Evropa mnoha tváří

Jednou jsem na parníku při večeři vyslechla názory různých cizinců-Američan, Britové, Švéd, Italové, Němci-každý viděl náš starý kontinent po svém

Američan dorazil od bufetu s plným talířem a začal mi nadšeně vykládat, jak ho ta naše stará evropská kultura okouzluje, a kritizoval mnohé své krajany, kteří k nám přijíždí s předsudky, jako by jeli do nějaké zaostalé země či skanzenu.  Zároveň ale připustil, že návštěvou Česka kromě cesty v geografickém smyslu podnikne turista z vyspělého světa (tím samozřejmě myslel rodné USA) skutečně tak trochu i cestu v čase, protože zejména zde na Východě vidí spoustu věcí, které jsou u nich ve Státech dávno překonané.  Chtěla jsem ho opravit, že naše země se nachází ve středu Evropy a ne na Východě, ale to byl pro něj zřejmě zanedbatelný detail. Dodal že prý ho například překvapilo, jaká tu máme legračně malá auta, nebo kolik je tady u nás pořád ještě kuřáků.

Napadlo mě, že podobně jako Němci pohlíží na Italy a Italové na Řeky, tak Američané pohlíží na všechny Evropany.

Sým dílem přispěl  i Švéd prohlášením, že se v Praze cítí skoro jako v Paříži, kde za mlada studoval. „Všechny národy na jih od Skandinávie jsou tak temperamentní a veselé,“ tvrdil čímž naznačil, že Francouzi i Češi mu připadají stejní. Posléze sice připustit, že ne všechno na jih od Švédska funguje tak precizně, jako nahoře v tom studeném leč civilizované světě dávných Vikingů, ale že tady dole v Evropě jsme „všichni fajn.“

Jediný kdo k tomu národnostnímu dělení Evropy a nic nedodal byli britští důchodci, přestože v tom svém ostrovním království mají podobné problémy se Skoty a Iry. Vzhledem k jejich vysokému věku byli možná už trochu nedoslýchaví a tak netušili o čem je řeč. Nebo možná vůbec nepostřehli, že britské impérium už dávno zaniklo a tak jim připadalo směšné se o nějakém geografickém rozdělení  bavit v domnění, že většina světa je stále ještě britskou kolonií. 

Napadlo mě, že ten parník je jako plující babylonská věž a že by na podobné večeře měli povinně chodit úředníci z Bruselu, aby lépe pochopili, jak asi může fungovat sjednocená Evropa a mohli o tom pak přednášet v Evropském parlamentu.