Whiska s tisíc let starým ledem

Už jste někdy pili whisku s kostkami ledu staršími více než tisíc let? Asi řeknete že to je hloupost, protože výrobníky ledu před tisíci lety neexistovaly. Ale co takhle si naštípat led přímo z ledovce? Na Islandu jsme to zkusili

Teda ne že bychom byli vandalové, kteří se jen tak pustí do rozbíjení ledovce, ale sám místní průvodce nám naštípal  trochu ledu s tím, že cestovka nám připravila toto milé překvapení jako zpestření programu a podkování, že jsme jeli právě s nimi..Z autobusu pak vytáhl láhev whisky, kterou jsme si rozdělili do kelímků a hned na místě zkonzumovali s tisíc let starým ledem.  Některé bary a restaurace v Rekjavíku prý svým hostům tuhle libůstku také dopřávají, samozřejmě za patřičný poplatek, ale upřímně řečeno, kdybych si za to měla připlatit, asi bych měla pochyby, zda barman skutečně někoho poslal na ledovec a nevytáhl led jen tak z mrazáku s vidinou, že klient to stejně nepozná  a dá se na tom slušně vydělat.  Když jsme ale na vlastní oči viděli, že průvodce led skutečně odsekl z ker plujících po hladině jezírka, neměli jsme o autenticitě a stáří ledu pochyb. Radost a zážitek nám trochu pokazil jeden z účastníků zájezdu když pronesl, že jakožto biolog má trochu obavy, zda v ledě nejsou nějaké tisíce let staré viry, na které dnešní léky nemusí zabírat. Ale možná jen žertoval, nevím, nikdo se rozhodně od konzumace whisky odstrašit nedal.

Stalo se to během okruhu Islandem, kdy jsme  také absolvovali projížďku na ledovcovém jezírku Jökulsárlón.  Prý se začalo tvořit teprve ve 30. letech minulého století - pod ledovcovým splazem Breidamerkurjökull - a neustále se zvětšuje. V 70. letech 20. století mělo 7,9 km2, dnes již 18 km2. Je také stále hlubší. Je dokonce nejhlubším jezerem celého Islandu, odhady se pohybují kolem 200 - 250 m. Jezero Jökulsárlón má slanou vodu. Od moře jej dělí pouze 1,5 km dlouhá říčka, po níž plavou ledovcové kry. Ledovcové kry mají převážně bílou a modrou barvu. Některé jsou i černé, což připomíná, že Island je vulkanickým ostrovem, protože se na krách usadil sopečný prach. Ale ten co jsme měli my byl krásně čistý, bz usazenin. Pokud ho chcete také ochutnat, neváhejte, protože geologové tvrdí, že laguna tu nebude věčně. Může se přes něj například přehnat povodeň tajícího ledu po sopečném výbuchu, která jezero otevře moři. Laguna může i vyschnout, pokud bouřící proudy ledovcové vody změní směr. Prostě příroda na Islandu je nevyzpytatelná. A to je na něm krásné. A nejen příroda, ale i lidé. Nechají si klidně kolo před obchodem a nechápou proč se my Češi divíme, že ho nepřivážou silným řetězem s bezpečnostním zámkem. Nebýt toho drsného klimatu, tak se na Island stěhuju hned. Ale je fakt, že díky termálním pramenům, má bazén s vyhřívanou vodou na zahradě nejedna rodina. A vykoupat se třeba v proslulé Modré laguně byl zážitek který nám nezkazilo ani vědomí, že je to vlastně odpadní voda z přilehlé geotermální elektrárny. Ale o tom zas někdy příště.