Další archeologický důkaz pravdivosti biblického záznamu

Edom (také Idumea) je název území a starověkého království, které se rozkládalo jižně od Mrtvého moře (obr. 1), na území dnešního Izraele a Jordánska. Zmiňováno je v Bibli – a nejnovější výzkumy ukázaly, že nejde o výmysl.

Archeologie opět dokázala pravdivost biblického záznamu. Navíc přispěla k vysvětlení jednoho verše z 36. kapitoly knihy Genesis. V jejím 31. verši se píše:

• Tito pak byli králové, kteříž kralovali v zemi Idumejské, prvé než kraloval král nad syny Izraelskými (následuje jejich výčet).

Tím je řečeno, že v Edomu měli krále dříve, než byla založena starověká izraelská monarchie (první král Saul).

Důkazem pro závěry týkající se Edomu a jeho království je mezinárodní výzkum měděných dolů v jižním Izraeli a sousedním Jordánsku a charakteru těžební činnosti v nich, jež trvala půl tisíciletí. Vědci říkají, že v období od 13. do 10. století před n. l. existoval jen pozvolný vývoj při dobývání mědi, zatímco v druhé polovině 10. stol. nastal náhlý boom. Ten přičítají – v souladu se záznamy nalezenými ve starověkém Egyptě – s výpadem egyptského faraona Sesáka proti Judskému království a jeho hlavnímu městu Jeruzalému za panování prvního vládce jižní monarchie (Judského království), kterým byl Roboám, syn Šalomouna, posledního krále sjednocené monarchie.

Také o Sesákově vojenském tažení se píše v Bibli – v I. knize Královské, kapitole čtrnácté:

• I stalo se léta pátého království Roboámova, že vytáhl Sesák král Egyptský proti Jeruzalému, a pobral poklady domu Hospodinova a poklady domu královského, všecko to pobral. Vzal takéž všecky pavézy zlaté, kterýchž byl nadělal Šalomoun, místo kterýchž nadělal král Roboám pavéz  měděných …

Archeologové při výzkumu oblastí na jihu Izraele a v Jordánsku, v oblasti o rozloze kolem 2000 km čtverečních, zaznamenali značný technologický pokrok právě v době, kdy do regionu vstoupili Egypťané (10. stol. př. n. l.). Mají za to, že Egypťané nepřišli dobývat a ničit (o čemž svědčí i to, jak se chovali v Jeruzalémě – soukromý názor LS), ale spíše využít měděné doly ve svůj prospěch na základě obchodních smluv. A za tím účelem mohli Edomitům pomoci „zmodernizovat“ těžbu.

Na základě výskytu názvů pocházejících z jihoizraelského regionu Negev v egyptském chrámovém komplexu v Karnaku, jež jsou součástí popisu Sesákovy operace ve Svaté zemi, se soudí, že jedním z cílů jeho kampaně bylo Vádí al Araba na dnešní izraelské-jordánské hranici a tamní měděné doly. Tuto hypotézu posílil nedávný nález v jordánské lokalitě Faynan: je jím  vzácný scarabeus nesoucí trůnní jméno Šešonk I. (v biblické češtině Sesák).

Podrobnosti v angličtině o výzkumech starověkých měděných dolů v Izraeli a Jordánsku přinesl vědecký web PLOS ONE. Odkaz je  ZDE.

•

MAPA

Edom (Idumea) nacházející se jižně od Mrtvého moře. (Zdroj: Web Livius.org)