Slovo k makedonskému referendu

Makedonské referendum, které se v podstatě týkalo změny názvu státu a konalo se v neděli 30. září 2018, jsem sledoval s velkou pozorností. Z více důvodů. Jeden z nich: celou záležitost považuji za řecké „velbloudářství“.

Rozuměj: tak nazývám ty, kdo dělají z komára velblouda. Jsem v šoku z toho, že svět tancuje podle toho, jak hysteričtí Řekové pískají. Nejde přitom o první řecký exces – připomeňme jejich podíl na kyperské krizi z roku 1974, jakož i falšování statistik kvůli vstupu do eurozóny a následnou tamní dluhovou krizi. Prostě potížisté.

Ve vztahu k názvu Makedonie stačil dle mého názoru slib této republiky, zapsaný v její ústavě (což se stalo – viz obr. 1), že nemá žádné územní nároky vůči sousedům, což by spolu s (Řeky vynucenou) změnou makedonské vlajky byla dostatečná záruka, že je Makedonská republika nepřepadne a nepřipojí území historické Makedonie ke svému státu, z čehož měli zejména Řekové panickou hrůzu, byť nesmyslnou a  nepodloženou. Nebylo nutné tlačit na pilu a nutit zemi ke změně názvu na Severní Makedonie.

... obr. 1/Na šipkou text čl. 1 Dodatku I Kapitoly X současné makedonské ústavy v anglické verzi. (Zdroj: Web makedonského parlamentu)

Sám pro sebe nazývám takové jednání vůči sousedovi (Řeků vůči Makedoncům) jako politickou šikanu, čemuž mezinárodní společenství ochotně asistuje.

Byl bych s tím srozuměn, kdyby v jiné části světa bylo měřeno stejným metrem. Na mysli mám, jak jinak, tzv. stát Palestina, jehož název stejné mezinárodní společenství ochotně akceptuje, byť jde v principu o stejný problém jako v případě Makedonie.

V české Wikipedii, kterou cituji jako bloger snad vůbec poprvé (raději hledám jiné zdroje), je v záležitosti sporu o název Makedonie tato skvělá formulace

• Podstata sporu spočívá v tom, zda-li jeden stát může používat název pro podstatně širší geografické území (v tomto případě se jedná o území celé historické Makedonie včetně Egejské a Pirinské Makedonie), pokud se jeho území nachází pouze na jeho menší části (pouze tzv. Vardarské Makedonie), která byla po První balkánské válce součástí nejprve Srbska a později Jugoslávie.

Přesně to se týká oné „Palestiny“. I kdyby platilo, že arabská Palestina jako samostatný stát se bude nacházet na území Západního břehu, východního Jeruzaléma a Pásma Gazy, jde o méně než třicet procent teritoria historické Palestiny (ve verzi britského mandátu, tj. bez Transjordánska).

Tedy: stejná situace jako ve sporu Řecko – Makedonie. Rozdíl: zatímco název Makedonie se už řadu dlouhých let řeší, název Palestina pro stát Arabů ve Svaté zemi nikoli. Dvojí metr? Bezesporu! Otázka zní proč.

Vraťme se ale do FYROMU. Kam že? Inu, to je odporný název Makedonie podle řeckých představ (zkratka pro The Former Yugoslav Republic of Macedonia). Takže znovu: vraťme se do Makedonie.

Referendum, aby bylo platné, muselo přilákat víc než 50 procent registrovaných voličů. Těch je (zaokrouhledně) 1,8 milionu. Podaří se to?

Hlasování jsem sledoval na makedonských serverech, většinou na webu listu Nová Makedonie. Tam se po 18. hodině SELČ (v Makedonii je stejný čas jako v ČR) objevil tento titulek:

(obr. 2)

Do 17:00 SELČ přišlo hlasovat 28,83 procent voličů.

Vzhledem k tomu, že referendum končilo v 19:00 večer, bylo více méně jasné, že skončí fiaskem.

V 19:10 následovala  aktualizace:

(obr. 3)

Do 18:30 přišlo k urnám 34,59 procent.  (Později upřesněno na 34,09 procent.)

Do padesáti procent je hodně daleko, že by to zachránili ti, kdo přišli v poslední půl hodině? Nepravděpodobné.

A tak jsem čekal dál. Do 21:23 hod, kdy makedonská agentura MIA oznámila, že po sečtení necelé poloviny hlasů bylo 90.81 procent pro a 6,18 procent proti. Je to famózní výsledek, ovšem neplatného referenda. Účasti přes 50 procent se dosáhnout nepodařilo.

Svým způsobem se Makedoncům nedivím. Mají svoji hrdost a nechtějí být loutkou v rukách svého jižního souseda. Stoupenci bojkotu referenda vyšli do ulic a začali slavit. Výsledek hlasování ve stylu „ani nahá, ani oblečená“ bude zřejmě bolehlavem pro tamní vládnoucí politiky, i když referendum nebylo pro vládu závazné. Dilema: jsou Makedonci jako společnost pro, nebo proti novému názvu Severní Makedonie?

(Uzávěrka tohoto článku byla 30. září 2018 ve 22:10 SELČ.)