Eurovize: Jasné morální vítězství Izraele

Když nedlouho po půlnoci na neděli 12. května skončila letošní Eurovize, nastal drsný návrat do reality. Teroristé Hamasu vypálili rakety na izraelský Aškelon. Tři lidé byli zraněni.

Ti teroristé, proti nimž vede Izrael v odpovědi na loňskou agresi válku; ti teroristé, kterým se v minulých dnech v souvislosti s izraelskou účastí na Eurovizi dostalo mohutné podpory propalestinských aktivistů.

Věnuji eurovizní soutěži pozornost už 48 let a nevybavuji si, že by kdy interpret jiné země čelil tak masivní vlně nenávisti. Tak intenzivnímu tlaku, aby byl ze klání vyloučen. Z politických důvodů. Paradox: aby byl vyloučen z politických důvodů na údajně politicky neutrálním kulturním podniku.

Zpěvačka Eden Golanová si tímto peklem plným zášti, urážek a ponižování musela projít. Jenom proto, že je Židovka a Izraelka a chtěla se jako všichni ostatní zúčastnit akce, na což měla dle všech pravidel plné právo.

Kam se poděly všechny ty líbivé řeči o míru a lásce, o spojení hudbou? Týkají se kohokoli, jen ne Izraelců. A to jenom proto, že jejich země vede spravedlivou válku proti největšímu zlu naší doby, barbarskému islamistickému teroristu. Však se k němu demonstranti v Malmö také přihlásili. Hlasitým voláním „Intifáda!“

Eden Golanová všechnu tu nechutnou nepřízeň, jak velkou kampaň, tak malé malé ústrky, ustála se ctí, perfektně přednesla jednu z nejkrásnějších písní letošního ročníku, a přestože jí většina národních porot hlasy neudělila (52 bodů/12 místo z pětadvaceti), díky hlasování diváků z Evropy i mimo kontinent (323 bodů, druhý nejvyšší počet!) byla katapultována na konečné páté místo [1].

Eden Golanová sice nezvítězila na body, ale triumfovala morálně. Svůj úspěch věnovala rukojmím drženým gangstery a vyděrači Hamasu už sedm měsíců v nelidských podmínkách v Pásmu Gazy. Výzvy k jejich okamžitému propuštění jsme na plakátech protiizraelských štváčů, k jejichž dress code patřila v mnoha případech kefíja (včetně Grety Thunbergové) na plakátech neviděli. Idiotské nápisy typu, že Eurovize je spojena genocidou, ovšem ano.

Hanebných momentů mají protiizraelští aktivisté na svém kontě víc. Jeden z nejubožejších: podle webu britského listu The Sun [2] měla loňská vítězka, švédská zpěvačka Loreen (ovšem marocko-berberského původu, zřejmě i to má vliv na postoje člověka), připravený plán, že v případě vítězství Izraelky E. Golanové jí osobně trofej nepředá. Chtěla ji nechat na podstavci a před příchodem vítězky z „green roomu“ na pódium odejít, což je nejen vrchol nezdvořilosti, ale také jasné vyjádření politického postoje na samozřejmě jinak zcela apolitické soutěži. O co působivější je její loňská vítězná píseň „Tattoo“, o to větším zklamáním je pro mě tento ostudný záměr. K tomu poněkud provokativní otázka. To není projev antisemitismu?

Jako ukázka toho, v jak pošetilém světě žijeme, může posloužit následující, byť naprosto nerealistické podobenství. Za druhé světové války se v neutrálním Švédsku koná „Hudební festival spojeneckých zemí protihitlerovské koalice“, které se samozřejmě zúčastní i soutěžící ze Spojeného království. A v ulicích pořadatelského města tisíce demonstrantů požadují vyloučení britského soutěžícího s odůvodněním, že RAF páchá svými nálety genocidu německého civilního obyvatelstva.

Eurovize 2024 je obrazem této doby. Věru, není to v mnoha ohledech příjemný pohled.

[1]

https://eurovision.tv/event/malmo-2024/grand-final

[2]

https://www.thesun.co.uk/tv/27870515/eurovision-winner-nemo-smashes-breaks-trophy-olly-alexander-nil/