Nosím to v sobě už pár týdnů. Pozoruji okolí a hledám je kolem sebe. Naštěstí jsou. Může za to úvodní film letošního Mezinárodního festivalu v Karlových Varech s názvem Superhrdinové.
Ve filmu jsem se nedočkala žádného hrdiny s nadpřirozenými schopnostmi z Avengers. Nikdo nelétal, nepohybovat věcmi bez dotyku, nebyl super-inteligentní ani nepoužíval magické síly z jiných dimenzí. Superhrdinové byly tentokrát obyčejní lidé, jejichž jedinými „zbraněmi“ byla skutečnost, že šlo o ženu a muže. A jejich „bitevním“ polem byl partnerský vztah. A přes to šlo o skutečné superhrdiny, kteří si museli sáhnout hluboko do rezervoáru sil, aby si uhájili jednu z nejcennějších věcí, co na tomto světě máme.
Dlouhodobý hezký partnerský vztah je pro většinu z nás základním stavebním kamenem celého života. Ale nejde o něco, na co máme automaticky nárok. Je to něco, co si musíme „vybojovat“ i sami v sobě, co si musíme zasloužit. A vyžaduje to spoustu úsilí. Láska a cit k druhému jsou složeny z tisíce malých každodenních okamžiků, které zdaleka nejsou vždy natřené na růžovo. Problémy, hádky, zklamání či neúspěch se pravidelně snaží nabourat partnerské soužití a nabírají na síle v okamžiku, kdy přestává fungovat počáteční chemie. A to je právě čas pro skutečné superhrdiny.
Ty superschopnosti, kterých je pak zapotřebí známe. Vzájemný respekt a úcta. Akceptování slabých i silných stránek druhého. Částečné potlačení vlastního ega a potřeb ve prospěch společného soužití. Vzájemná podpora, včetně podpory seberealizace toho druhého, kterému chceme dopřát uznání okolí. Vzájemné kompromisy. A v neposlední řadě i přiznání si vlastních chyb, umění omluvy ve správný čas. Prostě vnímání potřeb druhého a vzájemná péče, když ji partnerka či partner potřebuje, aniž by o to museli prosit. Být v tomto smyslu superhrdinou je často nesmírně složité. Ale vyplatí se to. Právě z takových partnerství mohou vyrůst a vyrůstají noví malí superhrdinové. A čím více jich bude, tím lépe.
Nosím to v sobě už pár týdnů. Pozoruji okolí a hledám je kolem sebe. A mám radost, že znám spousty superhrdinů. A také spoustu těch, kterým stačí málo, aby se superhrdiny stali. Stačí jen, aby si to uvědomili a svým schopnostem dopřáli trochu tréninku. Příležitostí se každý den najde více než dost. Ať žijí superhrdinové!
