Volají politici všech vládnoucích stran. Usilují o to, jak ti na té "správné" straně, tak i ti na té "špatné". Jedni i druzí v tomto směru více či méně konají. Máme sice demokracii, svobodu projevu, ale „vocaď pocaď".
Většinou se zaštiťují zájmy obyvatelstva, a tak zde opět máme nouzový stav, který se prý občanů nedotkne. V době pandemie i nyní s tím souhlasím, ale co když politici přitvrdí a výhody tohoto stavu si ponechají, neboť se jim lépe vládne?
Když slyším, že organizace CZ.NIC zablokovala některé weby, nevím, co si o tom mám myslet.
CZ.NIC chrání důvěrnost aktiv proti neautorizovanému vyzrazení. Sdružení implementuje bezpečnostní politiku informací konzistentně, plánovitě a ekonomicky efektivně.
Není to náhodou cenzura? Cenzura to není, je to prý bezpečnostní politika. Ve svobodném světě jsou některé informace, ať už pravdivé nebo nepravdivé, v našem zájmu zakázané a jejich šiřitelé jsou pronásledováni. Případy Snowden a Julian Assange jsou toho dokladem.
Problém je, že pro mnoho lidí je to, co je zakázané, atraktivní. Před rokem 1989 jsem poslouchal štvavé rozhlasové stanice, chodil na zakázané demonstrace, navštěvoval zakázané burzy s deskami, pídil se po zakázané literatuře, už jen kvůli tomu, že se to nesmělo. Na druhou stranu by se mělo vzít v úvahu i to, že je-li něco zakázané, neznamená to, že je to apriori pravdivé nebo dobré.
Kolik lidí hlásající alternativní pravdy o koronaviru si připadalo, že oni jsou in, a my ostatní jsme ovce? V dezinformacích musí existovat kus pravdy, jen je trochu pokroucená, jako rezultát je pak vydáváno zjednodušené a snadno pochopitelné východisko.
Vláda tvrdí, že dezinformátoři podkopávají její důvěru, jedním dechem pak dodává, že tím pádem též podkopávají důvěru v demokracii. Není to naopak? Neztrácí vláda důvěru právě tím, že alternativních názory zakazuje ?
V případě války na Ukrajině jasně vidíme tisíce uprchlíků. Navíc sami známe, jak vypadá ruské osvobozování. S jakou propagandou by mohly přijít zakázané weby, abychom jim uvěřili? Prostor by zřejmě měly v ostatních aspektech války, jakými jsou: situace na „frontě“, počet mrtvých, důvody agrese. Blokováním webů budou přesvědčení zastánci Putinovy agrese ve svých názorech spíš utvrzeni, než co jiného. Nejde tady o pravdu, ale o souboj propagand.
Jestli chce vláda bojovat s dezinformacemi, měla by vydávat pravdivé informace a ne mlžit, pak se může spolehnout na inteligenci svých občanů. Konspirační weby by pak měli menší prostor ke své činnosti. Zakazování může pomoct krátkodobě, ale v dlouhodobém časovém horizontu se takové řešení nemusí vyplatit.
