Pokračování kauzy „Šajch Džarrách“ aneb Ani kompromis
Kdyby se něco podobného odehrálo kdekoli jinde ve světě, a kdyby nešlo o palestinské Araby, nikoho by tento spor o vlastnictví nemovitostí příliš nezajímal. Protože ale jde o palestinské Araby a k tomu o neuralgickou lokalitu – východní Jeruzalém -, máme tu „megakauzu“ (spíš ale pseudokauzu), na níž se propagandistický přiživí kdejaký progresivita. Včetně AOC – americké levicové aktivistické federální poslankyně Alexandrie Ocasio-Cortezové.
Nejprve zopakuji (s použitím materiálů z jednoho svého předchozího článku) o co v této záležitosti jde (ČÁST I) a poté přidám aktuální informace (ČÁST 2).
ČÁST I
Web programu ČT24, když v sobotu 8. května informoval o dění v izraelském hlavním městě, napsal:
- Ve východojeruzalémské čtvrti Šajch Džarráh Palestinci mezitím demonstrují denně zhruba týden. Protesty souvisejí s odvolacím řízením, v němž má soud rozhodnout o vystěhování desítek Palestinců, do jejichž domů se hodlají nastěhovat židovští osadníci.
Upřesněme: soudy nižší instance již rozhodly – ve prospěch Židů a v neprospěch Arabů; Arabové se odvolali k Nejvyššímu soudu, který měl rozhodnout 10. května, celá věc se ale posunula (více v ČÁSTI II). Server Times of Israel to 9. května vysvětlil takto: Poté, co rodiny (které se měly dle dřívějších soudních verdiktů vystěhovat; aktuálně jde o čtyři - LS) požádaly generálního prokurátora Avichaie Mandelblita, aby se stal účastníkem řízení, požádala Mandelblitova kancelář Nejvyšší soud, aby jí dal dva týdny na projednání žádosti. Nejvyšší soud byl velkorysejší – poskytl Mandelblitovi čas do 8. června; do té doby má zvážit, jak se k žádosti postaví, přičemž pro toto mezidobí byly zmrazeny předchozí verdikty týkající se vystěhování arabských rodin. Řízení u Nejvyššího soudu se nakonec protáhlo až do těchto dnů – a nic zatím není pravomocně rozhodnuto.
Podstatu problému vysvětlil 7. května 2021 na webu Jewishjournal.com právník Misha Danzig.
Šajch Džarráh je arabská čtvrť v Jeruzalémě, která byla založena v roce 1865. Ještě před tím, než během první arabsko-izraelské války (1948-1949) obsadilo tuto oblast Zajordánsko, patřila část této lokality Židům. Už před dvěma tisíci lety byla tato oblast známá jako „Šimon Hatzadik“ (Šimon Spravedlivý). Nazvána byla po jednom z posledním členů Velkého shromáždění, což byla instituce zřízená v poexilní době, míněno po návratu Židů z babylonského zajetí. K tomu web izraelské ambasády v Praze uvádí:
- Návrat Židů do vlasti pod Ezdrášovým vedením, vybudování Druhého Chrámu na místě Chrámu prvního, opětovné opevnění Jeruzaléma a založení Velkého shromáždění (Kneset Hagdola) jako nejvyššího náboženského a soudního orgánu židovského lidu znamenalo začátek období Druhého Chrámu. V hranicích perské říše byla Judea národem, který vedl vysoký kněz a rada starších v Jeruzalémě.
Pojmenována po Šimonu Hatzadikovi byla tato oblast proto, že je v této části Jeruzaléma pohřben. V roce 1875 koupily hrobku a okolní pozemky dvě židovské náboženské organizace: Rada sefardské komunity a Generální rada aškenázského shromáždění Izraele. Záhy se lokalita stala domovem Židů, zejména z jemenské diaspory.
Výsledek první arabsko-izraelské války znamenal zásadní změnu. Čtvrť Šajch Džarráh připadla Zajordánsku (později se tato monarchie přejmenovala na Jordánsko). Stalo se něco, o čem se příliš nemluví: Židé zde žijící byli buď zabiti, nebo etnicky vyčištěni. Do jednoho.
Následně svět štkal na osudem „palestinských uprchlíků“. Vybral si ovšem jen ty arabské, o které se jejich „bratři“ ve víře odmítli z politických důvodů postarat; nechali je desetiletí žít v uprchlických táborech. Palestinští židovští uprchlíci z oblastí obsazených Zajordánskem svět příliš nezajímali.
Další změnu, tentokrát ve prospěch Židů ze čtvrti Šajch Džarráh, přinesla až situace vzniklá po třetí arabsko-izraelské válce (1967). V té bylo Jordánsko (někdejší Zajordánsko) poraženo, přišlo o Judeu a Samaří a také o východní část Jeruzaléma včetně námi sledované čtvrti. Změna spočívala v tom, že Izrael přijal zákon, který Židům umožnil získat zpět nemovitosti, z nichž byli vyhnáni zajordánskými úřady (a někteří předtím také Brity v době jejich mandátní správy nad Palestinou), pokud disponují platným dokladem o vlastnictví, pakliže současní obyvatelé těchto nemovitostí nemohou předložit listinný důkaz o nákupu nebo převodu vlastnictví.
Misha Danzig zdůrazňuje, že domy, které jsou předmětem současného soudního řízení, jednak stojí na pozemcích zakoupených v roce 1875 židovskými komunitami, jednak byly ve vlastnictví jednotlivých židovských rodin: ty si je v řádně koupily a tyto transakce byly řádně zaregistrovány jak úřady Osmanské říše (spravovala Palestinu od 16. století do roku 1917), tak úřady britské mandátní správy (skončila 1948).
Z výše uvedeného vyplývá, že jde o soukromý spor dvou stran o vlastnictví, které v právním státě může posoudit a právoplatně rozhodnout toliko soud, resp. s odvolacími řízeními toliko soudy, což se také v této kauze děje.
ČÁST II
Jak již uvedeno, případ čtyř arabských rodin, které se mají vystěhovat, skončil u Nejvyššího soudu. Ten navrhl předběžné kompromisní řešení. Referuje o něm web listu The Jerusalem Post („Court pushes deal for Palestinians to stay in Sheikh Jarrah homes“/2. 8. 2021).
Nabídka soudu zní: vždy jednomu členu každé rodiny bude poskytnut tzv. chráněný nájem výměnou za roční platbu 1500 nových šekelů. Tím by bylo zrušeno předchozí rozhodnutí soudu nižší instance o vystěhování. Arabové by ovšem museli uznat, že pozemky patří Společnosti Nahalat Šimon (ta odkoupila vlastnická práva, která předtím patřila oběma náboženským institucím uvedeným výše – sefardské a aškenázské).
Nabídka kompromisu byla tedy učiněna, ovšem ani jedna strana sporu se k němu nepostavila vstřícně.
Ilan Šemer, advokát zastupující Společnost Nahalat Šimon hovoří o nabídnuté dohodě jako o „prázdném kompromisu“. „Případem se zabývám už roky a oni nerespektovali žádná předchozí rozhodnutí, tak proč si myslíte, že by to udělali teď?“ zeptal se. Připomněl, že předchozí odmítnutí arabských rodin platit minimální nájem vedlo k soudnímu rozhodnutí o jejich vystěhování.
Naproti tomu Sami Eršeid, právní zástupce čtyř arabských rodin, jichž se vystěhování týká uvedl, proč ze strany jeho klientů nebyla dohoda akceptována: jeho klienti se obávají, že přijetím statusu „chráněných nájemníků“ by se vzdali svých vlastnických nároků. Dodejme: vlastnických nároků, které existují pouze v jejich představě; reálně majiteli nejsou.
Věc má i svoji politickou dimenzi. Arabové, kteří se považují za Palestince, odmítají cokoliv platit Izraelcům, resp. izraelské společnosti (Nahalat Šimon). Jednak ji považují za „osadnickou“ (což je z jejich pohledu cosi jako „ďábelský cejch“, jednak neuznávají izraelské (židovské) vlastnictví nemovitostí v Šajch Džarrádu, ačkoli je založeno na listinných důkazech a jeho právoplatnost potvrzena soudem.
Kauza trvající tři desetiletí, jistěže patřičně zhysterizovaná a neméně zpolitizovaná, opět skončila na mrtvém bodě. Bezpochyby se k ní dříve nebo později vrátíme.
Lubomír Stejskal
Nemocnice Al Ahli v Gaze: Definitivní konec jedné hysterie
Vzpomínáte na 17. října 2023? Z Pásma Gazy přišla zpráva o výbuchu v anglikánské nemocnici Al Ahli. Palcové titulky hlásaly: 500 mrtvých. Arabové přičetli vinu Izraeli.
Lubomír Stejskal
Slovenské volby a postřehy některých blogerů
Už jen letmé seznámení s titulky některých článků v blogerském prostoru českého internetu mohly vyvolat dojem, že z naší strany byl masivně podporován pouze Ivan Korčok.
Lubomír Stejskal
Proč budou letos pravoslavné Velikonoce až 5. května?
Zatímco podle gregoriánského (našeho) kalendáře byla letos Velikonoční neděle 31. března, v ortodoxních církvích, které se řídí juliánským datováním, připadne až na 5. května.
Lubomír Stejskal
Už půl roku...
Už půl roku jsou držena izraelská rukojmí v Pásmu Gazy v nelidských podmínkách. Už půl roku vede izraelská armáda v Pásmu Gazy válku s teroristy Hamasu.
Lubomír Stejskal
Odpověď z periferie: Pro p. Krištofíkovou a Kielbergerovou
Druhého dubna 2024 to byl rok, co jsem byl administrací odsunut v rámci blogů iDNES na internetovou periferii. Protože mi byl později na několik měsíců zablokován vstup do diskusí, reaguji článkem.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce
Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...
Politolog: Dělníci opustili levici a míří k populistické tyranii většiny
Vysíláme Letošní evropské volby by mohly překreslit politickou mapu starého kontinentu. Posilují totiž...
Zřícená dálnice v jižní Číně má již 48 obětí, další pátrání komplikuje počasí
Nejméně 48 lidí zemřelo v hornaté oblasti na jihu Číny, kde se ve středu po silných deštích zřítila...
Hasiči celou noc zasahovali v pralese Mionší, vodu nosili na zádech
Beskydský prales Mionší v noci zachvátil požár. Hasiči celou noc zasahovali v jeho nejvyšším...
Volby by jasně vyhrálo ANO, mimo Sněmovnu by zůstaly TOP 09 a KDU-ČSL
Sněmovní volby by v dubnu vyhrálo ANO s 32,5 procenta, ODS by měla 13 procent, SPD a Piráti shodně...
Prodej rodinné domy se zahradou, 98 m2 na pozemku 727 m2- Lipník nad Bečvou I-Město
Smetanova, Lipník nad Bečvou - Lipník nad Bečvou I-Město, okres Přerov
3 000 000 Kč
- Počet článků 4814
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 837x
https://forum.eretz.cz/index.php/board,9.0.html - to nejpodstatnější z izraelského sportu na jednom místě
/* 1956.
V letech 2012 až (duben) 2023 bloger na hlavní stránce iDNES. Předtím na BigBlogeru Lidovek. V období prosinec 2020 až únor 2023 též na Blogosféře.cz. Od 11. dubna 2023 na platformě Blogosvět.cz . Jako autor spolupracuji s internetovým deníkem Neviditelný pes. Od 18. 4. 2023 aktivní také na Seznamu Médium. (Po vyloučení z hlavní stránky iDNES jsem aktivní pouze na tomto soukromém blogu na iDNES.)
eContact: mrstejskal@gmail.com
Nejoblíbenější relax: fotografování fauny pod hladinou Rudého moře. Viz zde: http://www.flickr.com/mrstejskal