K fotoreportáži Víta Hassana (Doplněno o polemiku)

V sobotu 15. května publikoval fotograf a novinář Vít Hassan kolekci snímků z propalestinské a souběžně konané proizraelské demonstrace; obě skupiny se sešly o den dříve u izraelského velvyslanectví v Praze.

Předem bych chtěl zdůraznit, že Vít Hassan nedělal nic jiného než svoji práci. Podobných fotodokumentů z různých akcí zveřejnil v minulosti celou řadu. Pokud je na snímcích něco, co čtenáře pobuřuje (plakáty, zelené čelenky nikoli nepodobné těm, které nosí arabští teroristé a jejich sympatizanti apod.), pak to není problém Víta Hassana, nýbrž těch, kdo takto vybaveni na demonstraci přišli.

V diskusi Vít Hassan uvedl, že „fotoreportáž je objektivní“, s čímž lze souhlasit - a dále: „Též v perexu článku se nepřikláním k žádnému táboru.“ Opravdu je tomu tak?

Připomeňme, co je v autorově perexu uvedeno:

• 14.5.2021 se před izraelskou ambasádou v Praze konal protest proti vyhánění Palestinců z jejich domovů v Jeruzalémě, útoku izraelské armády na mešitu Al-Aksa a stupňujícímu se izraelskému bombardování civilních cílů v Pásmu Gazy.

Upřímně: takovéto formulace mají do objektivity hodně daleko. Vyvolávají totiž falešný dojem, že věci se staly jinak, než jako tomu ve skutečnosti bylo. Jde o rafinovanou manipulaci, přičemž osobně netuším, zda manipulaci nezamýšlenou (způsobenou tím, že autor perex dostatečně nepromyslel), anebo zda jde o záměr.

Ať tak či onak, dovolím si připojit tři poznámky.

Ad 1: Vyhánění Palestinců z jejich domovů v Jeruzalémě.

Tato věta vytváří nutí čtenáři lživou interpretaci toho, co se v jeruzalémské čtvrti Sheikh Jarah děje či dít ještě bude, že Palestinci (rozuměj: Arabové) zde žijící jsou obětí jakési svévole a neoprávněného vyhánění či vystěhovávání ze svých domovů. Ve skutečnosti jde o právní spor o vlastnictví, o kterém rozhodují soudy. V prvních dvou instancích rozhodly ve prospěch Židů, kteří se prokázali vlastnickým právem, zatímco Arabové v dotyčných nemovitostech pobývají neoprávněně. Nyní se očekává konečný verdikt Nejvyššího soudu.

Čili: právní spor o vlastnictví mezi soukromými subjekty byl Araby zpolitizován, přičemž součástí této politizace je mediální prezentace tvrdící to, co Vít Hassan uvedl ve svém perexu.

Ad 2: Útok izraelské armády na mešitu Al Aksa.

Opět deformovaná skutečnost. Pomiňme fakt, že na Chrámové hoře (kde Al Aksa stojí) se spíše než armáda stará o bezpečnost a pořádek izraelská policie včetně policie pohraniční. Pro přesnost tedy použijme výraz bezpečnostní síly Izraele. Nyní to podstatné: Hassanova formulace opět vyvolává dojem, že Izraelci bezdůvodně a svévolně zaútočili na zmíněnou mešitu. Nikoli.

Izraelské bezpečnostní síly dělaly v minulých dnech to, co každá policie každého suverénního a fungujícího státu všude na světě: připravily se na masovou přítomnost muslimských věřících na Chrámové hoře v souvislosti se závěrem ramadánu a na něj navazujícími svátečními dny. Muslimů se tam sešlo cca 70 tisíc, později až 100 tisíc. Útočit nezačala policie, ale militantní arabská mládež (i když nejen ta), která se předem vyzbrojila kameny, petardami, zápalnými lahvemi a jinými předměty – a po modlitbách spustila nepokoje. Na ty samozřejmě policie zareagovala, neboť je to její práce. Nebýt těchto násilných nepokojů, nebylo by ani zásahu bezpečnostních sil na Chrámové hoře. (Ostatně bezpečnostní síly zasahovaly jinde ve Starém městě i vůči militantním Židům z organizace Lehava.)

Ad 3: Stupňující se bombardování civilních cílů v Pásmu Gazy.

Zase falešný obraz skutečnosti. Izraelské vzdušné údery – obranná reakce na raketovou agresi teroristů (2300 raket do sobotního poledne není snad agrese?) - nejsou primárně zaměřeny na civilní cíle, jak by mohl neinformovaný čtenář z Hassanova perexu dovodit, nýbrž na cíle teroristů, ať už jde o Hamas nebo PIJ – Palestinský islámský džihád. Skutečnost, že mnohá zařízení nepřítele se nachází v civilních objektech je další ze zločinů teroristů a oni tedy mají odpovědnost za případné civilní oběti. Současně nepopírám, že v Pásmu Gazy k civilním obětem dochází, nicméně není to záměr Izraele, ale daň za válku. Ano, Izrael je ve válce s terorismem a je to on, nikoli nepřítel, kdo se všemožně snaží oběti mezi civilním obyvatelstvem minimalizovat. Princip je přitom jasný: bez raketového ostřelování Izraele nebudou civilní oběti v Pásmu Gazy.

Shrnutí: Fotoreportáž Víta Hasana je objektivní, perex nikoli.

•

DOPLNĚNO: POLEMIKA/16. 5. 2021

Pan Vít Hasan napsal v diskusi pod tímto článkem toto vyjádření:

Zdůrazňuji, že zmíněná informace je podtitul protestu uvedený organizátorem akce v tiskové zprávě médiím. V celém znění zní takto:

"Protestní shromáždění proti vyhánění Palestinců z jejich domovů v Jeruzalémě, útoku izraelské armády na mešitu Al-Aksa a proti stupňujícímu se izraelskému bombardování civilních cílů v blokádou sevřeném Pásmu Gazy."

Podtitul akce slouží stejně jako název akce k základní informaci veřejnosti proti čemu byl daný protest namířen a stejně jako název akce ho neurčuje novinář, nýbrž organizátor akce.

Uvedu příklad: Je to podobné jako kdyby organizátoři demonstrace z hnutí Milion Chvilek v tiskové zprávě určené médiím uvedli, že budou pořádat demonstraci namířenou proti prezidentu Zemanovi, protože ho po jeho nedávném vyjádření považují za vlastizrádce a proti premiéru Babišovi, jelikož ho považují za bývalého agenta STB, který je navíc ve střetu zájmů - já tuto oficiální informaci proti čemu demonstrace byla následně uvedl v perexu své fotoreportáže z akce a někdo mě obvinil, že je to mnou vydedukovaná falešná formulace.

Očekávám, že jste natolik slušný a poté, co jste mě obvinil z řady dezinformací vše uvedete na pravou míru.

Reakce autora tohoto článku:

Pan Vít Hassan jako novinář jistě dobře ví, že „ďábel je ukryt v detailu“. V perexu své fotoreportáže výslovně neuvedl onu nezbytnou formulaci „podle vyjádření organizátorů“ (je účel demonstrace takový či makový), čímž vytvořil dojem, že on sám (nikoli organizátoři) je přesvědčen o tom, že protest je namířen proti tomu, co jsem ve svém článku rozporoval. Tato jeho formální žurnalistická chyba vyvolala moji reakci. (Ostatně ledacos o postoji autora fotoreportáže naznačuje použitý nadpis, ale o ten v mém článku nešlo.)

Zde je perex fotoreportáže Víta Hassana ze dne 15. 5. 2021: