Parlament: Na velikosti záleží

Už jste to také asi slyšeli - a možná si to i myslíte. Že český parlament je příliš početný a měl by se redukovat, aby těch „darmožroutů“ v něm bylo méně. Co ale říci na názor, že zákonodárný sbor je personálně poddimenzovaný?

Hned v úvodu upozorním, že předchozí věta se netýká České republiky; u nás je parlament (obě komory) podle vzorce uvedeného níže spíše naddimenzován. Kdybychom ale vzali v potaz toliko dolní komoru – poslaneckou sněmovnu -, pak by počet jejích členů tomuto vzorci přibližně odpovídal.

V souvislosti  s očekávanou (a nyní již potvrzenou) změnou vlády v Izraeli přinesl server Times of Israel v sobotu 12. června 2021 obsáhlou analýzu, která se týká vnitřních politických poměrů v Izraeli: mimo jiné slabého a špatně fungujícího parlamentu, příliš silné vlády a věcí s tím souvisejících. Některých si všimneme i v tomto článku.

Analýzu „Why the champions of change are forming one of Israel’s most bloated governments“ napsal Haviv Rettig Gur; v jeho materiálu vystupuje také politolog Asaf Šapira z Izraelského demokratického institutu.

Článek se odvíjí od konstatování, že architekt nové koalice, z níž vzešla „vláda změny“ v čele s Naftalim Bennettem, šéf největší opoziční strany Yeš Atid Yair Lapid, přiznal první selhání. Ačkoli jako opoziční lídr kritizoval Netanjahuovu vládu jako příliš „nabobtnalou“, ta „jeho“ není o mnoho štíhlejší.  Má 28 členů –  tedy tolik, kolik měl v závěru odcházející  Netanjahuův  kabinet. S tím, že někteří jeho členové zastávali víc než jeden ministerský post.

K tomu Lapid sebekriticky uvedl: „Tady jsem selhal. Toto nemohu obhájit. Chtěl jsem malou vládu s nízkým počtem ministrů. Není to dobrá věc.“

Proč ale Lapid selhal? Autor analýzy v Times of Israel má za to, že problém je závažnější a přesahuje možnosti předvolebních slibů.

Zvyšující se počet členů vlády je v Izraeli dán systémem: volí se proporčně a uzavírací klauzule pro vstup do Knesetu je 3,25 %. Dostaneme-li se do situace, kdy záleží na jednotlivém poslanci, zda bude zformována koaliční vláda, pak se snadno stane, že onomu poslanci je nabídnuto místo ve vládě – a vytvořeno pro něj nové ministerstvo.

Příkladem budiž  Orly Levyová Abekasisová.  Jako předsedkyně strany Gešer podpořila po předminulých volbách (březen 2020) vznik koalice Netanjahu - Gantz, stala se členkou vlády a bylo pro ni vymyšleno nové ministerstvo: resort pro podporu a rozvoj komunit. Ptáte-li se, co mělo „v referátu“, pak  (mimo jiné) ochranu dětí před násilím, boj proti zločinu a drogám, podporu projektu „Města bez násilí“ a podpora programů zaměřených na  zlepšení života v komunitách izraelských Arabů. (To posledně jmenované má nově na starosti politik v pozici náměstka ministra pro arabské záležitosti  na Úřadu vlády; stal se jím předseda koaliční arabské strany Raam Mansour Abbás.  Samotné ministerstvo pro podporu a rozvoj komunit patří mezi ta, která Bennettova - Lapidova vláda zrušila.)

Problémů ale jmenuje analýza v Times of Israel víc. Čím početně menší parlament, tím více zákonodárců musí pracovat ve více výborech. Lze tuto práci efektivně zvládnout? Toť otázka. Spíše ne.

Další problém: většina ministrů (izraelských vlád) se rekrutuje z členů parlamentu. Mohou pracovat současně ve vládě a v parlamentu? Nikoli. Na to pamatuje tzv. norský zákon (inspirovaný praxí v této severské zemi). Ministr – člen Knesetu se může vzdát svého parlamentního mandátu; na jeho místo nastoupí další osoba na kandidátce strany, a pokud ministr ve vládě skončí, do parlamentu se jako poslanec vrátí. Těchto "rošád už byla po nedělním (13/6)  odsouhlasení nové vlády Knesetem  řada realizována.

Haviv Rettig Gur ve své analýze s odkazem na politologa Šapiru konstatuje, že Izrael má jeden z početně nejmenších parlamentů v demokratickém světě (vzhledem k počtu obyvatel) a srovnává tři země:

•  RAKOUSKO

Počet obyvatel … přes 9,5 milionů

Dvoukomorový parlament … 244 zákonodárců

•  IRSKO

Počet obyvatel … necelých 5 milionů

Dvoukomorový parlament … 226 zákonodárců

•  ŠVÝCARSKO

Počet obyvatel … přes 8,7 milionů

Dvoukomorový parlament … 246 zákonodárců

• IZRAEL

Počet obyvatel ... přes 9,3 milionu

Jednokomorový parlament … 120 zákonodárců

Asaf Šapira k tomu uvádí, že obvyklý počet členů parlamentu pro země s počtem obyvatel srovnatelným s Izraelem je něco přes dvě stě. Podle jeho vyjádření se přitom vychází z následujícího vzorce:

Tedy: třetí odmocnina počtu obyvatel dané země.

Jelikož Izrael má zaokrouhleně 9,3 milionů obyvatel, měl by mít Kneset nikoli 120, ale 210 členů, tedy téměř dvojnásobek, aby byl efektivnější. Je něco takového  přijatelné?

Asaf Šapira si myslí, že nikoli. Je-li pověst Knesetu ve veřejnosti nevalná, částečně proto, že podle mínění voličů pracuje špatně, pak těžko přesvědčíte občany, aby souhlasili s tím, že by bylo potřebné jej početně zdvojnásobit. (Něco na způsob Hlavy 22.)

Přesto: existuje řešení? Podle politologa Šapira ano. Přes peníze.

Informace z Knesetu říkají, že na každého poslance je vydáno z rozpočtu ročně v přepočtu 520 tisíc US dolarů. Ministr „stojí“ obvykle třikrát tolik. Čím víc ministrů a ministerstev, tím větší nároky na státní rozpočet. Pokud by zvýšení počtu členů Knesetu ze současných 120 znamenalo méně ministrů a méně ministerstev (a tedy méně výdajů na ně), pak by zvýšení počtu zákonodárců mělo smysl a veřejnost by tento krok mohla akceptovat.

To vše je ale pouhá teorie: nic z toho, zejména pak zvýšení počtu členů izraelského parlamentu, což vychází ze starověké židovské tradice, není na pořadu dne.

Poučení pro nás:  volání po snížení počtu členů parlamentu vůbec nemusí být dobrým receptem na  řešení neuspokojivé vnitropolitické situace v České republice (neuspokojivé podle mínění nespokojených občanů). Ať se nám to líbí nebo ne: to, co máme v ruce, je volební lístek. Je na každém z nás, jak rozdáme politikům karty – bez ohledu na to, kolik členů má dolní a horní komora českého parlamentu.