Dva výroky, které posunuly svět

Morálně k horšímu. Jeden pronesl šéf OSN Guterres, druhý turecký prezident Erdogan. Oba ilustrují, jak zvrácené uvažování mohou někteří světoví lídři mít.

V Izraeli nebyla ještě identifikována všechna těla obětí horšího než zvířeckého řádění teroristů vyslaných na jeho území vládci Pásma Gazy, hnutím Hamas, a generální tajemník OSN, bývalý portugalský socialista António Guterres, si dovolí říci „the attacks by Hamas did not happen in a vacuum”, útoky Hamasu se neudály ve vzduchoprázdnu. Je lhostejné, co k tomu pak dodal nebo nedodal, jak svůj skandální výrok dovysvětlil či nedovysvětlil. Jednou byl v této podobě vyřčen a nelze ho vrátit zpět.

U vědomí toho, jaké hrůzy běsnící vražedná komanda v Izraeli 7. října spáchala, není nepochopitelná výzva izraelského zástupce v OSN Gilada Erdana, aby Guterres okamžitě odstoupil. To se samozřejmě nestane, ale této skvrny na svém morálním profilu se nezbaví do konce života.

Proč je jeho výrok nepřijatelný, skandální, nehorázný, tragický? Protože svým způsobem ospravedlňuje brutální zvěrstva, k nimž onoho osudného dne v Izraeli došlo. Je v souladu s uvažováním obrovské části muslimského světa: Hamas si sice počínal v Izraeli nepěkně, ale důvody k tomu bezpochyby měl.

Aby tomu bylo lépe rozuměno. Je to podobné, jako kdyby po válce (1945) někdo tvrdil, že holocaust také nevznikl ve vzduchoprázdnu, čímž by naznačil, že Hitler měl ke své svému genocidnímu chování vlastně důvod. Protože Židé…

Guterresovo vyjádření se rovná plivnutí do tváře všem obětem teroristického vraždění. Těžko v této souvislosti o OSN neříci: Jaký pán, takový krám.

Druhé nehoráznosti se dopustil turecký prezident Erdogan, který stojí nejen v čele státu, ale i strany AK Parti. O ní panuje přesvědčení, že vznikla z islamistického podhoubí. Pokud to není pravda, pak je jisté, že Erdogan špatně skrývá svůj příklon k islamistickým, potažmo teroristickým formacím. Jmenovitě k palestinskému hnutí Hamas, které vzniklo jako odnož egyptského Muslimského bratrstva. To se také těšilo Erdoganově podpoře, když bylo u moci, což platí i o vztahu Erdogana k tehdejšímu egyptskému islamistickému prezidentovi Mursímu, který byl zvolen jako kandidát strany Svoboda a spravedlnost založené Muslimským bratrstvem. Po Druhé egyptské revoluci 2013, když byl Mursí svržen a islamisté odstaveni od moci, se Erdogan postavil proti novému režimu a pozdějšímu prezidentovi Sisimu.

Toto je nutné uvést v souvislosti s tím, co Erdogan prohlásil 25. října na setkání s členy parlamentní frakce své strany AK Parti. Podle agentury Reuters: „Hamas is not a terrorist organisation, it is a liberation group, 'mujahideen' waging a battle to protect its lands and people.“ Hamas není teroristická organizace, je to osvobozenecká skupina, ´mudžahedíni´vedoucí boj za ochranu své země a lidu.

Také v tomto případě je nutné si dobře zapamatovat, co Erdogan prohlásil a kdy: necelé tři týdny poté, co zabijáci Hamasu zmasakrovali v Izraeli přes 1400 osob, v drtivé většině civilistů. Tím se jednoznačně postavil na stranu té nejbrutálnější formy teroru – a ukázal svou falešnou, proradnou tvář. Je to on, kdo si v případě protitureckých atentátů kurdských teroristů zcela samozřejmě nárokuje plné právo na odvetu i na území za tureckými hranicemi (Sýrie, Irák); současně ale, když jde o teror protiizraelský, provedený s mnohem hrůznější zvířeckou surovostí, postaví se na stranu těchto bestií.

I to je jeden z obrazů dnešního světa, stále méně a méně normálního.