Sedmého května jsem psal na svém blogu na iDNES o nabídce Sokolovské uhelné státu týkající se emisních povolenek („K nabídce Sokolovské uhelné adresované vládě“).
V zásadě šlo – a stále jde - o to, že emisní povolenky, které firmu finančně drtí, ji donutí zavřít jeden velký provoz, který je znám i širší veřejnosti. Řeč je o tlakové plynárně, kde se vyrábí energoplyn sloužící jako palivo pro vlastní paroplynovou elektrárnu firmy (nacházející se ve stejném areálu ve Vřesové). Lidé ale více vědí o tlakové plynárně proto, že se v jejích generátorech ekologicky zpracovávají kaly z ostravských lagun Ostramo (v malém množství se přidávají do uhlí, z něhož se energoplyn vyrábí).
Odstavení tlakové plynárny bylo naplánováno na začátek července 2020. Znamenalo by to, že by ve velice krátké době přišlo o práci až 1000 lidí, tedy sociální šok. Neblahý o to víc, že mezitím se objevila pandemická krize se všemi svými negativními ekonomickými dopady.
Za této situace přišla Sokolovská uhelná v dubnu s nabídkou, kterou lze ve stručnosti charakterizovat takto:
- VLÁDA: Osvobodí technologii firmy od emisních povolenek, a to na dobu nezbytně nutnou.
- FIRMA: Odloží ukončení provozu tlakové plynárny o tři roky.
Jednat se následně začalo, ale premiér Babiš se v záležitosti povolenek nevyjádřil příliš optimisticky.
Začátek července se ovšem blíží a každý, kdo se o tuto záležitost zajímá, byl ve velkém očekávání, jak to celé dopadne.
Na webu Sokolovské uhelné se 29. června 2020 objevila zpráva, která vytváří jistou naději. Firma prodlouží provoz tlakové plynárny do konce srpna, a to jako reakci na probíhající jednání se státem o možném řešení nezaměstnanosti v Karlovarském kraji. Slovy Jaroslava Rokose, předsedy dozorčí rady společnosti:
- Jednání se státem nadále probíhají a prodloužení termínu je krokem, který by měl pomoci získat potřebný čas pro hledání vhodných řešení.
Dodal, že „vzniklá provozní ztráta, která je důsledkem růstu cen emisních povolenek, nezbytných pro provoz technologie, přitom bude na úkor hospodářského výsledku a cash-flow firmy“. Současně ale upozornil:
- Z dlouhodobého hlediska je podobné řešení samozřejmě neúnosné a naše společnost si provozování technologie s tak vysokou ztrátou nemůže dovolit.
Téma tedy není ještě uzavřeno.
Ještě lepší zprávu dostali ti, kdo žijí ve městech a obcích, které Sokolovská uhelná zásobuje teplem (ať už horkovodem nebo parovodem) ze své zpracovatelské části ve Vřesové (asi 15 km od Karlových Varů), jejíž součástí je i zmíněná tlaková plynárna. Jde jak o samotné krajské město Karlovy Vary, tak Chodov, Nejdek, Novou Roli, Nové Sedlo, Vintířov a Vřesovou (Sokolov a okolní obce zásobuje teplem elektrárna v Tisové, která také patří Sokolovské uhelné). Lidé se samozřejmě zajímají o to, jak bude dodávka tepla zabezpečena v případě, že by došlo z jakéhokoli důvodu k ukončení provozu tamní uhelné teplárny (k čemuž dříve či později ať už o toho či onoho důvodu dojde, už proto, že uhelný průmysl není „v kurzu“).
Odpověď na tuto otázku je příznivá.
V případě ukončení těžby a zpracování uhlí bude možné zásobování měst a obcí uvedených výše v podstatě okamžitě přepojit na technologii paroplynové elektrárny ve Vřesové, která má za sebou více než miliardovou modernizaci a je plně připravena k provozu na kupovaný zemní plyn (náhrada za energoplyn) minimálně do roku 2035.
Každá příznivá zpráva je v této nepříznivé době povzbuzením.
