Ve svém pohnutém životě mám zásadní problém se dvěma typy lidí. Prostořekými, žvanily a nekompetentními, nezodpovědnými drzouny. Věřte, nevěřte, jsou lidé, kteří integrují (a možná i inkludují) obě tyto charakteristiky v jedné osobnosti.
Přečetl jsem si rozhovor s ředitelem agentury pro začleňování čehosi, či kohosi kamsi, zřízené při úřadu vlády. Tady mi dovolte krátkou odbočku. Petře Nečasi, kdo takovou pitomost vymyslel? Proč agentura? A za kolik? Jaké má výsledky? A čím měřené? Tunami papíru? Chytrým přežvykováním? Nabízím tady, ne zcela původní, myšlenku. Jsem schopen nahradit aktivity nesmyslné agentury, bez byrokratického aparátu, bez kanceláří, aut, mobilních telefonů, bez stohů papíru, bez cestovních příkazů a diet, bez ventilování nesmyslných, plytkých cintů. Nabízím speciálně pedagogické vzdělání, podpořené absolutoriem studia školského managementu a hlavně tu nenahraditelnou, neobejitelnou, bezmála dvacetiletou zkušenost, dennodenní kontakt se zdravotně postiženými, znevýhodněnými, sociálně znevýhodněnými, abych také hovořil jako odborník, zkušenost, která je nesdělitelná, neocenitelná a nepostradatelná. Ani se nebudeme muset osobně setkat, vyřídíme to mailem. Agentura?! Panebože.
Dobrá, tak agenturu máme, když skřípějícím chrupem překousneme, že spotřebovává jistě nemalé veřejné peníze, které by měly býti směřovány jinam, především do škol pečujících o tyto potřebné, vem to čert,ať si začleňuje, když se někdo nechá. Problémem asi budou ambiciózní pracovníci této podivné skupiny. Rozhovor s panem ředitelem Šimáčkem rozhodně nepůsobil pokorně a jeho spolupracovníci se chovají obdobně. Kde asi berou tito lidé svou suverenitu, bez vzdělání, zkušeností životních i profesních přetvářejí koncepci základního školství, vědí přesně kdo koho má vzdělávat a jak, chtějí manipulovat s postiženými lidmi bez znalosti jejich potřeb.
Dvě otázky se v mé hlavě neustále vracejí , kdykoli zavadím o tyto skupiny lidí. Proč to dělají? Přece těmto snahám sami nemohou věřit. Kvůli několika desítkám diskutabilně vřazeným Romům do vzdělávacího programu, vyrábí peklo pro tisíce mentálně postižených. Prachy? Komplexy? Koryta?
Proč nikomu nevadí, že člověk bez pedagogického vzdělání a hlavně praxe překopává principy základního vzdělávání našich dětí? Kvalifikací pana ředitele je angažmá v organizaci Člověk v tísni. Je tady snad někdo v tísni? Pan Šimáček je tísni? Postižení nejsou v tísni, ti jsou v pohodě. Do tísně se tady dostává slušnost, pokora a zdravý rozum.
