Vojtěšské pece

Jednou z nejzajímavějších  památek, které můžete při odhalování industriálního dědictví Kladna obdivovat, jsou takzvané Vojtěšské pece. Bohužel se do dnešních dnů  zachovaly už jen tři a najdete je v areálu bývalé huti Koněv.

Původně se válcovny a huť Koněv nazývaly Vojtěšská huť. Jedná se o areál  bývalých kladenských železáren, kde například v roce 1855 byla zapálena první vysoká pec, která v Čechách spalovala koks.  Postupně byly přistavovány další, takže jich bylo nakonec šest.  Ty které se dochovaly dodnes-nebo spíše jejich torza, byly čtyři vedle sebe, postavené v roce 1860  v tehdy módním  architektonickém romantickém stylu, a vypadají tak trochu jako donjony -tedy věže středověkých hradů. Původně měly gotizující prvky, jako třeba cimbuří, dnes vypadají spíše jako imitace zřícenin, a místo cimbuří je zdobí náletové dřeviny.  Naštěstí byly v roce 2008 byly prohlášeny kulturní památkou, přesto jsou stále v havarijním stavu, některé části ocelové nosné konstrukce byly rozkradeny a hrozí jejich zřízení.

Podle wikipedie se jednalo o tzv. belgické pece. Na zemi, kde se nejvíce rozšiřovaly, měly čtvercový půdorys a tvar komolého jehlanu, dole o straně 9,5m, na sazebně však už jen 7,6m. Zděná konstrukce s trojitou vyzdívkou byla uvnitř žáruvzdorná, na plášti z obyčejných lisovaných cihel, s výklenky dole na všech bocích; ve třech se nacházely výfučny, ve čtvrtém zřejmě odpichový otvor. Konec citace z wikiny

Autorem výstavby Vojtěšské huti byl Vojtěch Ignác Ullmann, přítel zakladatele těchto hutí Vojtěcha Lanny  architekt, který pro něj navrhl i rodinnou vilu v pražské  Bubenči.

Podle Vojtěcha Lanny je pojmenována také konečná stanice jednoho místního kladenského autobusu, a k tomu se váže malá příhoda: Jela jsem jednou na zámek do Lán, a na zastávce, kde jsem čekala na autobus, se mnou stály i dvě starší dámy-turistky. Jak jsem z jejich hovoru vyrozuměla, měly také namířeno na Lánský zámek. Aby ne, byl den otevřených dveří a jedna z mála příležitostí prohlídnout si interiéry prezidentovy letní rezidence. A když přijížděl autobus  s nápisem V.Lanny, obě dámy, které asi přehlédly že jsou tam dvě N,  se k němu hrnuly a chtěly nastoupit. Zastavila jsem je a vysvětlila, že tímhle autobusem do Lán nedojedou, za což mi byly moc vděčné. Místo V. Lanny četly asi Lány. Chtěla jsem jim to říct po kladensku-tedy že musí počkat na jinou mandelinku, ale asi by si myslely, že mi přeskočilo. Tak kdybyste se někdy nachomýtli na Kladně, tak teď alespoň víte, co je v místní hantýrce mandelinka