O bigbítu, o rebarborovém koláči a o všech děvčatech na celém světě ...
Když mi bylo pět let, chodil jsem nějaký čas, s mnoha jinými dětmi z našeho městečka, cvičit – jak se tehdy říkávalo - do Sokola.
No, chodil...
Popravdě, oni mě tam tedy spíše vodili (někdy dokonce strkali), protože já sám bych na jakékoliv sportoviště dobrovolně nikdy nešel...což mi – vyjma plováren – zůstalo až dodnes.
Dlouho jsem se sice všemu, co jen vzdáleně mohlo připomínat nějaké cvičení – nebo dokonce sport! - dokázal velmi lstivě vyhýbat a všelijak bránit, jenže nakonec se u nás doma proti mně všichni spikli a celá rodina se jako jeden muž (včetně naší babičky) začala najednou starat jen a jen o můj zdravý růst a vývoj.
Ale musím uznat, že na to šli tenkrát velmi chytře...
Tatínek začal všem na potkání tvrdit, že mám sílu jako medvěd a několikrát dovolil, abych ho v našem obývacím pokoji na koberci u piána přepral.
Maminka sehnala u jedné známé vedoucí obchodu s obuví cvičky téměř mojí velikosti.
Můj starší bratr mi s úlevou v očích dobrovolně – a rád – přenechal několik vytahaných tílek a dvoje zánovní červené trenýrky.
Babička mi na cvičky a sportovní úbor ušila krásný plátěný pytlík s monogramem a se šňůrkou přes rameno.
Dědeček se uvolil, že mne do tělocvičny bude přes celé město vodit každé pondělí a středu on a za tím účelem hned někde vyštrachal svoji starou sváteční vycházkovou hůlku, krásné – předválečné – polobotky (měl v nich vždycky takové ty nádherné dřevěné napínáky...) a švihácký klobouk, který jinak nosíval jen o státních svátcích a nebo když vezl na kárce prázdné propanbutanové láhve na výměnu.
Byl jsem v pasti.
A tušil jsem, že sportu se tentokrát už asi nevyhnu...
Příští pondělí mne můj dobrý dědeček podplatil – tedy vlastně spíš obalamutil! - žvýkačkou Pedro tak dokonale, že jsem si ani nestačil všimnout, kdy a jak mi přes rameno dal můj pytlík se sportovním oblečením.
S důvěrou jsem se ho chytl za ruku a vyrazili jsme společně, brankou ven na ulici, do města - jen tak - na procházku.
Dědeček mi cestou vysvětloval různé věci, kterým jsem nerozuměl a já jsem dědečkovi zase – na oplátku - vysvětloval věci jiné, kterým prý nerozuměl on.
Jeho špacír-hůlka, se kterou uměl chodit tak noblesně jen on ( a Fred Astair) pravidelně cvakala o chodník.
Už si přesně nepamatuji, zda-li jsme tenkrát právě probírali funkci parního stroje, nebo proč je tak důležité, aby se dědeček do příští soboty naučil jezdit na mé tříkolce, jisté ale je, že najednou jsme stáli před obrovskou tělocvičnou...
„Tak...a já už nemůžu věřit ani dědečkovi,“ proběhlo mi hlavou a trochu ve mně při tom hrklo.
A bylo po hehé!
A bylo po legraci!
A byl konec srandy!
No a tak jsem tedy musel začít sportovat, poněvadž to – prý – bylo pro mé dobro.
Po dlouhé měsíce jsem pak dvakrát týdně vcházel do našeho místního (špatně větraného) chrámu sportu, abych tam, společně s ostatními caparty, chaoticky mával svými – pomyslnými - křidélky a pokoušel s při tom marně balancovat na švédské lavici.
Ani hru na rybáře a rybičky jsem si nikterak neoblíbil, neboť jsem byl vždy – bez výjimky - polapen jako první ...a to i v případě, že jsem hrál rybáře!
A ano, dokonce jsem – s největším sebezapřením - šplhal i po provaze!... tedy ovšem vždy jen tak vysoko, jak vysoko jsem byl vyzdvižen - a přichycen.
(Přichytit mne na tyč se, totiž tehdy ještě nepodařilo vůbec nikomu, kdepak... To až mnohem později, po letech, v Písku, když jsem sloužil na vojně, mne jistý major nejasného národnostního původu, během jednoho – pro nás oba – značně vyčerpávajícího odpoledne, za pomoci několika velice nepěkných výhrůžek, nakonec přece jen ke šplhu po tyči přesvědčil...)
No, jak vám říkám, byly to prostě muka...
Muka, muka, muka!
Ovšem...
Ovšem, na druhou stranu, tam ale zase také bylo hodně děvčat...
No a děvčat, těch jsem si já, z nějakého záhadného důvodu, prostě nedokázal nevšímat...
Tahleta malá veselá okatá stvoření oblečená v tílkách a modrých trusničkách s kapsičkou na prdýlce, mne totiž svými bezelstnými (ano, tohle jsem si tehdy doopravdy myslel...) úsměvy, dokázala okouzlit tak moc, až jsem se z toho párkrát dokonce zamotal do – většinou vlastního - švihadla...
Okouzlení mi ovšem vydrželo jen do dne, kdy se několik těchto nevinných holčiček domluvilo, že ze mne stáhnou trenýrky.
Zoufale jsem se z posledních sil držel té nejvyšší šprušle žebřin v rohu tělocvičny a pomalu prohrával svůj první velký boj...
Taková zrada!
Bylo rozhodnuto!
Se všemi děvčaty na - celém světě - jsem tam tehdy nadobro! a jednou provždy!! skoncoval!!!
A basta!
Za několik měsíců naší starou dobrou sokolovnu zavřeli a začali rekonstruovat a já tedy konečně mohl svoji slibně se vyvíjející kariéru oblastního gymnasty pověsit na hřebík.
Pravda, zůstaly tu sice ještě ty nevyřízené účty se všemi děvčaty na celém světě (o přetržené gumě u mých trenýrek ani nemluvě!), ale já měl v té době už úplně jiné – a mnohem důležitější - starosti...
Musel jsem zase u nás na zahradě radit tatínkovi, jak má správně štípat dříví a nebo si jen tak sedět obkročmo na rozvrzané židli, mávat kolem sebe dědečkovou motyčkou a – coby indiánský náčelník – uhánět na mustangovi prérií mezi angrešty a rybízem a čekat až se dopeče babiččin rebarborový koláč...
Po deseti letech jsem do naší sokolovny přišel na svoji první taneční zábavu.
Tentokrát však již s o něco větším – nebo spíš jen o trochu lépe zahraným – sebevědomím.
Sebevědomím kluka, kterého v zadní kapse sepraných riflí hřejí dvě dvacetikoruny a jeho zbrusu nový občanský průkaz...
Bigbít!
Tančil jsem neohroženě!
Po půlnoci mi ale jedno děvče nakonec stejně zase stáhlo kalhoty...
Bigbít...!
Luboš Kavka
Vláda tvrdí, že naši učitelé dostali letos zase přidáno? Lhát se nemá!
Pedagogům prý letos vzrostly platy o více než 1600 Kč měsíčně... To by mě tedy zajímalo, kterým pedagogům? Většina učitelů, které znám osobně, mají letos naopak plat nižší než vloni...?!
Luboš Kavka
Proč už si nikdy nic nekoupím v největší lékárenské síti v ČR? Protoč!!!
Vážení zákazníci, přináším vám doslovný záznam rozhovoru mezi mnou a pracovnicí jedné (velice známé) lékárny, do které jsem si dnes ráno zaskočil, abych si koupil trochu kolagenu. Sladké nakupování...
Luboš Kavka
O husitských válkách, o stromech v cestě a o čistém kapesníčku...
Aneb o tom, jak mi maminka hodila prak do kamen, o sousedce, která neměla co na práci, a o tom, proč jsme doma měli tak otlučený nábytek...
Luboš Kavka
O spokojenosti, o kaloriích a o mlčení…
Aneb o tichém číšníkovi, který nakonec vykřikl, proč je tak prospěšné brát si s sebou na hotelový pokoj láhev vína a také o tom, jak hezky umí vonět ráno...
Luboš Kavka
O čepici s bambulí, o jódlování a o tom, jak je těžké zavázat si tkaničku…
Aneb kterak jsem na tomto světě hrozně moc rád, jak studená může být studená voda a proč je důležité jódlovat, chcete-li se znovu narodit...
Další články autora |
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Na Strakonické havaroval autobus s autem. Jsou zranění, řidič osobního vozu ujel
V pondělí dopoledne omezila provoz na Strakonické ulici v pražské Velké Chuchli havárie osobního...
Izrael chystá úder, evakuuje Rafáh. Hamás odmítá příměří, uvedl ministr
Aktualizujeme Izraelská armáda v pondělí ráno zahájila evakuaci části Rafáhu na jihu Pásma Gazy před dlouho...
Vstupenky na MS v hokeji s iDNES Premium. Získejte ho jen za 49 Kč na 3 měsíce
Před blížícím se mistrovstvím světa v hokeji přichází iDNES Premium s mimořádnou akční nabídkou....
Motorkáři adorující Putina míří k hrobům sovětských vojáků v Praze
Motorkáři z Night Wolves MC Europe, odnože ruského motorkářského klubu Noční vlci, míří na pražské...
Získejte ZDARMA dětskou opalovací kosmetiku Lirene
S příjemnými hřejivými pocity ze slunečních paprsků k nám ale míří i nebezpečné UV záření. To na nás působí celoročně, a proto je důležité sebe i...
- Počet článků 27
- Celková karma 29,02
- Průměrná čtenost 434x