O parfému, který si oblíbila i královna Kleopatra

Stalo se v době, kdy do konce existence Druhého chrámu v Jeruzalémě zbývalo už jen několik desetiletí. Kdosi, nejspíš Žid, možná poutník, kráčel po silnici spojující rybník Siloe s Chrámovou horou.

Tehdy na ní nestál ani Skalní dóm, ani mešita Al Aksa; islám měl vzniknout až za šest století. Na Chrámové hoře se  vypínal, jaké to překvapení, Chrám – centrum židovského náboženství.

A na této cestě se onomu muži stala prekérní věc: ztratil pečetní prsten. Spadl mu do odvodňovacího kanálu. Aby byl po dvou tisíciletích nalezen jako archeologický poklad.

Ametystový drahokam (fialového zbarvení) nese pozoruhodné vyobrazení. Kromě ptáka, zřejmě holubice, je to větev s plody rostliny, o níž archeologové soudí, že jde o  balzám z Gileadu. Tento „balzámový strom“ se ve starověku používal k výrobě parfémů, kadidel (také pro chrámovou bohoslužbu) a léků.

Odborníci říkají, že je to první známé pečetní vyobrazení této rostliny, která je opakovaně zmíněna v Bibli. Její současný vědecký název je commiphora gileadensis (myrhovník).  Balzám z Gileadu  je takto označován proto, že se v Gileadu (oblast východně od řeky Jordánu) vyráběl.

Zde si připomeňme několik biblických míst, v nichž je o tomto produktu – myrze či balzámu– zmínka.

Když se synové Jákobovi spikli proti svému bratru Josefovi a uvěznili ho v suché studni:

• I usadili se, aby jedli chléb. A pozdvihše očí svých, uzřeli, a aj, množství Izmaelitských přicházejících z Galád (Gileadu), kteřížto na velbloudích svých nesli vonné věci a kadidlo a myrhu do Egypta. (Kniha Genesis, kapitola 37, verš 25) 

Když praotec Jákob (druhým jménem Izrael) vyslal deputaci do Egypta za velmožem, aniž by tušil, že tím velmožem je jeho syn Josef:

• I řekl jim Izrael otec jejich: Jestližeť tak býti musí, učiňtež toto: Nabeřte nejvzácnějších užitků země do nádob svých, a doneste muži tomu dar, něco kadidla, a trochu strdi (medu), a vonných věcí a myrhy, daktylů (datlí) a mandlů. (Kniha Genesis, kapitola 43, verš 11)

Když královna ze Sáby navštívila krále Šalomouna:

• Pak dala králi sto dvacet talentů zlata, velmi mnoho balzámu a drahokamy. Už nikdy nebylo přivezeno tolik takového balzámu, jaký dala královna ze Sáby králi Šalomounovi. (1. kniha Královská, kapitola 10, verš 10)

V proroctví Jeremiášově:

• Což není v Gileádu balzám, což tam není lékař? Proč není zhojena rána dcery mého lidu? (Jeremiáš, kapitola 8, verš 22)

Větev s pěti plody na prstenu upoutala pozornost odborníků proto, že se zdála být něčím odlišná od vyobrazení, s nimiž se na starověkých pečetích z té doby dosud setkali. Převažovala vinná réva, datle, olivy; toto bylo něco nového.

Další zajímavost:  balzám z Gileadu  byl oblíbeným parfémem královny Kleopatry.

Oválný drahokam má rozměry 10x5 mm. Fotoodkaz nálezu je  ZDE.

Zpracováno podle článku „Rare biblical ‘balsam tree’ found depicted on 2000-year-old amethyst seal“, který vyšel na webu Jpost.com 21. října 2021.