Sudety

tak se dnes označuje české pohraničí ve kterém žili dříve převážně Němci. Existuje více výkladu ke vzniku tohoto pojmenování. Zabývá se tím historická geografie ( http://cs.wikipedia.org/wiki/Sudety ) a v podstatě se tento pojem vžil teprve začátkem minulého století a to nejen pro tuto oblasť, ale také pro německé obyvatele v těchto krajích.

Pod tímto názvem vznikla politická strana, sudetoněmecka (SdP) která však zdaleka nezastupovala všechny Němce v ČR. Sutedy, sudetští Němci jsou podle mého názoru pojmy spíše politické, než geogragické a etnické. Potvrdily to také výsledky k parlamentním volbám v roce 1935 a komunální volby v roce 1938, ve kterých dosáhla SdP již 90 procent hlasů, již probíhaly v cela jiných společenských konstelacích a politické situaci, do kterých zde nehodlám vstupovat. Toto platí samozřejně také pro Němce v dnešním Německu dnes, 61 let po vyhnání, či tzv. „organizovaném odsunu". Mnoho starších se považuje za Starorakušáky a někteří jsou hrdí že byli obyvatelé z Böhmen (zemí království Bohemia). Tím že dříve v německé a latinské literatůře toto slovo použivalo a spojovalo tak Čechy, Němce a židovskou populaci v království. Jungmannovi však nezbývalo nic jiného než přeložit slovo Böhmen jako Čechy. Po vzniku protektoratu Böhmen und Mähren (Protektorat Čechy a Morava) tento název ovšem dostal více než nepříjemnou příchuť, které se do dnes nezbavil. Což je více než pochopitelné.

A tak vzniklo podivné slovíčkaření, někdy oprávněné, ovšem někdy naprosto směšné. Tak jak dříve Němci všechno co mělo slovanské názvy poněmčili, počínaje u vlastních jmen (například Nožička - Noschitchka) , tak se tomu stalo v první republice a za totality zase obráceně (Salzmann - Slánský atd) Přestože v německém tisku ze používají vždy české názvy z německými v uvozovkách, tak se v České republice stále používají české názvy i pro německá města a to nejenom v tisku ale i v informačních brožurkách a dokonce při prohlídce Karlštejna. Toto není však pouze jen nevkusné a šovinistické, ale trapné, směné a nedůstojné. Tak jako dříve zamozvaní badatelé sudetoněmeckých dějin vytvářeli baje o osídlování pohraničí, někteří dokonce prohlašovali že jediné české město Tábor, tak se snažili hlavně komunisti a nationalisti všechno co by mohlo jen zavánět němčinou zamlčovat a vymazat z dějin českých zemí. Toto se skutečně do určité části podařilo.

Velkým nedostatkem a chybou je že sudeští Němci nejsou schopní reflektovat na svůj vývoj v 30 letech a během světové války a májí zkreslené dějinné představy. Toto je ovšem také pochopitelné, nebo´t tato generace výrůstala v nationalně socialistické totalitě a školství. Podobné je to ovšem také v určité české části společnosti. I když v jiném podobě.

Samozřejně by se dalo na tomto a podobných tématech diskutovat dlouho a je o tom již hodně napsáno. Já osobně bych však chtěl rozvíjeti diskuzi ne v tomto skoro již syntaxním výkladu vývoje a dějin česko -němckých (příčina - důsledek) , také ne budˇ a nebo, ale spíše ve smyslu, takto i taktéž (Sowohl als auch) či hledat nové odpovědi na otázky, které vznikají z toho co se nesmělo stát.