Inspirováno blogem aneb K Zemanovu masakru-nemasakru

•  Je adekvátní použít k popisu toho, co se stalo 17/11/2014 na pražské Národní třídě výraz masakr? Nebýt toho, že prezident toto slovo ve vztahu k oněm událostem zpochybnil, vášnivá diskuse na toto téma by se zřejmě nerozvinula.

Prezident-provokatér svým vyjádřením na Žofíně opět rozdělil veřejnost. Jedním z těch, kdo se postavili na jeho stranu je bloger iDNES Jiří Smutný. V článku „Masakr na Národní anebo lekce češtiny“ (publikován 20/11) napsal:

„Okamžitě poté, co toto (že nešlo o masakr – pozn. L. S.) prezident pronesl, začalo se topit pod mediálními kotly opovržení a nenávisti. Jak si vůbec může dovolit něco takového vyslovit?!“

Jistěže může. Má na to právo a má konec konců pravdu. Vždyť „masakr se odehrál za Bartolomějské noci, v Katyni, Srebrenici nebo Vukovaru,“ jak vysvětluje Jiří Smutný, „ale rozhodně ne na Národní třídě,“ abych citoval celou autorovu větu. Takto viděno, na Národní se o autentický masakr nejednalo, neboť všeobecně se má za to, že tento výraz znamená hromadné vraždění. Jedním dechem ale musíme dodat, že tohoto pojmu jsme běžně používali vzápětí po oné události jako svého druhu hyperbolu, nadsázku. Takovýto druh zveličení má svůj smysl – jde o to akcentovat závažnost této události. Nebyla to první, ani poslední nadsázka ve veřejném prostoru.

Ostatně k tomuto způsobu vyjadřování se uchyluje i Miloš Zeman. Jak jinak vnímat jeho sdělení, že 17. 11. 1989 se „Státní bezpečnost zachovala humanisticky, protože u Národního divadla nechala jakýsi, téměř by se chtělo říci řitní otvor.“ Nejsou snad výrazy o humanismu StB a řitním otvoru také nadsázkou?

Pan Jiří svůj článek uzavírá větami: „Takže měl prezident Zeman pravdu a pěkně své politické oponenty vypekl. A potrefené husy v redakcích pražských zpravodajských serverů, časopisů, rádií, televizí a novin kejhaly zbytečně.“

Nevím, jak výše jmenovaná média, ale bezpochyby zbytečně kejhá právě pan Jiří, neboť v zásadní věci se fatálně mýlí. Totiž ve větě:

„Toto slovo (masakr – pozn. L. S.) se začalo používat také zcela účelově až asi deset let poté, prostě proto, že se to komusi v rámci jeho současné politické kariéry hodilo do krámu.“

Pěkně napsáno, ale pravda to není. Mezi prvními, kdo výraz masakr použil, byl shodou okolností Miloš Zeman. Nebylo to „deset let poté“, ale v prosinci 1989. Důkaz přináší následující trojí vyobrazení.

•

Zbývá jediná otázka: Co vy na to, pane Jiří (& spol.)?