„Švarc vs Nagyová“: Podobnost čistě náhodná?

Dnes (7/2) v noci zveřejnil server Aktuálně.cz článek, v němž bývalý šéf civilní rozvědky gen. Randák nabádá: „Ať se policie zaměří na Čecha, který vylákal do Libanonu vojenského špiona“.

Tedy na advokáta Jana Švarce, který zastupuje Aliho Fayada. Zde jenom připomenutí. Fayada zastupuje (zastupoval?) ještě jeden advokát – Vladimír Řičica. Ten ovšem neměl podle vlastních slov o Švarcově nejnovějším libanonském angažmá nejmenší tušení. Nevím, co na to odborníci, ale laik žasne: dva právní zástupci jednoho klienta a tak zásadní nekomunikace?

Jan Švarc není neznámý ani komunitě blogerů na serveru iDNES. Je jedním z nás, byť jeho poslední příspěvek pochází z listopadu 2010. Viz screenshot. To je ovšem zcela nepodstatná perlička.

Mnohem zásadnější se zdá být jeho rozhovor zveřejněný včera (6/2) večer („O Fajáda nešlo ...“) na serveru iDNES. Zde se ovšem dopustil jisté novinářské chyby Patrik Banga, který je pod rozhovorem podepsán.

Na otázku, proč Švarc a spol. do Libanonu vůbec jeli, advokát odpověděl, že cesta měla za úkol „dvě nebo tři věci“, přičemž tou hlavní bylo uspořádání tiskové konference „v libanonském hotelu v Bejrútu“. To samo o sobě působí přinejmenším zvláštně, zejména, měla-li se tiskovky zúčastnit regionální redakce CNN, Euronews - a čeští novináři, rozuměj z lokální televize odkudsi z jižních Čech. Budiž.

Jednoho by ale mohla zajímat také ta druhá, případně třetí věc. Žel, na to se Patrik Banga už nezeptal. Škoda.

To nejpodstatnější se ovšem týká vtažení vojenské rozvědky do případu. Pan Švarc říká zcela jednoznačně, že cestu organizoval on - a byl to on, kdo inicioval zapojení vojenské špionáže do „libanonské“ věci. A světe div se: vojenská špionáž s tím byla svolná. Nepřipomíná nám to něco? („Tajenku“ zveřejním níže.)

Šokující je ovšem to, co se dozvídáme při čtení dalších Švarcových slov. Advokát nebyl spokojen s tím, jak česká justice řeší kauzu Fayad (soudy „nebyly objektivní“), a tak byl „donucen hledat nestandardní prostředky obhajoby“: přes své známé požádal o pomoc Vojenské zpravodajství. A to mu, jak již řečeno, vyhovělo.

Nemohu tvrdit, že advokát Švarc, byť nepřímo, „zaúkoloval“ Vojenské zpravodajství, nicméně byl iniciátorem toho, že Vojenské zpravodajství konalo. Jak, s jakým výsledkem a s jakými riziky je jiná věc.

Tady se musíme zastavit a odkrýt "tajenku"  Jana Nagyová Nečasová byla také s čímsi nespokojena a také byla - svým způsobem obdobně jako advokát Švarc - iniciátorkou toho, že Vojenské zpravodajství konalo. O co tehdy šlo, je v souvislosti s námětem tohoto článku lhostejné – řešíme tu princip.

Jsem si vědom toho, že Nagyová Nečasová byla v době, kdy měla Vojenské zpravodajství „úkolovat“, v jiné pozici než loni advokát Švarc. Ano: Jan Švarc byl na pozici nižší. K tomu dodávám:  Tím, hůř! Když z aféry Nagyová vzešel výstup, že Vojenské zpravodajství nemá co poslouchat civilistku z vládní administrativy, nemělo by v obecné rovině totéž platit o civilistovi z advokacie? Vím koho Jan Švarc zastupoval, ale opravdu je možné, aby tajné služby pracovaly právě takto a byly způsobem, jakým se to stalo, vtaženy do této prapodivné hry? To je snad ještě horší než špatný vtip.

Znovu musím připomenout, že „iniciativa“ civilistky Jany (tehdy) Nagyové směrem k Vojenskému zpravodajství spoluzpůsobila pád vlády.

A co „iniciativa“ civilisty advokáta Jana Švarce? Zůstane bez odezvy, pokud jde o politickou odpovědnost?

•

... screenshot blogu Jana Švarce na serveru iDNES