K tragédii v Torontu

Smutný večer, smutné ráno. Svět zažil další šílenost. Tentokrát ve městě, které mám rád. O to je to celé působivější. A děsivější.

Kdo někdy byl v Torontu, bezpochyby zná Yonge Street – Yongeho ulici. Pojmenována po vysokém úředníkovi anglické vlády (Secretary at War) z 18. století, byla kdysi mylně považována za nejdelší ulici na světě. Jedna z páteřních tepen Toronta, spojuje metropoli severojižním směrem – od malého jezera Simcoe k Ontariu, jednomu z velkých jezer té nádherné země.

Jeli jsme po ní s mými kanadskými hostiteli cestou ke štíhlé, půvabné dámě, jejíž návštěva je zážitek na celý život – k věži CN Tower. Samé příjemné vzpomínky, ty nejlepší dojmy.

To vše narušil pondělní incident na této komunikaci, když vjel bílý van na chodník. Tragické následky známe ze zpráv. Proč? - ptali se před pětačtyřiceti lety lidé v Praze, když svým náklaďákem masakrovala neviné Hepnarová. Proč? - ptáme se dnes po masakru na Yonge Street v Torontu.

John Flengas, úřadující šéf zdravotní záchranné služby EMS Torinto pro list Globe and Mail řekl: „Je to bezpecedentní. Dosud jsme nikdy nic jako toto v Torontu neviděli.“ Ano, svět se mění.

K horšímu, musíme přiznat. Nedavno něco podobného v Münsteru, včera v Torontu, zítra …?

Lítost, bezmoc, zoufalství. Co můžeme víc? Jen to, co napsali lidé k pietnímu místu na té slzami a krví skropené ulici:

• OUR THOUGHTS AND PRAYERS ARE WITH THE VICTIMS AND THEIR FAMILIES. (Naše myšlenky a modlitby jsou s oběťmi a jejich rodinami. RIP.)

Připojuje se z dalekého srdce Evropy jeden z mnoha, který na báječné okamžiky ve vašem městě, milí torontští obyvatelé, nikdy nezapomene.