Reklama-ještě blbější než jsem čekala

Když na televizních obrazovkách běhala reklama o ženě, která si holí jen jednu nohu, myslela jsem si, že nic blbějšího už snad být nemůže. A vida, už je tu žena která neví, co se děje s její vagínou.

Některé reklamy jsou tak blbé, že  mohou být kontraproduktivní-diváka naštve, že někdo tak podceňuje jeho inteligenci. že se doslova šprajcne a propagovaný produkt si najust nekoupí. Alespoň u mě to tak funguje Nejvíc mě štve, když se vyzáblá modelka láduje čokoládou a tvrdí, že je to jen takové zdravé mlsání, po kterém se nepřibírá...To že hned po skončení záběru čokoládu vyplivne, se už divák nedoví.

.Jednou jsem viděla reklamu, v níž dvě  dívky prodávají zmrzlinu, zatímco u jedné je dlouhá fronta, druhá se očividně nudí a nikdo u ní nekupuje. Má snad horší zmrzlinu|?

Omyl.

Ta první má krásnější vlasy, protože používá určitý šampón, takže je u ní delší fronta a ona má víc práce, zatímco ta druhá se nudí. Opravdu jsou chlapi tak hloupí, že si radši vystojí dlouhatánskou frontu, jen aby si mohli koupit zmrzlinu jen od té, co si kupuje hříšně drahý šampón?

Jsou dokonce reklamy, které se zdají být nejen proti zdravému rozumu, ale proti zásadám racionální výživy a lidskému zdraví. Jedna například popírá tvrzení, že v čerstvém ovoci je nejvíce vitamínů. Potem zborcený otec, vybavený ochrannou maskou a nepromokavým pracovním pláštěm, snažící se svým dětem k snídani vylisovat šťávu z čerstvých pomerančů, je vyloženě zesměšněn jako naprostý moula. Milované dětičky se mu na výsledek jeho snažení vykašlou a vyžadují pestrobarevnou krabici jakéhosi chemicky obarveného hnusu. Podle výrobce džusů, který tuto reklama zaplatil a vyprodukoval, je lepší sáhnout po krabici uměle upravené pomerančové štávy, než se namáhat přípravou šťávy čerstvé. Jestli je to skutečně zdravější by měli potvrdit či vyvrátit odborníci. Ti však mlčí. Maximálně vám komparsista v bílém plášti, aby jako odborník vypadal, bude tvrdit jen to, za co ho zaplatili, ikdyby to byl sebevětší nesmysl.

Na podobné bázi (tedy apelací na lidskou lenost) se zakládají třeba reklamy na psí žrádlo-je pohodlnější otevřít krabičku se šťavnatými kousky zaručeně kvalitního a pečlivě vybraného masa a nepátrat po tom, jaká chemicky obarvená svinstva, upravená tak, aby voněla jako maso, váš miláček konzumuje. Je to jednodušší než jít k řezníkovi, sám to maso vybrat a připravit aby páníček měl jistotu, že se nejedná o žádnou náhražku.

Konzumací našich granulí prodloužíte všemu psímu příteli život, takže se dožije v pohodě i deseti let, tvrdí jedna reklama. Musím se přitom vždycky pousmát, mému patnáctiletému pejskovi jsem podobné uměle připravované blafy nikdy nekupovala, a jeho věk myslím hovoří sám za sebe o tom, co je zdravé.

Ale přiznám se, že jednou jsem podlehla všepřítomnému nátlaku reklamy a podobnou psí konzervičku jsem mu také koupila. Jen abych si nepřipadala jako sobecká panička, která nechce vyhazovat peníze za zaručně kvalitní pečlivě vybrané masíčko. Jenže můj miláček to chvíli očuchával, pak se na mě tázavě a dlouze zadíval a nakonec uraženě odešel do svého pelíšku, odkud po mě házel vyčítavé kukuče.