout a vydat do Haagu.

Kdybychom to měli shrnout, tak ve smyslu hospodářské integrace je BRICS hodně povyku, ale vlastně pro nic. Jediný, pro koho má hospodářský smysl, je Čína. A bez ní žádný neexistuje. Z čehož plyne závěr: Je to v podstatě jenom politická organizace a v politické oblasti jistě má rostoucí váhu (jakkoliv nikoli společné zájmy), ekonomicky je to jenom pohádka pro dospělé.

Hlasujte ve finále ankety Blogera roku

Autor: Luboš Smrčka | pátek 25.8.2023 14:15 | karma článku: 26,80 | přečteno: 979x
  • Další články autora

Luboš Smrčka

U Pekingu se bojuje o Pensylvánii

Dost možná rozhodne Pensylvánie podzimní prezidentské volby ve Spojených státech. Na oltář volebních hlasů dělníků bude proto slavnostně položena i nová americko – čínská obchodní válka.

23.4.2024 v 8:00 | Karma: 12,27 | Přečteno: 349x | Diskuse| Ekonomika

Luboš Smrčka

Zemřel demýtizátor racionality

Než se do toho se svým kolegou Amosem Tverskym pořádně pustili, ekonomie byla přesvědčena, že v podstatě bohatě vystačí s matematickým aparátem, sofistikovanými vzorci a důvěrou v lidskou racionalitu.

29.3.2024 v 14:05 | Karma: 16,00 | Přečteno: 458x | Diskuse| Ekonomika

Luboš Smrčka

Jak se to má s tou naší hlubokou krizí

Obecně panuje přesvědčení, že procházíme ekonomickou krizí. Dokonce i mnozí studenti na VŠE o tom často hovoří. Na to musím říct jediné: Krize vypadá skutečně jinak. Nemáme dobré časy. Ano. Ale krizi?

28.2.2024 v 7:36 | Karma: 31,02 | Přečteno: 3308x | Diskuse| Ekonomika

Luboš Smrčka

Je (nebo bude) čínská ekonomika větší než americká?

Studenti mi na pražské VŠE občas kladou vcelku záludné dotazy. Často jsou inspirované denním tiskem nebo úvahami na internetu. Jedním z oblíbených je: Kdy čínská ekonomika překoná svou velikostí americkou?

26.2.2024 v 13:02 | Karma: 19,12 | Přečteno: 470x | Diskuse| Ekonomika

Luboš Smrčka

Plíživá, nenápadná a soustavná euroizace

Sleduji diskuse o euru s jistým pobavením. Bavíme se (s mimořádnou vášní) o přijetí eura v zemi, kde přesně ten proces (přijímá eura) průběžně a dosti dynamicky probíhá bez ohledu na to, co si kdo myslí a k čemu se kdo upíná.

21.1.2024 v 9:02 | Karma: 19,89 | Přečteno: 624x | Diskuse| Ekonomika
  • Nejčtenější

Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili

15. května 2024  14:56,  aktualizováno  17:56

Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...

Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce

15. května 2024  19:25,  aktualizováno  23:12

Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...

Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma

18. května 2024  12:02

Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...

Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini

16. května 2024  8:42,  aktualizováno  15:38

Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...

Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru

13. května 2024  18:48,  aktualizováno  14.5 22:25

Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...

Prokurátor soudu v Haagu požádal o zatykače na Netanjahua a lídry Hamásu

20. května 2024  13:31,  aktualizováno  19:38

Hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karim Khan v pondělí požádal o vydání...

Slovenská koalice po atentátu brojí proti satiře na Zomri, prý šíří nenávist

20. května 2024  19:32

Od chvíle, kdy útočník v Handlové postřelil slovenského premiéra Roberta Fica, se jeho koaliční...

Vadná krev zabila v Británii tisíce lidí, vlády to chtěly utajit, tvrdí vyšetřování

20. května 2024  18:40,  aktualizováno  19:08

Kvůli kontaminované krvi se v Británii mezi lety 1970 a 1991 infikovalo HIV či žloutenkou přes 30...

Jsme na dostřel ANO, řekl Vondra. Chce porazit „Putinovy užitečné idioty“

20. května 2024  11:36,  aktualizováno 

Europoslanec a místopředseda ODS Alexandr Vondra řekl, že koalice SPOLU je „na dostřel“ hnutí ANO....

  • Počet článků 362
  • Celková karma 19,60
  • Průměrná čtenost 1388x
Jsem původním povoláním biolog, ale od roku 1990 se zabývám ekonomikou, především podnikovou. Specializuji se na problematiku sanací a restrukturalizací. Profesor podnikové ekonomiky na Vysoké škole ekonomické v Praze.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky