Hradní logika aneb Pohádka o Senátu

Přišli si ji poslechnout prezidentovi příznivci ve Slezských Pavlovicích. Je velice krátká: "Jednou se naši senátoři vydali do Austrálie, a když tam dorazili, tak zjistili, že tam Senát neexistuje," pravil Miloš Zeman.

Cha, cha, cha – a teď tu o článku vlevo dole …

Až příliš vzdálen stínu hradní standarty s posvátným nápisem Pravda vítězí, prezident, který rád ohromuje zejména údernými bonmoty, opět neříkal pravdu. Tedy lhal.

Dopustíme-li se v jedné větě fatální chyby, je to vždy faux pas jako hrom. Namátkou: Hlavním městem Kanady je Toronto. Nikoli – je jím Ottawa. Co s tím? Pokorně se omluvit  a příště si dát pozor. Lépe se připravit.

V březnu se ztrapnila ministryně obrany Šlechtová, když na svůj Instagram napsala (z nějakého důvodu anglicky):

• I visited Bachmac in Ukraine for our common memorial of Czechoslovak soldiers defending the village against Hitler. (Navštívila jsem Bachmač na Ukrajině, abychom si společně připomněli československé vojáky bránící vesnici proti Hitlerovi.)

Kdyby v tomto duchu odpovídal žák základní školy při zkoušení z dějepisu, nedostal by dobrou známku. Jednoduše proto, že k bitvě u Bachmače mezi československými legiem a německými silami došlo v březnu 1918 – tedy v rámci první, nikoli druhé světové války.

Podobně v případě australského zákonodárného sboru. Kdyby student gymnázia v zeměpisném testu napsal, že Austrálie nemá Senát, se zlou by se potázal.

Stejné chyby se dopustil prezident Zeman ve svém bonmotu. Ten proto ztratil jakýkoli smysl, protože byl založen na lži. Lidově řečeno byl „o ničem“.

To se samozřejmě může stát, všichni jsme jen lidé, a to lidé chybující. Bez výjimky. (I když naši nadřízení působí dojmem, že věří opaku.) Dopustíme-li se k vlastní smůle chyby, a to chyby zásadní, nezbývá nic jiného než se omluvit a uvést vše na pravou míru.

V tomto případě by to bylo pro prezidenta o to snazší, že když se naši senátoři vydali v roce 2010 do Austrálie (která Senát má), spojili cestu i s návštěvou Nového Zélandu (který má jednokomorový parlament, tedy Senát nemá). Pak mohl Miloš Zeman (případně jeho mluvčí Ovčáček) říci: Promiňte, spletl jsem se, měl jsem na mysli výlet senátorů v roce 2010 na Nový Zéland. Tím by si poněkud zachránil tvář – a my (občané) bychom mu mohli doporučit, aby se příště lépe připravil. (Vlastně se dopustil stejné chyby jako v kauze Peroutka, přesněji v tvrzení o autorství věty o zpívání s anděly a vytí s vlky, kterou nenapsal Peroutka, ale Jan Stránský.)

Jaká ale byla reakce Hradu?

Do doby uzávěrky tohoto článku jsme měli k dispozici vyjádření Jiřího Ovčáčka pro server Aktuálně.cz. Tiskový mluvčí:

• Bonmoty si nežádají upřesnění. Bonmoty ilustrují sdělený názor. V tomto případě názor o zbytečnosti Senátu.

Pravdu má, bonmoty si upřesnění nežádají. Bylo by to stejně trapné jako chtít napravit zpackaný vtip. Dokonce lze souhlasit i s myšlenkou, že bonmoty ilustrují sdělený názor. Je ale přípustné ilustrovat sdělený názor za pomoci prokazatelné lži? Zejména, je-li ilustrujícím hlava státu? O to tady přece jde!

Byli jsme toho svědky v případu Peroutka i v několika dalších Zemanových slovních excesech - a je tomu tak i v tomto případě. Místo omluvy sveřepé lpění na nesmyslu zamaskované hloupými výmluvami.

Inu, další ukázka hradní logiky.

•

... část úvodní internetové stránky australského Senátu. Jak ukazuje modrá šipka, čítá 76 zákonodárců. Tedy existuje. Prezident chtěl udělat pitomce ze senátorů, ale udělal ho spíš ...