Četníci aneb jak pokazit seriál

Nová řada oblíbených Četnických humoresek nezačala nejlépe. Diváci byli svědky nezáživné podívané, kde forma převažovala nad obsahem a kdy známá herecká jména seriálu spíše uškodila než naopak.

Četnické humoresky vždy těžily z nenásilného a  vlídného humoru, jenž vycházel z dobře napsaného scénáře a hlavně z hereckého  umění pánů Töpfera, Trojana a dalších - pro většinu národa neznámých - brněnských herců. V prvním díle nové řady však autoři seriálu sáhli po osvědčených jménech jako je paní Bohdalová, Fialová či pánové Donutil a Zedníček. Herci, na kterých Četnické humoresky stály se tím dostali do pozadí, vytlačeni samoúčelnou hereckou exhibicí již zmíněných herců. Je opravdu otázkou, zda televizní divák prahne po důvěrně známých hercích a jejich notoricky známých grimasách a projevech. Seriál tím paradoxně utrpěl na originalitě a stal se tak typicky nezáživným produktem televizní zábavy. Někdy méně opravdu znamená více.

Nezbývá než doufat, že následující díly budou mnohem svižnější a  zajímavější.