Je to snadné. Stačí zaujmout opačné stanovisko, než jaké drží naši komunisté. Ti hovoří o jasné provokaci Ukrajiny. Tedy: Já zastávám názor, že šlo o jasnou provokaci Ruska.
Výše uvedené je do jisté míry nadsázka, nicméně podstata zůstává. Kreml vytvořil v citlivém místě „realitu“ - a pak už byla jen otázka času, kdy k incidentu dojde. Mluvilo se o tom už od jara.
Každý takový průliv jako Kerčský - namátkou Hormúzský (vstup do Perského zálivu), Bab al Mandab (vstup do Rudého moře) nebo Tiranská úžina (vstup do Akabského zálivu) – je za „nepříznivé konstelace“ potenciálním zdrojem konfliktu. Provokace egyptského prezidenta Násira v roce 1967 – zablokování Tiranské úžiny pro izraelská plavidla – vedla k třetí arabsko-izraelské válce, s jejímiž některými následky se potýkáme dodnes.
To, co se stalo v neděli 25/11 je důkazem neoimperiální politiky postsovětského Ruska a arogantního chovaní současného vedení Kremlu.
Je lhostejné, komu patřil nebo nepatřil Krym v minulosti: civilizované politické vztahy mezi státy v současné Evropě jsou založeny na respektu ke stávajícím hranicím. V Budapešťském memorandu (Ukrajina se vzdá jaderných zbraní výměnou za bezpečnostní garance) z prosince 1994 se Rusko k tomuto principu přihlásilo. V článku 1 se v anglickém textu píše:
- The United States of America, the Russian Federation, and the United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland, reaffirm their commitment to Ukraine, in accordance with the principles of the CSCE Final Act, to respect the Independence and Sovereignty and the existing borders of Ukraine.
Čili: Ruská federace (spolu s USA a Spojeným královstvím) se zavázala, že bude respektovat nezávislost, suverenitu a existující hranice Ukrajiny. Ano –existující hranice Ukrajiny. Připomeňme, že v roce podpisu (1994) byl součástí Ukrajiny také Krym.
Ano, dříve byl ruský. Východní Prusko bylo také ve své době německé. Podkarpatská Rus československá. Ta je dnes součástí Ukrajiny, stejně jako Královec – Kaliningrad s částí východního Pruska patří Ruské federaci. Všichni to respektují. Také po pádu železné opony se měnily hranice evropských států a velké celky se rozpadly na menší (SSSR, ČSFR, Jugoslávie), sjednocení Německa je výjimkou.
Ovšem jediným evropským státem, který měl a má územní choutky, bylo a je Rusko. Nespokojilo se svými hranicemi, tak jak byly vytvořeny po rozpadu Sovětského svazu; neoimperiální Rusko chtělo víc. Krym je obětí této politiky – a je úplně jedno, jakým trikem a pomocí jakých lží ho Putin získal. Všechny ty argumenty o fašistech v Kyjevě, o útlaku Rusů na Krymu, vše kolem referenda mělo jeden jediný cíl: byla to záminka, jak „odůvodnit“ připojení Krymu k současné kremelské říši. (Odbočka: V Lotyšsku žije podle letošní statistiky 26 procent Rusů. Můžeme si být jisti, že kdyby tato země nebyla v NATO, ruský medvěd by se ji pokusil za použití série provokací a řečmi o obraně ruské menšiny politicky znásilnit.)
Začalo to anexí Krymu, pak stavbou Kerčského mostu, který udělal z tamního průlivu druhou Tiranskou úžinu – a posléze využitím „násirovské provokace“ vytvořil Kreml napětí, které by v časech minulých snadno sklouzlo do přímé války. Po pravdě: válčit s ruským medvědem se dnes nikomu nechce a přesně toho Putin zneužívá. Brežněv si také musel být jist, že přepadenému Československu v roce 1968 nepůjde Západ na pomoc; kdyby tu jistotu neměl, musel by si invazi dvakrát rozmyslet. Jak patrno, Kreml sovětský nebo ruský - ??? ?????´, je to jedno.
Co se tedy 25. listopadu vlastně stalo? Ukrajinské vojenské lodě měly v plánu projet z jedné části země (z černomořské Oděsy) do jiné (Mariupolu na břehu Azovského moře). Proplutí zabránila tamní, uměle a účelově vytvořená „Tiranská úžina“ (pilíře Kerčského mostu) - Rusové, stejně jako Násir v sedmašedeátém, navodili situaci, která nutně vedla ke konfliktu. Kreml nejenže neumožnil ukrajinským lodím svobodně proplut, ale napadl je, zajal všechna tři plavidla a jejich námořníky a co je vrchol nehoráznosti, umístil některé z nich do vazby na okupovaném Krymu.
Server iRozhlas takto srozumitelně popsal tento incident (26/11/2018):
- Tři lodě ukrajinského námořnictva se vracely z Oděsy v Černém moři přes Kerčský průliv do Mariupolu v Azovském moři. Ruské pohraniční síly ale nedovolily lodím projet pod novým mostem, který spojuje Rusko a anektovaný poloostrov Krym. Při incidentu narazil ruský kutr do ukrajinského remorkéru, což potvrzuje i zveřejněné video. Spekuluje se, zda šlo o úmyslný střet, nebo ne. --- Poté se ukrajinské lodě otočily a chtěly odplout, v čemž jim ale ruské speciální síly zabránily a došlo i ke střelbě. Rusové posléze lodě zadrželi a nyní je mají v přístavu v Kerči. Ruské námořnictvo uzavřelo průjezd pod Krymským mostem v neděli odpoledne a pro civilní námořní dopravu jej otevřelo až v pondělí dopoledne.
Není-li toto akt agrese, pak tedy co?
