Několik poznámek k článku Kateřiny Konečné na jejím blogu

Europoslankyně Kateřina Konečná je dáma. Ovšem dáma komunistická. Tedy soudružka. A soudružky a soudruzi, jak známo, si rádi upravují historii k obrazu svému. Podle vzoru okupace rovná se bratrská pomoc.

V naší zemi (ČR, Československo) s tím máme své zkušenosti. A nejen my, kdo pamatujeme rok 1968. Naši otcové či dědové by si jistě vzpomněli, jak komunisté hodnotili druhou světovou válku v době, kdy Sovětský svaz měl smlouvu s nacistickým Německem, a jak po 22. červnu 1941 – poté, co Hitler napadl svého smluvního spojence Stalina.

Kateřina Konečná napsala 17. června 2021 na blogu iDNES článek na blízkovýchodní téma: „Izraelský konflikt, český ministr zahraničí a dvojí metr“. Už jen první část nadpisu: izraelský konflikt – co to je?

Autorka pokračuje:

• Naši politici - zejména ministr zahraničí Kulhánek z ČSSD, za vydatné podpory mainstreamových médií měl jasno o tom, kdo je oběť a kdo viník v konfliktu Izrael-Hamás. Ve skutečnosti je to všechno ale trochu jinak.

V této větě už Konečná upřesňuje. Konflikt Izrael – Hamas (správně má být Hamas - Izrael, je-li agresor uváděn na prvním místě). Máme tu dvě strany, tudíž je možné za jednu z nich se názorově postavit. Paní europoslankyně nepřímo vyčítá ministru Kulhánkovi, že straní Izraeli. Sama však nepokrytě stojí na straně zavilých nepřátel Izraele, tedy Hamasu.

Jeden za osmnáct, druhý za dvacet bez dvou? Nikoli!

Ministr Kulhánek stojí na straně demokratického státu a oběti agrese, europoslankyně Konečná na straně teroristické organizace a agresora. Pozoruhodné a vlastně příznačné je, že v textu autorky se slovní spojení „teroristická organizace“ v souvislosti s hnutím Hamas ani jednou nevyskytuje.

Europoslankyně Konečná vysvětluje, jaká byla geneze posledního konfliktu Hamas – Izrael. Uvádí:

• 7. května 2021 se desetitisíce muslimských věřících shromáždily v areálu jeruzalémské mešity Al-Aksá (třetí nejposvátnější místo islámu), aby se pomodlily v nejsvětější noc tohoto svátku.

Zde autorka neuvádí, o jakou noc jakého svátku se jedná. Doplním pro pořádek za ni: Jde o ramadán a noc zvanou Laylat al Qadr.

To ale není podstatné. Na rozdíl od dalšího sdělení autorky:

• Mnozí z nich zůstali na místě, aby také protestovali proti chystanému vystěhování šesti rodin z okupované východojeruzalémské čtvrti Šejch Džarráh (Sheikh Jarrah). S těmito lidmi se střetla izraelská policie. Během noci bylo zraněno nejméně 205 Palestinců a 17 izraelských policistů.

Opět nutno upřesnit.

• 1/ Ti lidé tam nezůstali proto, aby protestovali, myšleno pokojně protestovali, ale aby vyvolali násilný konflikt s izraelskou policií (kameny a jiné předměty, Molotovovy koktejly, petardy).
• 2/ Čtvrť Šejch Džarráh není část  okupovaného Jeruzaléma, ale součást Jeruzaléma jako izraelského hlavního města. (Je snad Východní Prusko/Kaliningradská oblast německým územím, které okupuje Ruská federace a částečně i Polsko?)
• 3/ Pokud budou obyvatelé čtvrtě vystěhováni, pak na základě rozhodnutí soudu, a to proto, že obývají nemovitosti, k nimž má vlastnické právo někdo jiný.
• 4/ S těmito lidmi (útočícími demonstranty) se nestřetla izraelská policie, nýbrž oni se střetli s ní – tím, že vyprovokovali násilné nepokoje. Kdyby se chovali pokojně, neprovokovali a nechovali se agresivně,  ke střetu s policií by nedošlo.

Pokračujme další citací článku Kateřiny Konečné:

• Ihned po skončení ramadánu vtrhly izraelské bezpečnostní síly znovu do areálu mešity Al-Aksá.

Autorka neuvádí, proč se tak stalo. Když si věřící udělají ze svatostánku (ať je v pořadí posvátnosti na jakémkoli místě) zbrojní skladiště, které slouží k útokům na policii a lidi jiného vyznání Židy), je povinností bezpečnostních sil zasáhnout. (Kdyby si v Praze protičeská militantní organizace udělala z katedrály sv. Víta sklad kamenů a její aktivisté jimi útočili na české návštěvníky třetího hradního nádvoří, policie by bezpochyby zasáhla. Že je to absurdní představa? V Praze ano – v Jeruzalémě je něco takového, vztaženo na místní poměry, realita.)

A teď klíčové věty v textu K. Konečné:

• Hamás vydal varování, že zahájí palbu na Izrael, pokud Izrael neukončí vystěhování Palestinců z východního Jeruzaléma a rovněž neukončí akce proti Palestincům v okolí Al-Aksá. Izrael na ultimátum neodpověděl a vše naznačuje, že tomuto varování vláda zkrátka neuvěřila. Hamás svou výhrůžku splnil a 10. května vypálil rakety na Jeruzalém.

Vzhledem k obsahu další části článku Kateřiny Konečné, která je jasně protiizraelská – a tudíž prohamasovská -, lze dovodit, že autorka si myslí, že Izrael měl na ultimátum odpovědět a podřídit se mu. Uvědomuje si vůbec, co by to znamenalo? Že by si suverénní stát nechal diktovat teroristickou organizací! Opravdu si paní europoslankyně myslí, že je něco takového přijatelné?

Zkusme si představit: Sudetoněmecké krajanské sdružení (SL) bude mít v Bavorsku u hranic s ČR vojenské křídlo disponující tisíci raketami. Vedení SL vydá pražské vládě ultimátum, že musí zrušit Benešovy dekrety, jinak zahájí raketovou agresi proti území ČR. Pražská vláda nebude reagovat – a vojenské křídlo SL vyšle směrem na Plzeňský a Karlovarský kraj tisíce raket a několik také na Prahu. Nevěřím tomu, že toto by se Kateřině Konečné líbilo.

Proč tedy podporuje agresora v konfliktu Hamas – Izrael?

Před rokem 1989 byla politika komunistické strany u nás (kopírující politiku Kremlu), zejména po roce 1967, nenávistně protiizraelská. Zdá se, že českým komunistům se po té době stýská. V době, kdy paní europoslankyně nebyla na světě, anebo byla ještě v dětském věku (*1981), podporoval československý komunistický režim teroristickou Palestinskou osvobozeneckou organizaci PLO. Dnes podporují komunisté Čech a Moravy teroristické hnutí Hamas.

Je příznačné, že čím víc demokratické jsou státy či organizace, tím větší nenávist ze strany komunistů. Zkusme se jich zeptat:

• USA, nebo Rusko?
• Jižní Korea, nebo KLDR?
• Izrael, nebo Hamas?

A ještě jedna věta Kateřiny Konečné – ze závěru jejího článku:

• Hamás poprvé bojoval ne za práva svých obyvatel, ale za práva Palestinců v Jeruzalémě.

Dávám k úvaze: Hamas by nejlépe prospěl obyvatelům Pásma Gazy, kdyby se přestal brát o „práva Palestinců v Jeruzalémě“, ale staral se o Gazany: vzdal se terorismu a uznal právo Izraele na existenci, čímž by udělal důležitý krok k tomu, aby byla ukončena blokáda Pásma jak z izraelské, tak egyptské strany. Pobřežní enkláva by si tak vytvořila základní předpoklad k nastartování hospodářského růstu.

Že dříve projde velbloud uchem jehly?  Vše nasvědčuje tomu, že bohužel ano.

•

Ilustrační obrázek. Dívka na proizraelské demonstraci v Los Angeles s plakátem  obsahujícím španělskou slovní hříčku  "No más Hamas"  - Už žádný Hamas. (Zdroj: Unsplash.com, volná licence/Photo by Levy Meir Clancy on Unsplash.)