Volby do Legislativní rady Palestinskoarabské autonomie jsou svého druhu unikum. Tím, že umožňují, aby kandidovali teroristé - nejen jednotlivci, ale i kompletní formace – stavějí celou věc na hlavu.
Je to učebnicová ukázka, jak demokracie vypadat nemá. A část svobodného světa tuto tragikomedii ještě podporuje.
Jedním z ústředních témat je účast Arabů z východní části izraelského hlavního města Jeruzaléma na těchto volbách. Tito lidé nejsou izraelskými občany (byť možnost stát se jimi mají), ale pouze rezidenti s trvalým pobytem. Podle Dohod z Oslo se mohou voleb do zákonodárného sboru Autonomie i voleb šéfa Autonomie zúčastnit. Hovoří o tom tzv. Prozatímní dohoda z roku 1995, která pro oboje volby stanovila pravidla.
Protože ale celý mírový proces byl založen na tom – je to jeho alfa a omega -, že se organizace PLO, které se dostalo té výsady, že byla uznána jako reprezentant palestinských Arabů, vzdá terorismu (vedle uznání práva Izraele na existenci), nikoho z autorů oselských dohod nenapadlo, že v budoucnu bude docela normální to, co bylo v roce 1995 nemyslitelné: že ve volbách do Legislativní rady budou kandidovat teroristé, dokonce uvěznění teroristé.
Byla to příliš absurdní představa, než aby ji někdo bral vážně. Zřejmě také proto se ve zmíněné Prozatímní dohodě 1995 (příloze II, článku III/3) uvádí, že vyloučen z voleb bude ten (jednotlivec či strana), kdo se dopouští rasismu nebo ho podporuje a kdo se snaží uskutečnit své cíle nezákonnými nebo nedemokratickými prostředky. O terorismu ani slovo. Logicky: dohodneme-li se smluvně, takříkajíc před zraky celého světa, že terorismus je tabu, nepředpokládáme, že pro jednu smluvní stranu tabu nebude.
Bohužel jeden z velkých omylů tohoto mírového procesu.
Zmíněna Přechodná dohoda 1995 stanoví přesně a podrobně mechanismy týkající se voleb do Legislativní rady i voleb šéfa Autonomie. A také detaily týkající se účasti jeruzalémských Arabů na těchto volbách.
Arabská strana očekává, že Izrael bude postupovat v souladu s těmito ujednáními a pokud ne, hrozí, že kvůli případné neúčasti jeruzalémských Arabů volby zruší. Izrael se zatím (psáno 30. 3. večer) k této věci oficiálně nevyjádřil a lze očekávat, že část západního světa na něj bude v tomto směru vyvíjet tlak.
Čeho budeme svědky? Další politické komedie. Zatímco po Izraeli se bude chtít, aby si počínal v souladu s Dohodami z Oslo, ve vztahu k druhé straně (palestinským Arabům) bude zcela pominuta skutečnost, že jsou to oni, kdo nejen flagrantně porušuje ten nejzákladnější princip, na němž jsou Dohody z Oslo postaveny, ale současně hrubě pošlapává zásady demokracie a doslova si dělá ze svobodného světa blázny. A ten se tváří, že císař není nahý.
Nevím, jak záležitost kolem účasti jeruzalémských Arabů ve volbách do Legislativní rady Palestinskoarabské autonomie dopadne. Sám sebe se ale ptám, proč by měl Izrael za situace, kdy do této rady kandiduje jedna teroristická formace vedle druhé, projevovat nějakou obzvláštní vstřícnost? Není k tomu sebemenší důvod.
Pokud Izrael vstřícný postoj zaujme, bude to z jeho strany další jednostranný projev dobré vůle. Pakliže to za daných okolností nebude spíše politická chyba.
