Kolega Lukáš Burget napsal 8. září článek „Aktivisté si svoje pneumatiky nevypustí. Vypustí Vaše“. V něm si všímá jednoho z projevů ekologického fanatismu, totiž vypouštění pneumatik vozů kategorie SUV.
Téma neuniklo pozornosti kolegy Karla Trčálka, který - kromě toho, že ze závažného problému udělal z části frašku – vyvolal polemiku. L. Burgeta upozornil na údajnou věcnou chybu v textu. Pneumatiky se nevypouštějí, neboť jde o gumy vyrobené z ropy, které není jak vypustit, jelikož se vypouští vzdušnice, tedy duše, do nichž se ruční hustilkou či kompresorem pumpuje vzduch (zkrácená verze Trčálkovy argumentace).
Marně pak v diskusi L. Burget připomněl, že jde o ustálený slovní obrat. K. Trčálek trval na svém: „Nemůžete vypustit kompaktní a jednolitý kus gumy.“ A dodal: „To je tak těžké si přiznat, že jste se dopustil naprosto banální nepřesnosti a tuto nepřesnost si v článku opravit?“
Neuvěřitelné!
Asi by bylo zbytečné tady psát, že obrat „vypustit pneumatiku“ se v běžné mluvě neméně běžně používá; vlastně nejen v běžné hovorové mluvě, ale i na zpravodajských serverech, které o nejnovější „aktivitě“ ekoteroristů referují. Protože kolega Trčálek, když si něco usmyslí, tak na tom bude sveřepě lpět jako umanuté dítě na pískovišti.
Sám by si ale měl zamést před vlastním prahem. V jeho polemice najdeme větu: „Tak třeba nedávno jsem u Mladé Boleslavi, tedy v automobilovém srdci naši republiky … .“ Snad každý z nás chápe, jak to autor myslel a co tím chtěl vyjádřit. Pokud bychom ale použili „Trčálkův metr“, museli bychom se zeptat: Ona má naše republika nějaké srdce? Stát má srdce? Jak může mít stát srdce, copak je to lidská bytost či zvíře, aby měl svalový orgán? A natož automobilové srdce? Co to je, přísně vzato, automobilové srdce republiky?
Jo tak, ono je to myšleno v přeneseném významu. OK. Pak ale: nepoužil snad L. Burget spojení „vypustit pneumatiku“ také ve svého druhu přeneseném významu?
A co třeba spojení „ztratil hlavu a něco udělal“? Jak mohl někdo něco udělat, když byl okamžitě po ztrátě hlavy mrtev? Nebo: „úchvatný pohled na západ slunce“. Opravdu K. Trčálek nikdy nepoužil (či neměl v úmyslu použít) toto slovní spojení a důsledně se drží astronomicky správné definice „úchvatný pohled na okamžik, kdy horní hrana slunečního disku zmizela za obzorem“?
Upřímně: nepochopil jsem, jaký smysl mělo nimrání se K. Trčálka v obratu, který se běžně používá a který v dobré víře, že mu bude všeobecně porozuměno, použil i kolega Burget. Předchozí větu mohu vztáhnout k drtivé většině Trčálkových textů. Bezesporu velký literární talent. Ale smysl toho, co veřejnosti překládá? Za mě velký otazník.
