- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Těch je nyní méně než tisíc, patnáctkrát víc jich raději zvedlo kotvy. V devadesátých letech, po rozpadu velkého ochránce Kuby – Sovětského svazu, došlo k jistému ne snad přímo oteplení, ale k menší oblevě ve vztazích k Izraeli. Nešlo ovšem o nic „systémového“, nýbrž o jeden z Castrových vrtochů.
Jak známo, diktátoři bývají nevypočitatelní – a občas mohou i překvapit. Ve čtyřiadevadesátém navštívil ostrov vrchní rabín aškenázského judaismu Jisrael Meir Lau (ve funkci 1993 – 2003), setkal se s Fidelem, aby s ním projednal situaci židovské komunity. Při té příležitosti ho požádal, aby povolil dovoz košer masa pro židovské věřící.
Viděno v nadsázce, působilo to jako malé faux pas, jak vyplyne z Castrovy odpovědi. Kubánský vůdce na žádost reagoval záporně a podle svědectví novináře Adi Schwartze z novin Haaretz pravil:
Odpověď je to pozoruhodná v několika rovinách. Zdůrazněme alespoň jednu. Sto padesát gramů chleba denně po téměř čtvrtstoletí budování ráje na zemi, to není kdovíjak oslnivý výsledek. Jedno je ale nutné Fidelovi přiznat: odzbrojující upřímnost. K některým argumentům diktátorů vskutku není co dodat.
•
... informaci o návštěvě vrchního rabína Laua na Kubě přinesl Ofer Aderet v článku "Fidel Castro´s Complicated Relationship With Jews and the State of Israel." Vyšel na webu Haaretzu v neděli 27/11/2016.
Další články autora |
Toužíte po dokonalé letní barvičce bez rizika spálení? Vyzkoušejte lehký přírodní samoopalovací krém na obličej i tělo od Manufaktury. Zapojte se...