Bloger Josef Komárek napsal článek, který upoutá už svým nadpisem: „Problematická existence Židů v Levantě stále budí rozruch“ (iDNES, 25/5). Podstatná je první část titulku. Dává tušit obsah autorova pojednání.
Kdykoliv se komukoliv v historii zachtělo nějaké antisemitské akce, předcházela tomu proklamace o „problematické existenci Židů“ tam či onde. Jednou je to Levanta, jindy to byl „životní prostor“ nacistů (Německo, dobyté a spřátelené země), v dalších případech zase jiná místa. Namátkou připomeňme vypovězení/vyhnání Židů z Paříže 1182, celé Francie opakovaně 1322, 1359, 1394, ze Španělska 1492, z Čech 1744 za Marie Terezie. Takto bychom mohli pokračovat ještě dlouho.
Josef Komárek cudně hovoří o problematické existenci Židů v Levantě. Jak rafinované! Kdyby totiž psal o problematické existenci Židů v Zemi izraelské, působilo by to absurdně. Asi jako problematická existence Čechů v českých zemích. Do očí bijící nesmysl, který nesmyslem nebyl snad jen pro Hitlera a spol.
Komárkův titulek má ale ještě jeden problematický aspekt. Levanta je termín pro část Blízkého východu. Nejde o jednoznačně vymezenou oblast, ale chybu neuděláme, když do něj zahrneme Izrael a Teritoria (Judea, Samaří, Pásmo Gazy – na některých funguje Palestinskoarabská autonomie), Jordánsko, Sýrii a Libanon. Izrael a Teritoria, dnes s výjimkou Pásma Gazy, můžeme označit souhrnným názvem Země izraelská (Eretz Yisrael). Nebo také původním označením Palestina, ve smyslu území, které bylo svěřeno do mandátní správy Velké Británii Společností národů a návazně OSN. Alfou a omegou mandátní správy byla realizace Balfourovy deklarace, tedy zřízení národní domoviny židovského lidu v Palestině. Tedy v Zemi izraelské.
Uvádím to proto, že Židé nemají zájem žít „v Levantě“, ale v Zemi izraelské. Dodejme s hlavním městem Jeruzalémem. Důvodů pro to je víc než dost – historických, politických, duchovních. Titulek Komárkova článku ovšem (záměrně?) vyvolává dojem, že Židé snad chtějí žít v celé Levantě, kde jako by nemají co pohledávat. Vlastně ne „jako by“. Nehorázná je Komárkova (opět rafinovaná) věta:
- A nezaujatý cynik by mohl klidně prohlásit, že vlastně Židé nemají v Levantě co pohledávat. Ale co, natlačili se tam a usadili, a už je to hotová věc.
Troufnu si tvrdit, že tím „nezaujatým cynikem“ je samotný Josef Komárek. Navíc naplněný falší zrozenou z protižidovské nenávisti Píše o Levantě, ale myslí Zemi izraelskou. Židé se tam prý „natlačili a usadili“.
Taková formulace mě osobně uráží. Vysvětlím proč. Nejsem Žid, ale potomek evangelických Čechů, kteří se po Bílé hoře museli uchýlit ve snaze zachovat si svoji víru do protestantského zahraničí. Po druhé světové válce se můj otec s dědečkem a babičkou vrátili do staré vlasti (já jsem se narodil už v Československu). Považoval bych za nehoráznost, kdyby kdokoli tvrdil, že se můj otec se svými rodiči do pravlasti Čechů „natlačili a usadili se v ní“, a tak se s tím holt musíme smířit. Přesně stejný proces prožili Židé, Judejci, potomci starověkého izraelského národa. V historii museli ze známých důvodů svoji vlast opustit, určitou (velmi dlouhou) dobu žili v diaspoře, zachovali si svoji židovskou identitu a v příznivém čase se do své vlasti, Země izraelské vrátili. (Byla za tím gigantická práce v rámci sionistického hnutí.)
Tvrzení, že Židé se do Země izraelské „natlačili a usadili se v ní“ je antisemitská urážka. Veřejně se proti ní ohrazuji.
Josef Komárek jde ovšem ještě dál. Vyjadřuje (zase rafinovaně) podporu protiizraelskému terorismu. Opět cituji:
- A tak to palestinští Arabové prohráli a dnes se mohou jen bezmocně vztekat. Takže někteří z nich se stali teroristy. S tím už nikdo nic nenadělá. Nehledám v tom nic ušlechtilého ani zločinného, to se v dějinách stává.
Všimněme si: Autor protiizraelský teror omlouvá slovy „to se v dějinách stává“ (analogicky by mohl – netvrdím, že to dělá – omlouvat i holocaust a jakékoli další protižidovské zlo), dokonce v něm „nehledá nic zločinného“ (ale ani ušlechtilého, abych byl objektivní), což je ovšem zásadní problém, protože teror je jedním z vrcholů zločinného jednání. Zásadně se ovšem mýlí v tom, že s terorem „nikdo nic nenadělá“. Že je terorismu nutné čelit? Pro něco takového není zřejmě v jeho úvahách místo. Proč také. Když už se tam Židé "natlačili", tak ať si užijí – i to lze číst mezi řádky.
Zabývat se všemi polopravdami, účelovými tvrzeními a vyslovenými argumentačnímu fauly nemá smysl – nemám na to čas a přesáhlo by to rozumný rozsah tohoto článku. A tak jen k jedné lži. Autor tvrdí:
- Po první světové válce, během které si Arabové dělali oprávněné naděje na osamostatnění ve všech zemích, bylo Balfourovou deklarací Židům povoleno se usazovat v pobřežním pruhu mandátu …
Nikoli. Balfourova deklarace říká:
- Vláda Jeho Veličenstva je příznivě nakloněna zřízení národní domoviny v Palestině pro židovský lid a vynaloží veškeré úsilí, aby dosažení tohoto cíle usnadnila … (His Majesty’s Government view with favour the establishment in Palestine of a national home for the Jewish people, and will use their best endeavors to facilitate the achievement of this object … )
Tedy: žádný pobřežní pruh mandátu. Celé území mandátu.
