Pane vrchní, objednáme si

Pracuji jako průvodkyně, a tak mezi mé povinnosti patří i chození po hospodách a restauracích, což mi mnozí známí závidí, že se zadarmo najím a napiju, a ještě za to dostanu zaplaceno.

Ale vždycky to taková legrace není. Mým hlavním pracovním jazykem je italština a každý kdo ví, jak jsou Italové nároční ohledně jídla, tak asi tuší,  Už samotný výběr bývá drama.

Pokud je jídelníček v podniku, kam se svojí skupinou dorazím, v italštině, je to jakž takž v pohodě. Ikdyž některé  podniky mají v překladu tak podstatné chyby, že se klienti při luštění těch nesmyslů víc nasmějí, než skutečně informují o  tom, co budou konzumovat. Alespoň je nějaká sranda.

Jsou však situace, kdy se překládání jídelníčku vyhnout nelze, a to bývá dost problematické. Zejména pokud menu  sestavoval někdo s bohatou fantazií, kdo ve snaze učinit pokrmy co nejatraktivnějšími, se uchyloval k nic neříkajícím, ikdyž libozvučně znějícím názvům, jako: Katův šleh, Staročeský hrnec, Švejkova plněná kapsa, Malostranská mňamka, Novoměstský kotlík, Ďábelská dobrota, Mísa paní Dobromily, Staroměstský talíř, Konšelova pochoutka, Specialita Hradní stráže, Zámecká chuťovka apod.

Pokud není uvedena bližší specifikace, z čeho se uvedené pokrmy skládají, tak se takové slovní kreace překládají dost obtížně. Přesněji řečeno, těžko se klientovi vysvětluje, co si to vlastně objednal. Dokonce i u tak banálního pokrmu jako je guláš se dá narazit: třeba když je to guláš podle paní Magdaleny… co já vím jak vařila guláš paní Magdalena a co do něj dávala?

Někdy záludné a zdánlivě sofistikované názvy jen zakrývají skutečnost, že v daném podniku toho moc na výběr není. Jednou jsem například musela překládat

jídelníček, na němž stálo:

1.Krůtí prsa na listovém špenátu se sýrem a smetanovou omáčkou, příloha - bramborové dolárky

2.Krůtí směs se smetanovým špenátem, příloha -formanské brambory

3.Krůtí plátek, špenátová obloha, příloha - americké brambůrky

4. Do křupava vypečená krůtička se špenátovým tajemstvím, příloha - gratinované brambory

5.Krůta alá chef, příloha- bramborové kroketky se špenátovou náplní

6.Krůtí paličky ve špenátovém župánku, příloha -brambory pečené v troubě, přelité smetanovo-sýrovou omáčkou

Člověk by řekl, že je to jedno a to samé, jen podávané pod různými nicky. Když jsem byla u překladu šestého chodu zmíněného jídelníčku, klienti se na mě koukali jako na blázna a nejspíš si mysleli, že moje slovní zásoba je tak chudá, že se na nic jiného nezmůžu.

Navíc jsem vůbec netušila, jak přeložit uvedené bramborové dolárky. To mohly být bramboráčky, miniaturní bramborové knedlíky, na kolečka nakrájené restované brambory, popřípadě nějaké placaté bramborové noky či krokety, nebo  pusinky z bramborové kaše zapečené v troubě.

Pokud neodchytíte číšníka, aby vám to vysvětlil a řeknete klientům, že si můžou dát „small potato dollars“, nejspíš se na vás podívají jako na někoho, kdo si zapomněl vzít prášky na hlavu, nebo zapomněl, že si je už vzal, a vzal si je podruhé.Také se těžko vysvětluje, jak se liší listový špenát se smetanou od smetanového špenátu, či špenátový  župánek přelitý smetanovou omáčkou od špenátové oblohy.

Přestože jsem se tehdy zapotila, musela jsem v duchu ocenit kuchařovu fantazii při vymýšlení názvů, která byla očividně větší, než nabídka podniku. Možná to byl nějaký zneuznaný básník, který tak kompenzoval frustraci z neuskutečněných uměleckých ambic.

Ale podruhé jsem tam už s turisty radši nešla.