Asi bych se měl radovat. Pokud jde o řádový ceremoniál k 28. říjnu, došlo na má slova. Prezidentův kancléř oznámil, že akce byla odložena. Dočetli jsme se to na hradním webu (obr. 1). Leč o mě nejde.
... obr. 1/
Jen připomenu, že jsem na toto téma psal 17. října v článku „Na okraj ceremonie k 28. říjnu (2020)“. Připomněl jsem, proč v seznamu olympiád chybí letní hry s letopočty 1916, 1940 a 1944. Důvod netřeba zeširoka připomínat: vážná situace (válka).
Stejně tak chybí v přehledu ročníků nejvyšší basketbalové ligy v Izraeli sezona 1955/1956. Důvod stejný: vážná situace (Suezská krize).
Podobných volných „chlívečků“ ve sportovních a jiných statistikách je ve světě bezpočet. Nyní k nim přibude i ústavní akt k 28. říjnu 2020. Opět: vážná situace (koronavirová pandemie).
Je to správné rozhodnutí? Především: je nutné. Až se historie zeptá, proč tomu tak bylo, odpovědí bude právě ona vážná situace. Nejvážnější minimálně od listopadu 89. Nic horšího nás v uplynulých třech desetiletích nepotkalo (a mohli bychom jít i dál do minulosti, proč ne).
Chtělo by se říci – a nikoli ve zlém: prezident míní, koronavir mění. To, co bylo mnohým z nás zřejmé o nějaký ten pátek dřív, k tomu dospěl Hrad až nyní. Pozdě, ale přece. Větší moudrost prezidenta a jeho týmu bychom jistě ocenili, ale nebylo nám přáno.
Proč je důležité, aby se ceremonie nekonala? Jde o věc principu. Není v souladu s elementární logikou, abychom procházeli krizí a přitom se chovali, jako by se nic nedělo. Hrad nevyjímaje. Koronavir postihne svými důsledky tak či onak každého z nás, není (nemělo by být) vyvolených. Nemusíme nikomu nic dokazovat. Ani sami sobě.
Uvítal bych nicméně, kdyby prezident 28. října večer pronesl v televizi projev, v němž by oznámil jména vyznamenaných (souběžně s jejich zveřejněním na hradním webu). Bylo by to důstojné gesto v mimořádné situaci.
