Tedy – s českým premiérem. Teď už nejde o Čapí hnízdo, ale o nestálost názorů Andreje Babiše, který je v některých případech mění doslova ze dne na den.
Příklad první: KOSOVO
Prezident Zeman přišel s nesmyslným nápadem přehodnotit české uznání Kosova. Co na to premiér?
Dvanáctého září přinesla média Babišova slova: „Nevidím důvod, aby česká vláda změnila svou pozici.“ To bylo ve čtvrtek.
V úterý 17. září Babiš pravil: „My tohle (Kosovo – LS) určitě budeme řešit na koordinační schůzce pro zahraniční politiku, kde budou předsedové Senátu a Sněmovny i ministr vnitra a ministr zahraničí.“
Co chce na českém uznání Kosova „řešit“? A proč? Co se mezi oběma zeměmi či v mezinárodních vztazích stalo od čtvrtka tak zásadního, že je zapotřebí se touto otázku znovu zabývat? Vůbec nic. Stalo se ale něco zásadního na domácí politické scéně. Český premiér se v pondělí 16/9 setkal v Lánech s českým prezidentem. A rázem bylo mnohé jinak.
Co platilo ve čtvrtek, po pondělku již neplatí. Korouhvička ve větru?
Příklad druhý: SÝRIE
Nelze nevzpomenout na duben 2018. Američané v ojedinělé akci vojensky zasáhli v Sýrii. V sobotu 14. dubna k tomu Babiš řekl: „Úder proti syrskému režimu, který útočí chemickými zbraněmi na civilní obyvatelstvo, byl nevyhnutelný. Z prvních informací vyplývá, že byl veden přesně a zasažena byla taková zařízení, která slouží k výrobě či přechovávání chemických zbraní.“
Ovšem už v neděli 15. dubna říkal něco jiného: „Vojenský zásah nic neřeší, neřeší to situaci lidí, kteří tam žijí. Je třeba si sednout za stůl a společně to řešit.“
Opět: co se stalo tak zásadního, že premiér hovořil v neděli docela jinak než sobotu? Vlastně nic – až na jednu „maličkost“. Andrej Babiš se mezi oběma vyjádřeními setkal s prezidentem Zemanem.
Co k tomu dodat: korouhvička ve větru? Doplní si každý sám.
A teď už víte, proč mám s českým premiérem problém.
