Jak jsem se stal spoluviníkem

Věřili byste tomu, zejména vy, kdo znáte mé názory na Mariánský sloup „2.0“, že právě díky lidem, jako jsem já, byl 4. června vztyčen? Tedy přesněji jeho „Váňova varianta“.

Dozvěděl jsem se tu novinu v pondělí 22. června.

Napsal jsem na téma Mariánský sloup (dále jen MS) od 5. června na svém blogu na iDNES devět článků. Někteří mé argumenty přijali, mnozí argumentovali proti, jiní označili mé počínání za směšné až trapné (to byly reakce na množství příspěvků) – jak už to ke svobodné debatě patří.

Jednadvacátého června jsme se dozvěděli, že kdosi na podstavci MS cosi zapálil a nakrátko se objevil oheň a kouř. Nevěděl jsem v tu chvíli kdo to byl a proč to udělal. S touto akcí, navzdory všem svým veřejně publikovaným názorům, jsem se neztotožnil a tento svůj postoj jsem vyjádřil onoho 21. června v článku „Oheň u Mariánského sloupu“.

O den později, v pondělí 22. června, uvedl pan Tomáš Jadlovský v diskusi pod tímto článkem velice užitečný odkaz, za který mu tímto děkuji. Dozvěděl jsem se kdo za založením ohně stojí a proč. Jelikož ten člověk na veřejně dostupné internetové stránce zveřejnil i kopii protokolu z výslechu týkajícího se oné události u MS,  mohu být i já konkrétní. Je to ing. Jiří Fiala, spoluzakladatel webu k213.cz, informace pocházejí z jeho článku Čas činů (21/6/2020).

Pan ing. Jiří Fiala policii sdělil důvod, proč to celé udělal:

• Pomník symbolizuje vítězství Habsburků nad Českou reformací a symbol Panny Marie zde byl pouze zneužit. Magistrát ani tvůrce pomníku nereagují žádným způsobem na vznesené protiargumenty a média ohledně vztyčení pomníku šíří zjevně nepravdivou verzi o údajném pomníku vítězství Pražanů nad švédskými vojsky, a to i přesto, že na nepravdivost těchto údajů byla opakovaně upozorněna.

Tomuto postoji rozumím a do jisté míry s ním souhlasím. Diskutovat by se dalo o některých použitých formulacích, ale v principu jsme takříkajíc na jedné lodi. S čím ovšem nesouhlasím – a znovu to opakuji – je použitá násilná forma boje proti MS. Proč, to jsem vysvětlil ve svém článku „Oheň u Mariánského sloupu“, zde jen jeden úryvek:

• Jakékoli násilí, vandalismus včetně nesmyslného zapalování, sprejování (což nás ještě také nejspíš čeká) či cokoli podobného není správná cesta. Náš boj proti sloupu je primárně v rovině ideové, duchovní. Nezabránili jsme jeho vztyčení, prohráli jsme. Vztyčení sloupu, jakkoli šlo o kontroverzní akt, se stalo stejnou součástí historie jako jeho prvorepubliková likvidace, jakkoli šlo o kontroverzní akt.

Obávám se, že v této době – a současné bourání soch v USA a jinde na Západě vytváří náhodnou doprovodnou kulisu k našemu tématu – je podobné konání, jaké předvedl ing. Jiří Fiala, cestou do pekel. Nemám ovšem na mysli přesun sochy Koněva (podobně byl svého času v Karlových Varech přesunut Gagarin z centra lázní na periferii – letiště), ale nebezpečí, že příště někdo, kdo považuje Jana Husa stále za kacíře, udělá něco podobného (jako p. ing. Fiala) pár metrů od MS. Anebo někdo jiný znehodnotí pamětní desku popravených 27 představitelů České konfederace, protože to vlastně byli – z pohledu sympatizantů MS a vítězných Habsburků - „vlastizrádci“ a viníci vzniku krvavé 30leté války. Ti, kdo vnímají negativně husitství by se zase mohli cítit být oprávnění poškodit jezdeckou sochu Jana Žižky na Vítkově. Takto bychom mohli pokračovat až do vymýcení nemalého počtu soch v celé naší vlasti.

Tak jako nesouhlasím – a upřímně: jsem z toho v šoku – s téměř hromadným bouráním soch v USA, Spojeném království a jinde (a ovšemže jsem také v šoku z instalace sochy Lenina ve Spolkové republice), nemohu souhlasit ani s poškozováním MS, sochy Hana Husa, Jana Žižky a jiných historických osobností. (Opakuji: odstranění soch z více či méně exponovaných míst, jako např. Koněva a Švermy v Praze, všech Leninů po republice atp. zařazuji do stejné kategorie jako odstranění Stalinova monumentu na Letné.)

Když jsem se seznamoval s příběhem ing. Fialy na webu k231.cz, dozvěděl jsem se pozoruhodnou věc. Pan ing. Fiala poté, co se seznámil s mým stanoviskem k jeho radikálnímu činu, dospěl k názoru, že díky takovým lidem, jako jsem já, na Staroměstském náměstí MS stojí. Viz screenshot:

To jsem vážně netušil. Odmítám-li vandalismus, „jakobínský radikalismus“, nesouhlasím-li s tím, že vedle hlasu pozvedáme proti protivníkovi i „zbraň“, nechci-li překročit Rubikon a přejít z ideového boje k násilné formě protestu, jsem vlastně spoluviníkem toho, co z principu kritizuji. Pozoruhodná logika.

Přemýšlím o tom, co jsem měl vlastně udělat. Nechat se přikovat na místo vztyčení sloupu? Objednat si tank a nechat sloup pobořit? Unést sochaře Váňu? Jít jako sebevražedný atentátník na pražské zastupitelstvo?

Ve svém článku „Oheň u Mariánského sloupu“ jsem psal o kompromisu („Několikajazyčná dobře viditelná informační cedule obsahující pohled obou stran na tehdejší události. Jako nedílná součást celé kompozice“). Pan ing. Fiala ovšem naznačil, že kompromisu nevěří. Možná má pravdu. Rozhodně by ale stálo za to se o takový kompromis alespoň pokusit. Je to smysluplnější než u MS rozdělávat oheň.