Koronavirová čísla v ČR jsou děsivá, ale v Izraeli s o něco menším počtem obyvatel jsou ještě děsivější. Tady i tam se opět řeší rozsah opatření. Tady i tam se politici i veřejnost dělí na dva tábory.
I když dělící čára vede jinudy u nás a jinudy v Izraeli.
Podívejme se na izraelskou statistiku zveřejněnou na serveru Arutz ševa ve středu 23. září:
Počet infikovaných překročil od začátku pandemie 200 tisíc, za uplynulý den přibylo hrůzostrašných 6861 případů. Zemřelých celkem je 1313, za posledních 24 hodin třicet jedna. Kromě toho 171 pacientů na plicních ventilátorech, nejvíce od začátku krize.
Že se s tím musí něco dělat, je jasné každému, jenomže co konkrétně? Na tom shoda není. Web listu Jerusalem Post 23. září napsal, že předchozího dne jednal vládní koronavirový kabinet devět hodin - a ke shodě nedošlo.
V čem panují rozpory? V otázce omezení náboženských setkání: blíží se největší židovský svátek Yom Kipur – začíná v neděli večer 27. září. Po něm následuje svátek Sukot – od 2. do 9. října; na něj navazuje sváteční den Simchat Tóra. Jinými slovy jde o problém uzavření synagog a omezení sociálních kontaktů mezi věřícími. Druhý problém: probíhající demonstrace proti Netanjahuovi. Jejich omezení, zejména tlačí-li na něj sám Netanjahu, si mnozí pochopitelně vykládají tak, že premiér zneužívá pandemie k potlačení svobody, jejíž projevy jsou mu nepříjemné.
Na druhé straně ale platí: každé velké shromáždění lidí, ať věřících v synagoze nebo protestujících na demonstraci, je potenciálním zdrojem dalšího a dalšího šíření koronaviru. Dilema stejně velké jako pandemická krize v zemi.
Můžeme vést nekonečné polemiky o tom, co má větší hodnotu. Jestli demokratické svobody – politické, náboženské - nebo lidské zdraví a životy. A každá skupina to vidí po svém.
Vládní zmocněnec pro koronavir prof. Ronni Gamzu ve středu 23. 9. v Rádiu Jeruzalém řekl, že z jeho pohledu by se omezení měla týkat všech oblastí: Neexistuje žádné shromáždění, které by nebylo zdrojem nákazy. Když si na demonstraci sundáte masku a křičíte, nebo když vám „ v zápalu boje“ sklouzne z úst je jasné, co se stane.“ Vyjádřil frustraci z toho, že se vláda v úterý po devíti hodinách na ničem nedohodla. „To nevypadá dobře.“
Srozumitelně ozřejmil současné izraelské dilema alternující premiér a ministr obrany Benjamin Gantz:
V demokracii je právo demonstrovat a protestovat posvátné. Také požadavek těch, kteří se chtějí modlit, jak to židovský lid praktikuje tisíce let, je posvátný a spravedlivý. Stejně tak požadavek těch, kdo chtějí mít slušné živobytí, vrátit se do práce a starat se o své děti, je reálný a správný. Pak ale dodal ono příslovečné B: Neméně důležité je však právo na zdraví a bezpečnost.
A mezi těmi „vejci“ musí izraelské vedení balancovat.
Pohled jednoho z lídrů ultraortodoxní komunity, šéfa sefardské strany Šas a ministra vnitra Arye Deriho: Lidé mohou demonstrovat na otevřených místech. Musí se chovat zodpovědně, používat roušky a udržovat sociální odstup. V takovém případě ale se ale také věřící mohou, podle stejných pravidel, modlit o svátcích na otevřeném prostranství.
Když jedni, tak druzí.
Současně ale ministr Deri dodal, že na Yom Kipur, nejposvátnější den roku, musí být synagogy otevřeny. Že to myslí vážně, ukázal minulý čtvrtek (17. 9.), když demonstrativně opustil zasedání vlády, jakmile ministři začali projednávat možné zavření synagog. Je ochoten souhlasit se zavřením v jiné dny, na Yom Kipur v žádném případě.
Po úterním (22. 9.) zasedání kabinetu, které závazné rozhodnutí nepřineslo, Arje Deri řekl: Jsme v situaci, kdy se snažíme zachraňovat životy. Jsem ochoten jít za rabíny a přesvědčit je, aby se věřící více modlili na veřejném prostranství. Dodal ovšem, že nemůže jít a přesvědčit rabíny, aby se vzdali tradice hakafotu (slavnostního obcházení), pokud by nebyly omezeny také demonstrace.
A zahrozil:
- Pokud vláda rozhodne NE modlitbám v synagoze na Yom Kupir a ANO politickým demonstracím, pak nevím, zda v takové nežidovské vládě budu moci zůstat.
Co by to znamenalo: pravděpodobně odchod strany Šas z koalice (9 mandátů v Knesetu), tedy její oslabení, nikoli ale fatální (má 73 křesel ze 120).
Ve středu (23. 9. ) večer přinesl Jerusalem Post informaci, že ani hlavní rabíni země nejsou v otázce uzavření synagog na Yom Kipur zajedno. Zatímco vrchní aškenázský rabín David Lau s uzavřením souhlasí, pokud o něm rozhodnou odborníci, vrchní sefardský rabín Yicchak Yosef zastává názor, že synagogy by měly být otevřeny při dodržení všech hygienický pravidel včetně sociálního odstupu. Pikantní je, že ani ve vedení strany Šas není v této věci soulad. Člen její Rady velkých učenců Tóry David Yosef (bratr hlavního sefardského rabína) vyzval k uzavření synagog na Yom Kipur a k modlitbám pod širým nebem.
Jak patrno, najít konsenzus není snadné.
Ve středu (23. 9.) odpoledne o problému opět dlouze jednal koronavirový kabinet a podle serveru Arutz ševa předseda vlády Netanjahu, kvůli posledním děsivým číslům a nepřiznivému trendu, prosazuje další zpřísnění karantény. To by mělo zahrnovat:
- částečné uzavření Ben Gurionova letiště: zákaz odletů, povoleny pouze přílety;
- uzavření synagog;
- omezení veřejných protestů;
- uzavření velké části ekonomiky.
Do práce by se měli také vrátit lékaři – penzisté, aby mohli v nemocnicích léčit pacienty a covidem.
ROZHODNUTÍ
Užší koronavirový kabinet se shodl na opatřeních, která měla ve středu (23. 9.) pozdě večer schválit vláda. Jde o tzv. hermetickou uzávěru, tedy drastická opatření, důslednější než ta, která Izrael zavedl v první volně.
Patří k nim podstatné uzavření ekonomiky a služeb s výjimkou supermarketů, lékáren a některých průmyslových odvětví, o nichž se bude ještě rozhodovat. Budou omezeny demonstrace – na skupiny maximálně dvaceti osob, přičemž lidé se budou moci sejít do 1 km od domova. Zavřeny budou synagogy s výjimkou svátku Yom Kipur; na největší židovský svátek se otevřou pro omezený počet věřících. Očekává se také zavření Ben Gurionova letiště pro odlety. Tato „velká karanténa“ začne platit v pátek 25. září a potrvá do konce svátků Sukot, resp. do svátku Simchat Tóra. Pak se uvidí.
Takové jsou první informace o tvrdých opatřeních v zemi, která je covidem těžce zkoušená – a kde za část problémů mohou také sami občané. Ti méně zodpovědní. (Ve čtvrtek 24. 9.) ranní zprávy hlásily, že tvrdá opatření schválila, byť v kabinetu byla vášnivá diskuse a ne všichni ministři souhlasili s tak drastickými omezeními, jmenovitě v oblasti ekonomiky. Zpřísnění celostátní uzávěry musí ještě schválit Kneset, v něm má ale koalice pohodlnou většinu.)
