Tak by se dal parafrázovat titulek na iDNES ze 14/8 „Rusové za invazi v roce 1968 nemůžou, Brežněv byl Ukrajinec, řekl Filip“ - v článku pojednávajícím o vyjádřeních šéfa českých komunistů v rozhovoru pro britský Guardian.
K němu se ještě vrátím. Úvodem je třeba konstatovat, že článek na webu Guardianu, který o Filipově interview referuje („Czech communists confront bitter legacy of Prague Spring“/12. 8. 2018), obsahuje jisté nepřesnosti. Například: hovoří o „kdysi všemocné Komunistické straně Čech a Moravy“ čelící jednomu z nejzlověstnějších dědictví, kterým je brutální potlačení Pražského jara („the once all-powerful Communist party of Bohemia and Moravia /KSČM/ is being confronted with one of its most baleful legacies: the brutal crushing in 1968 known as the Prague Spring“).
Anebo: o Alexandru Dubčekovi zavádějícímu v roce 1968 liberální reformy píše autor Rober Tait jako o lídrovi České komunistické strany (In 1968 Alexander Dubček, leader of the Czech Communist party, was introducing liberal reforms … ), ačkoli Dubček stál v čele Komunistické strany Československa a žádná Česká komunistická strana v té době neexistovala.
Jsou to chyby, které v očích těch, kdo vědí, nevytvářejí dobrý dojem. Asi jako nevytváří dobrý dojem Václav Klaus Jr., když píše, že v Afghánistánu nepůsobí žádní vojáci Turkish Armed Forces, ačkoli Turecko jich má dle webu NATO v zemi 506.
Robert Tait v Guardianu cituje pražského realitiního makléře Jiřího Cihláře, který na adresu KSČM řekl:
- Dnešní komunisté jsou fanatickými zastánci současného Ruska a Putina. Pokud porovnáte imperiální politiku Sovětského svazu z doby invaze '68 s nynější politikou Ruska, podstata zůstává stejná. Změnily se pouze prostředky. (Today’s communists are fanatical supporters of contemporary Russia and Putin. If you compare the Soviet Union’s imperial policy of the ’68 invasion with Russia’s current policy, the substance remains the same. Only the means have changed.)
Že má pan makléř pravdu, dokázal komunistický vůdce Filip v rozhovoru pro Gardian, o němž Robert Tait informuje. Ve snaze „vyvinit“ Rusko z agrese vůči Československu, uchyluje se ke stejně nesmyslnému tvrzení, jako kdyby někdo hlásal, že Němci za okupaci z 15. března 1939 nemohou, neb Hitler byl vlastně Rakušan. Byť i u něj je to tak „napůl“, podobně jako u Brežněva. Ale i kdyby Brežněv byl stoprocentní Ukrajinec, nic to nemění na tom, že hanebnou invazi provedla vojska Varšavské smlouvy v čele se Sověty – bez ohledu na to, kolik bylo v politbyru Rusů, kolik Ukrajinců a kolik ostatních – a kolik příslušníků toho či onoho národa bylo v činné službě Sovětské armády v roce 1968.
Dovedeno ad absurdum: lví podíl na vítězství nad Hitlerem nemá Sovětský svaz, ale Gruzie – Stalin byl přece Gruzínec.
Robert Tait také připomněl Filipova slova, že mezi největšími zastánci invaze byli vůdci některých sovětských satelitů, jmenovitě východního Německa, Polska a Maďarska, kteří v Pražském jaru spatřovali hrozbu pro vlastní moc. (Some of the invasion’s strongest advocates, Filip added, had been leaders of the Soviet satellite states, such as East Germany, Poland and Hungary, who saw the Prague Spring as a threat to their own power.) K tomu je ovšem nutné dodat, že kdyby Kreml řekl k invazi NE, pohlaváři satelitních zemí by nezmohli vůbec nic a bez odporu by se podřídili. Vymlouvat se na ně, případně „házet vinu“ na Ukrajince je v kontextu tehdejších událostí absolutní nehoráznost urážející inteligenci pamětníků.
Za zmínku stojí Filipovo vyjádření, že „hlavním dlouhodobým důsledkem (invaze) byly škody způsobené mezinárodnímu socialistickému hnutí, které vedly ke zhroucení komunistických režimů ve východní Evropě v roce 1989“. (The main long-term consequence, he said, had been the damage to the international socialist movement, leading to the collapse of communist regimes in eastern Europe in 1989.) Ta věta zní zlověstně. Ne že by v principu nebyla pravdivá, ale protože byla vyřčena ústy nejvyššího komunistického představitele v zemi, která se stala obětí sovětské invaze, musíme se zeptat: Vám, pane Filipe, snad vadí, že sovětská agrese přispěla v konečném důsledku k pádu komunistického bloku, ke ztrátě komunistické nadvlády nad národy východní Evropy?
Troufnu si odpovědět, že komunistům to z principu vadit musí. Nejen to, budu ještě troufalejší: kdyby invaze vedla k trvalému upevnění komunistické moci, ba dokonce k rozšíření světové revoluce (rozuměj: komunistického impéria) do západní Evropy, nejenže by jim nevadila, ale vnímali by ji pozitivně. Že bylo zákeřně přepadeno malé a formálně suverénní Československo? Že byla naše země ponížena, potupena, drcena cizími vojsky? Že bylo našim národům agresory napliváno do tváře a pokálena jejich čest? Nic z toho by prokremelským komunistům nevadilo, kdyby to posloužilo vyšším cílům v rámci „mezinárodního komunistického hnutí“ (rozuměj: zájmům Kremlu).
Filipovo vyjádření je poučné, varující, děsivé. Ukazuje pravou podstatu komunistické morálky. Ne, nemýlím se. Podobně – ve službách cizí moci - se chovali za druhé světové války v době před věrolomným napadením Sovětského svazu. Dokud trval pakt Berlín – Moskva (1939-1941) a nacisté řádili v západní, severní a jižní Evropě, Gottwald takto instruoval z moskevského exilu komunisty v protektorátu (září 1939):
- Současná válka je imperialistická, nespravdlivá, na níž má stejnou vinu buržoasie válčících stran. V žádné zemi nesmí dělnická třída a tím méně komunisticka strana tuto válku podporovat. --- Komunistické strany musí všude přejít k rozhodující ofenzívě proti zrádcovské politice sociální demokracie. --- Benešova zahraniční politika je nyní ve službách imperialistů a nepřátel Sovětů. --- Z cizácké nadvlády nás neosvobodí imperialisté …, nýbrž sám československý lid ve spojení s německou a rakouskou dělnickou třídou … .“ (Zdroj: Web Moderní-dějiny.cz)
Gottwald tehdy, Filip nyní. Každý o něčem jiném, každý trochu jinak – a přece v principu stejně. Vzpomeňme si na tyto souvislosti, až nás zase budou komunističtí pohlaváři poučovat od řečnického pultu v Poslanecké sněmovně nebo od rozhlasových a televizních mikrofonů. Třeba o vlastenectví.
Možná teď mnozí lépe porozumí tomu, proč má řada z nás takový problém se současným posílením role komunistů v souvislosti s podporou Babišovy koaliční vlády.
•
Pozn.: Tento článek byl dokončen v úterý v 19:40 SELČ. Doba publikování byla autorem stanovena na středu 15. 8. 2018/08:00 SELČ. Teprve kolem 19:45 SELČ v úterý 14/8 jsem zjistil, že podobnou myšlenku, jaká je uvedena v nadpise tohoto článku, publikoval na svém Twitteru i Jiří Drahoš: "To, že Rusové nemohou za srpnovou invazi, protože Brežněv byl Ukrajinec, je jako tvrdit, že Němci nezačali druhou světovou válku, protože jistý člověk byl Rakušan." Jde o náhodnou shodu.
