Kampaň BLM postihla i církevní hodnostáře

Nejnověji Stephena Cottrella. Pokud jste o něm dosud neslyšeli, jde o  nového anglikánského arcibiskupa z Yorku, tedy druhého nejvyššího duchovního hodnostáře této církve.

 

Nad ním stojí jen arcibiskup z Canterbury a pak Supreme Governor, světská hlava církve – britská královna.

 

Arcibiskup Cottrell je ve funkci od 9. července 2020 a 12/7 poskytl rozhovor listu The Sunday Times.

 

V něm mimo jiné řekl:

 

  • Jesus was a black man, and he was born into a persecuted group in an occupied country. (Ježíš byl černoch a narodil se do perzekvované skupiny v okupované zemi.)

 

K tomu vyjádřil přesvědčení, že

 

  • Jesus would have joined the Black Lives Matter protests. (Ježíš by se připojil k protestům hnutí Black Lives Matter.)

 

A do třetice, už v nadpise na webu The Sunday Times se dozvídáme, že  vedení Anglikánské církve je příliš bílé  (too white).

 

 

Obavám se, že tento důraz na barvu kůže věřících je v rozporu s tím, co píše apoštol Pavel v epištole adresované křesťanskému sboru v Kolossis (kapitola 3) na jihozápadě Malé Asie:

 

Pozn.: Scýta - obyvatel starověké Skýtie nacházející se ve střední Eurasii.

 

Ve skutečném křesťanském společenství nehraje barva kůže jeho členů žádnou roli, neboť moderním sloganem řečeno: Christ First – na prvním místě Kristus. On je „všecko a ve všech“. Očekával bych proto, že v současném „rasovém šílenství“ budou vysocí církevní představitelé klást důraz právě na toto Pavlovo poselství.

 

Tvrzení, že vedení církve (jakékoli) je „příliš bílé“ považuji za poněkud problematické. Vyvolává otázku, při jakém počtu nebílých už to bude košer. Pokud ta která denominace nemá ve svých zásadách ustanovení, že nebílí nemohou stanou v jejím vedení, ale je otevřena všem, pak už je otázka „Boží režie“, kolik procent hodnostářů bude bílých a kolik nebílých.

 

Absurdita uvažování yorského arcibiskupa vynikne, když se na celou věc podíváme z opačného pohledu. Nabídnu pro ilustraci dvojí tvrzení: /1/ V Africe je ve vedení církve příliš mnoho černých. /2/ V Jižní Koreji je ve vedení církve příliš mnoho „šikmookých“. Dál nemá smysl tuto myšlenku rozvíjet.

 

Pravdu má arcibiskup Cottrell, když říká, že Ježíš se narodil v zemi, která byla okupovaná (Římany). To ale nebylo pro poselství, které přinesl, nikterak podstatné. To poselství má totiž duchovní, nikoli světskou (politickou, jak mnozí doufali) dimenzi.

 

Že se narodil do perzekvované skupiny? To je slovo k diskusi, neb není zřejmé, co tím vlastně Stephen Cottrell myslí. Židy žijící pod okupací? Ti ale měli rozsáhlou náboženskou autonomii, z biblického záznamu nevyplývá, že by byli pronásledováni (tak jako později křesťané). Přiznám se, toto jeho tvrzení si nedokážu vysvětlit.

 

Zcela zásadně ale musím odmítnou myšlenku, že Ježíš byl „a black man“, tedy černoch. Bezpochyby nebyl běloch jako jsme my („čistokrevní“ Češi žijící ve střední Evropě), měl jako ostatní domorodí obyvatelé Svaté země snědější pleť, ale rozhodně nebyl černoch. Takovéto tvrzení je pouze podřizování se módní, politicko-korektní kampani, bez ohledu na pravdu a zdravý rozum.

 

Nehledě k tomu, že „řešit“ Ježíšovu barvu kůže je absolutně zástupné téma a osobně mě nikdy nenapadlo se tím zabývat. V Ježíšově osobě jde o něco nekonečněkrát důležitějšího než je toto (barva jeho kůže). Je pošetilé snažit se napasovat fyzickou stránku Ježíšovy postavy do vlastních fantazií. Smutné je, když se takto prezentují vysocí církevní představitelé.

 

Stejně tak jsem přesvědčen, že Ježíš by se nezapojil do hnutí Black Lives Matter. Z evangelií je zřejmé, že jeho poslání je – znovu opakuji - primárně duchovní, nikoli politické („království mé není z tohoto světa“) a už vůbec ne aktivistické. Nenabádal ani k rebelii: „Co je císařovo, odevzdejte císaři, a co je Boží, Bohu.“

 

Představa, že Ježíš jde se svými učedníky v čele politického průvodu – to je opravdu jen představa a obávám se, že zcela mylná. I kdyby  pravdivosti takové představy věřil druhý nejvyšší duchovní hodnostář Anglikánské církve.

Autor: Lubomír Stejskal | neděle 12.7.2020 20:31 | karma článku: 43,53 | přečteno: 5212x