Česká církev hokejová

Při návštěvě jednoho malého městečka poblíž Brna mne zaujal velice zvláštní výjev. U sochy sovětského rudoarmějce byly položeny květiny a hořely pohřební svíce. Trochu mne to zarazilo, neboť takováto pieta je normální začátkem května a nikoliv uprostřed září. Možná je místní komunistická buňka tak aktivní, že si padlé sovětské vojáky připomíná pravidelně každý měsíc. Neodolal jsem a k památníku přistoupil blíže. K mému překvapení květiny ani svíce nebyly určeny naším osvoboditelům, ale třem nedávno tragicky zesnulým hokejistům.

Smutek hokejových příznivců byl asi tak veliký, že zvolili za místo projevu svého žalu památník ruského vojáka. Má to svou logiku. Tragédie se odehrála v Rusku a Rusové jsou skvělí hokejisté. Nepochybuji, že takovýchto improvizovaných oltářů zármutku je po naší republice povícero. Je obdivuhodné, jak se někteří lidé dovedou semknout a smutnit pro své idoly. Nebylo by proto vůbec špatné, kdyby se u nás založila Česká církev hokejová. Oltáře už jsou a první tři svatí také.