Abych přispěl k tomu, aby se z Česka stala křižovatka Evropy, a jen nekritizoval vládu, rád bych přispěl připravovaným nástinem kuchařky z brouků a červů, jež by získáním michelinské hvězdy měla povznést Česko na světovou úroveň.
V knize Osudy dobrého vojáka Švejka, vypráví hlavní postava knihy o řezníkovi, který dlouho tajil, že do svých velice chutných klobás přidává cvrčky, jelikož onu pasáž nemohu najít, domnívám se, že dopadl špatně. Ano, ve „Švejkovi“ je skutečně to, co není ani v Bibli.
Také známý Jiránkův vtip s Jírou z Maršova, který žere chrousty, by již nebyl vtipný. Dnes by byl Jíra z Maršova trendy. https://cz.pinterest.com/pin/125326802102027475/
Krize přeje tomu, že se cvrčků dělá sekaná a chrousti se chroustají sušení. Brouci a červi jsou potravou budoucnosti, ale jak je připravovat? Jistě, prodávají se brouci sušení: potemníci, larvičky, již zmínění cvrčci, mouční červi, které dříve hospodyňky vyhazovaly i s obsahem, mohou nyní být vhodnou přísadou do těsta, v roce 1921 přidala Evropská komise na seznam schválených jídel i sarančata, zde bych se zastavil.
Bylo to právě ohromné saranče, které přistálo uprostřed naší kuchyně, jež mě přimělo, abych se zamyslel. Co s ním? Zavolal jsem příteli na telefonu, který mě podnítil, abych si ho připravil k jídlu, slovo dalo slovo, což pak vedlo k tomu, že bychom pro takové příležitosti měli sepsat kuchařku. Naším cílem je tuto krmi přivést od sušených produktů či smažených červů ze stánků na festivalech, do restaurací I. cenové skupiny, potažmo získat michelinskou hvězdičku, jež naší zemi přivede mezi nejvyspělejší ekonomiky světa, přesně jak si ve svém projevu na konferenci reVize Česka maluje premiér Petr Fiala. Po poněkud obsáhlém úvodu přejděme k receptům.
První prajednoduchý recept, který vznikl ještě týž den po nalezení nešťastného brouka je saranče na divoko:
Saranče dovedným úchopem ulovíme (tzv. Rožníčkův hmat) otevřeme ústa, brouka strčíme do ústní dutiny, kterou rázně zavřeme a šedesáti (ne více, ne méně) skousnutími jej ústech rozemeleme na kaši smíšenou se slinami a polkneme. Na jednu porci doporučujeme 200 ks sarančat.
Trochu složitější jsou pak sarančata na přírodní způsob:
Připravují se stejně jako přírodní řízky s tím rozdílem, že sarančeti odstraníme nožičky a ostatní trčící části, skalpelem jej podélně rozkrojíme, jemně naklepeme a tak půl minuty smažíme po obou stranách na másle.
Nejtěžší ozkoušený recept jsou Nadívaná sarančata po Třebíčsku:
Sarančata jsou nadívaná mravenci, a protože právě na Třebíčsku žije v Čechách nejvíce mravenců, byl tento recept právě podle této oblasti nazván. Pokud znáte přípravu španělských ptáčků, jste doma. Jen do nádivky místo vejce, slaniny a buřtů použijeme mravence; do poloviny rozkrojené saranče potřeme hořčicí, vyplníme jej dle velikosti brouka mravenci a jednoduše zašijeme. Ze všech stran jej opečeme na cibulce a vývarem z potemníka podléváme. Vaříme 23 minut. Když je nadívané saranče již měkké, vyjmeme jej, připravíme omáčku a znovu ho vložíme zpět, aby se chutě spojily. Jako přílohu doporučujeme knedlík připravovaný v mouce s moučnými červy. Kvůli pohodlnější manipulaci při přípravě pokrmů radíme pořídit si profesionální mikroskop a solidní preparační soupravu.
Poznámka:
V Česku nejsou sarančata natolik rozšířená jako například v Indii, kde dokáží zničit celou úrodu. Indové by tak mohli pěstovat plodiny ne kvůli úrodě, ale kvůli sarančatům, hlad by jimi zahnali nejen lidé v Indii ale po celém světě. Co se týče mravenců, víte že, na jednoho člověka jich připadá dva milióny?
Lahodnou náhradou těstovin jmenovitě špaget jsou žížaly. Přípravu žížal ve vroucí osolené osolené vodě zvládne i kuchař začátečník, pak již se stačí rozhodnout, zda si dáme žížaly po neapolitánsku, po boloňsku, toskánsku nebo špagety pomodoro, carbonara, atd.. Viz.
https://www.nejrecept.cz/kategorie/spagety
Minulý týden, když jsem šel na procházku se psem, potkal jsem uprostřed silnice brouka roháče, aby ho nic nepřejelo, sebral jsem ho a přinesl domů. Uvažoval jsem, jak bych ho mohl připravit. Vznikl recept, který si dle mého mínění, klade nárok na kýženou michelinskou hvězdu, nazval jsem jej Blanšírovaný Roháč s rukolou, zásmažkou a limetkovou zálivkou:
Postup přípravy není tak úplně jednoduchý, ale zkušená/ý kulinář/ka jej dokáže zvládnout. Nejprve roháče společně rukolou spaříme v osolené vodě, obé vyjmeme a položíme na připravenou misku. Vodu ochutíme bujonem plzáka španělského a moukou s moučnými červy, mícháme 20 minut, po této době vrátíme roháče i rukolu zpátky do hrnce. Vzniklou omáčku, tentokrát již bez míchání necháme zcela vyvařit, až se na dně hrnce utvoří připálená krusta, brouka vyndáme na připravený talíř a hrnec vyhodíme. Nakonec pokapeme limetkou a je hotovo!
Jak vidíte, všechny ingredience z naší kuchařky jsou ze zdrojů, které můžeme nalézt doma nebo v přírodě kolem nás. Na závěr naší snahy povznést Česko na světovou úroveň zmíním slavný citát JFK:
„Neptej se, co může udělat tvá zem pro tebe. Ptej se, co ty můžeš udělat pro svoji zem.“
A já říkám: „Staňme v oboru přípravy pokrmů z červů a brouků kulinářskou velmocí! Na víc stejně nemáme.“
https://www.novinky.cz/clanek/zena-zdravi-hmyz-k-jidlu-budoucnost-ktere-veri-i-ceske-firmy-40419210
https://www.idnes.cz/jihlava/zpravy/mravenci-u-telce-na-vysocine-a-jejich-naucna-stezka-u-boru.A170511_2325214_jihlava-zpravy_mv
https://www.vlada.cz/cz/clenove-vlady/premier/projevy/projev-premiera-petra-fialy-na-konferenci-revize-ceska-206139/
