Letos se 28. září sešly dva svátky. Den české státnosti a židovský Den smíření. Nemá smysl si namlouvat něco jiného: nebýt knížete Václava, žádný den české státnosti bychom neslavili.
Jaký ale máme vnitřní vztah k tomuto svátku i knížeti samotnému? A jaký máme vlastně vnitřní vztah k 5. červenci? Nebo k 6. červenci?
Má otázka ohledně 28. září vychází z pocitu, že nemalé části Čechů obsah tohoto státního svátku mnoho neříká. Nerozumí mu, nedokáží se s ním identifikovat. Totéž platí o dávném knížeti.
Proč tomu tak je? Čí je to chyba? Řečeno soudobým slovníkem, v čem je problém? Víme to vůbec? A jsou na tom Cyril s Metodějem lépe?
Na jedné straně řada otázek kolem 28. září, na druhé straně shodou gregoriánkého a židovského kalendáře Den smíření. Není nakonec tento svátek srozumitelnější? K pojmu smíření máme v běžném životě velice blízko, chápeme jeho smysl.
Můžeme se ptát, s kým bychom se měli smířit (kdyby se nás nejposvátnější den židovského náboženství týkal). S každým? S tím, kdo o smíření upřímně stojí a má zájem o to, aby naše vzájemné vztahy smíření kvalitativně proměnilo? Jedině takové smíření má smysl.
Zkusme se zamyslet, zda máme ve svém životě někoho, s kým bychom se rádi smířili. Někdy je to opravdu komplikované, protože jsou vztahy, o jejichž nápravu prostě nestojíme (rozvedené ženy s bývalým manželem a také obráceně, smíření s lidmi, kteří nás soustavně urážejí a ponižují, kdo nám ublížil, pohrdá námi a nehodlá to řešit). Jsou ale i opačné případy: kdy moc stojíme o to poměr s někým narovnat, odpustit si, podat ruku, nalít číši na nový začátek.
Právě k tomu slouží Židům to, co my – lidé jiné víry – nemáme a co ani ti, kdo věří, že Bůh neexistuje, nemají. Den smíření. Může být ale inspirací. Nebo alespoň důvodem k zamyšlení nad vlastním životem.
Den smíření má ale také vyšší, nejen mezilidskou dimenzi. Dimenzi vertikální. Apoštol Pavel ve svém druhém dopise křesťanům prvotní církve ve sboru v řeckém Korintu poslal naléhavou výzvu:
- SMIŘTE SE S BOHEM! (II. Kor. 5:20)
Ta výzva je univerzální, tak jako může být univerzální poselství Dne smíření, pokud se jím necháme inspirovat, i když nepatříme k židovskému náboženskému společenství. Obojí smíření osvobozuje – horizontální i vertikální. Tak jako osvobozuje poznání Pravdy.
