Proč mám s premiérem problém

Tedy – s českým premiérem. Teď už nejde o Čapí hnízdo, ale o nestálost názorů Andreje Babiše, který je v některých případech mění doslova ze dne na den.  

Příklad první: KOSOVO

Prezident Zeman přišel s nesmyslným nápadem přehodnotit české uznání Kosova. Co na to premiér?

Dvanáctého září přinesla média Babišova slova:  „Nevidím důvod, aby česká vláda změnila svou pozici.“  To bylo ve čtvrtek.

V úterý 17. září Babiš pravil:  „My tohle (Kosovo – LS) určitě budeme řešit na koordinační schůzce pro zahraniční politiku, kde budou předsedové Senátu a Sněmovny i ministr vnitra a ministr zahraničí.“

Co chce na českém uznání Kosova „řešit“? A proč? Co se mezi oběma zeměmi či v mezinárodních vztazích stalo od čtvrtka tak zásadního, že je zapotřebí se touto otázku znovu zabývat? Vůbec nic. Stalo se ale něco zásadního na domácí politické scéně. Český premiér se v pondělí 16/9 setkal v Lánech s českým prezidentem. A rázem bylo mnohé jinak.

Co platilo ve čtvrtek, po pondělku již neplatí. Korouhvička ve větru?

Příklad druhý: SÝRIE

Nelze nevzpomenout na duben 2018. Američané v ojedinělé akci vojensky zasáhli v Sýrii. V sobotu 14. dubna k tomu Babiš řekl:  „Úder proti syrskému režimu, který útočí chemickými zbraněmi na civilní obyvatelstvo, byl nevyhnutelný. Z prvních informací vyplývá, že byl veden přesně a zasažena byla taková zařízení, která slouží k výrobě či přechovávání chemických zbraní.“

Ovšem už v neděli 15. dubna říkal něco jiného: „Vojenský zásah nic neřeší, neřeší to situaci lidí, kteří tam žijí. Je třeba si sednout za stůl a společně to řešit.“

Opět: co se stalo tak zásadního, že premiér hovořil v neděli docela jinak než sobotu? Vlastně nic – až na jednu „maličkost“. Andrej Babiš se mezi oběma vyjádřeními setkal s prezidentem Zemanem.

Co k tomu dodat: korouhvička ve větru? Doplní si každý sám.

A teď už víte, proč mám s českým premiérem problém.