Když jsem shromažďoval informace o tom, co se vlastně v Przewodówě stalo, vytanul mi na mysli sovětský film z roku 1969, u nás promítaný pod názvem „Velvyslankyně“. Tam se řešil podobný problém.
Pád střely na území Švédska během druhé světové války. Šlo o to, zda za tímto narušením švédské neutrality stojí nacistické Německo nebo Sovětský svaz. Sovětská ambasadorka tehdy argumentovala slovy (volně): „Proč by SSSR mrhal střelami proti neutrálnímu království, když je nutně potřebuje na frontě?“ Tenkrát to mělo svoji logiku: Sovětský svaz se bránil německé agresi, ve švédském případě šlo o německou provokaci.
Také v polském případě se mluví o provokaci, přesněji o záměrné polské provokaci – to tvrdí kremelská propaganda. Oproti situaci zmíněné výše jsou ale role stran docela jiné a hovořit o polské provokaci je ze strany Ruska výrazem nebetyčné arogance. Rusko jako agresor masivně bombardovalo toho dne Ukrajinu, zejména její energetickou infrastrukturu – to je zřejmě ten správný způsob jak zemi „denacifikovat“ -, operace útočníka se nevyhnuly ani západu Ukrajiny a když za této situace spadnou na území třetí země poblíž hranic rakety a zabíjejí, není úplně bez logiky domnívat se, že by mohlo jít o rakety agresora.
Takto o incidentu informovala patrně většina médií, současně ale přicházely zprávy upozorňující, že nemusí jít nutně o rakety vypálené silami agresora, a už vůbec ne záměrně, a že mohlo jít o obranné střely Ukrajinců, což se později, zdá se, potvrdilo. V tomto smyslu hovořil americký prezident Biden i polský prezident Duda.
Při pátrání po informacích jsem v úterý (15. 11.) večer navštívil i polské servery dvou prestižních novin - deníků Gazeta Wyborcza a Rzeczpospolita. Překvapil mě umírněný duch zpráv o incidentu v Przewodówě, rozumný přístup, žádná hysterická protiruská propaganda (navzdory tomu, že Polsko se v úterý stalo jednou z obětí ruského útoku na Ukrajinu se dvěma mrtvými civilisty). V této souvislosti bych vyzdvihl pohled dvou generálů (t. č. v záloze) Petra Pavla a Jiřího Šedivého. Slovy prvního z nich je zapotřebí zachovat chladnou hlavu, což obdobně formuloval i druhý jmenovaný: „Měli bychom být opatrní a vyčkat na výsledky vyšetřování přímo na místě.“
Poučení: žádné předčasné soudy, dokud nebude stoprocentně jasné, co přesně se stalo. Jak správně uvádí na blogu iDNES (16. 11.) Vladimír Kroupa, „některé horké hlavy by se měly zchladit. Mám na mysli hlavy některých novinářů a televizních redaktorů, a hlavně politiků. Našich.“ Vskutku byli někteří poněkud zbrklí v úsudku. A to není dobrá vlastnost.
Nicméně, navzdory tomu, že ledacos se den poté jeví jinak, neztratila platnost slova nizozemského premiéra Marka Rutteho: „Jedna věc je jasná: nestalo by se to bez děsivých raketových útoků Ruska proti Ukrajině. Nadále podporujeme Ukrajinu v její obraně proti ruské agresi." (Premiérův Twitter 16. 11. 2022 – obr. 1.)
... obr. 1/
To je alfa a omega všeho. Vina za smrt dvou polských občanů a brutální narušení polského území padá na hlavu Ruska, Kremlu, Putina.
