Jak jsem nepřispěl na charitu

Dostal se mi do rukou letáček se složenkou. Byl jsem vyzývan přispět peněžním darem na pomoc chudých a trpících v Indii. Nepošlu do Indie ani korunu.

Když mohu, tak pomohu. Nedávno u mne zazvonil jeden kamarád z dětství, jestli bych mu "nepůjčil" pár korun. Byl v zuboženém stavu. Špinavý a celkově zanedbaný. Říkal jsem si, jak se člověk může dopracovat k takovému stavu? Dal jsem mu nějaké peníze a v duchu jsem se s nimi hned rozloučil. Kamrád peníze nevrátil a naopak si pro další přišel. Snažil jsem se mu dávat jídlo, oblečení, hygienické potřeby a podobně. To odmítal. Chtěl jen peníze. Na cigarety a kávu z automatu. Tuto hru jsem odmítl a s kamarádem jsem se definitvně rozešel. Nechtěl ode mne pomoc, šlo mu jen o peníze.

A teď najednou čtu v letáčku, kolik milionů eur Evropané ročně vynaloží za psí žrádlo, zatímco v Indii chudina nemá co jíst. Jenže v novinách jsem se dočetl, že se Indie snaží vyslat vlastního astronauta do vesmíru a místní automobilka TATA chce zamořit celý svět svým miniautomobilem za 40 000 Kč a navíc právě dnes koupila dvě exkluzivní britské automobilky za cca 3 miliardy dolarů. Tak tedy opravdu nevím, zda zrovna mé peníze mají vyřešit sociální problém v Indii.